Cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se letos uskuteční od 3. do 11. července, převezme herečka Magda Vášáryová. Festival chce oceněním jedné z nejvýraznějších slovenských hereček vyjádřit nejen respekt k její herecké práci, ale i připomenout jedinečné umělecké propojení českých a slovenských filmařů, kteří tvořili společnou filmovou historii. Novináře o tom dnes informoval výkonný ředitel MFF Karlovy Vary Kryštof Mucha.
"Karlovarský festival uvede jako poctu Magdě Vášáryové film Juraje Jakubiska Vtáčkovia, siroty a blázni. Snímek, na jehož scénáři Jakubisko spolupracoval se spisovatelem Karolem Sidonem," uvedli pořadatelé.
Průlomovou rolí Vášáryové se na počátku herecké dráhy stala titulní úloha v historickém dramatu Františka Vláčila Marketa Lazarová z roku 1967. Toto dílo bylo hlasováním domácích filmových kritiků a publicistů v roce 1998 zvoleno nejvýznamnějším titulem stoleté tuzemské kinematografické historie. Film byl v roce 2011 digitálně restaurován, světová premiéra digitálně restaurované verze Markety Lazarové se konala v témže roce na 46. MFF Karlovy Vary.
Vášáryová po hereckém povolání podle vlastních slov netoužila, po dokončení matematicko-fyzikálního gymnázia vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Mezinárodní ohlas Markety Lazarové však přinesl další herecké nabídky. S Jakubiskem natočila povídkový film Zbehovia a pútnici uvedený na filmovém festivalu v Benátkách a drama Vtáčkovia, siroty a blázni. Oba snímky za komunistického režimu skončily v trezoru.
Vášáryová společně s Janem Třískou vytvořili titulní úlohy v pohádce Radúz a Mahulena, hlavní ženskou roli ztvárnila rovněž v osobité adaptaci románu Julese Vernea Na kometě v režii Karla Zemana nebo v pohádce Princ Bajaja.
Po vysokoškolském studiu začala účinkovat v Divadle Na korze, následně působila na Nové scéně v Bratislavě a ve Slovenském národním divadle. S Jaromilem Jirešem natočila životopisný snímek ... a pozdravuji vlaštovky, pravidelně se objevovala v televizních filmech a inscenacích. Spolupráci s Petrem Weiglem si zopakovala na filmové verzi Dvořákovy opery Rusalka. Mimořádnou diváckou popularitu jí v polovině 80. let přinesla úloha rozpustilé správcové z komedie Postřižiny, kterou podle předlohy Bohumila Hrabala režíroval Jiří Menzel.
Další setkání s Jirešem pak představovalo životopisné drama o skladateli Leoši Janáčkovi Lev s bílou hřívou. Hereckou kariéru uzavřela psychologickým dramatem Súkromné životy v režii Dušana Hanáka.
Po sametové revoluci přijala nabídku prezidenta Václava Havla a stala se velvyslankyní tehdejšího Československa v Rakousku, v letech 2000 až 2005 působila jako velvyslankyně Slovenska v Polsku. Nadále se angažovala v politice i veřejném životě. Je autorkou několika knih, vloni vyšel obsáhlý knižní rozhovor Než zmizím, v němž se otevřeně vyslovuje k aktuálním společenským otázkám.
