Cena zlata dnes sice mírně roste, směřuje však k nejvýraznějšímu měsíčnímu propadu za téměř dvě desetiletí. Poptávku tlumí slábnoucí očekávání ohledně snižování úrokových sazeb, růst nákladů na energii a silnější dolar kvůli válce USA a Izraele s Íránem. Za celý měsíc se cena zlata zatím snížila o více než 13 procent, což je nejprudší propad od října 2008, kdy cena klesla o 16,8 procenta. Za celé čtvrtletí však cena vzrostla o pět procent, uvedla agentura Reuters. O zhruba 20 procent tento měsíc klesly i další drahé kovy - stříbro, palladium a platina.
Cena zlata 29. ledna stoupla až na rekordních 5594,82 USD (119.300 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Dnes kolem poledne cena činila zhruba 4560 USD za unci a připisovala si více než jedno procento.
Nezávislý analytik Ross Norman uvedl, že dnešní růst cen je jen krátkodobým a dočasným oživením po prudkém propadu. Není tak skutečným zotavením a cena brzy opět klesne. "Pokud by se (americký prezident) Donald Trump dokázal vymanit z toho, co by se mohlo stát velmi zdlouhavou událostí, pak bychom mohli být svědky poklesu cen ropy a dolaru, což by bylo pro zlato pozitivní. Ale v této situaci se zatím nenacházíme," dodal.
Americký dolar směřuje k nejvyššímu měsíčnímu zisku od července. To zdražilo zlato oceňované v dolarech pro neamerické investory. Měsíc trvající válka na Blízkém východě pak způsobila prudký růst cen ropy, což zvyšuje riziko globální recese.
Zlato investoři často používají jako ochranu před inflací a geopolitickými riziky. Od začátku války proti Íránu 28. února cena zlata klesla o více než 14 procent. Důvodem je rostoucí očekávání přísné měnové politiky v USA, která snižuje atraktivitu zlata. Finanční trhy nyní téměř vyloučily snížení úrokových sazeb v USA v letošním roce, zatímco ještě před válkou se počítalo se dvěma možnými sníženími úroků.
Analytici z banky Goldman Sachs ale zůstávají ke zlatu optimističtí i přes jeho pokles způsobený konfliktem v Íránu. Podle jejich odhadu má do konce roku cena zlata dosáhnout 5400 USD za troyskou unci, a to díky pokračující diverzifikaci centrálních bank, normalizaci nízkého spekulativního zájmu a očekávanýmu snížení úroků centrální bankou USA (Fed) o půl procentního bodu. Jejich základní scénář předpokládá, že soukromý sektor nebude zlato dále masivně prodávat ani výrazně rozšiřovat své držby, kromě mírného dopadu snížení sazeb, uvedl server zpravodajské televize CNBC.
