Morová epidemie v polovině 14. století zasáhla Čechy silněji, než dosud odborníci předpokládali. Udeřila už 30 let po velkém hladomoru. Rozsah epidemie, která patřila mezi nejhorší zabijáky v dějinách lidstva, pomohly odkrýt archeologické výzkumy podél kaple Všech svatých v Kutné Hoře Sedleci.
Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze zkoumali masové hroby nalezené hned vedle největší evropské kostnice. Výsledky publikovali v rámci projektu RES-HUM, jehož cílem je na mezioborovém základu zkoumat odolnost lidské společnosti. Hladomor a „černá smrt“ zasáhly české země krátce po sobě. První z nich je popsán v písemných pramenech k roku 1318 n. l., mor pak řádil v letech 1348–1350 n. l. Vědci se snažili hromadné hroby z Kutné Hory, kterých bylo nalezeno celkem 32, spojit právě s těmito událostmi na základě zubů a kostí vybraných jedinců. „Výzkum významně přispěl k odhalení rozsahu moru, o kterém se dříve věřilo, že měl jen malý dopad na českou krajinu, a k potvrzení události hladomoru,“ uvedl antropolog Jiří Šneberger z Archeologického ústavu AV ČR.
Na základě archeologických dat bylo identifikováno pět hromadných hrobů z období hladomoru a osm z období morové epidemie. U zbylých, kde jasné archeologické vodítko chybělo, provedli vědci statistickou analýzu na Bayesově principu, která tvoří základ pro některé typy strojového učení. Ta v případě Kutné Hory prokázala shodu s jednou z uvedených událostí u dvou třetinách případů.
Hroby doplnily záznamy
Obě zkoumané katastrofy byly v případě Kutné Hory v písemných pramenech zmíněny jen částečně. K roku 1318 se u Kutné Hory zmiňují pohřby "před sedleckou bránou". O moru v Čechách v letech 1348–1350 n. l. jsou jen sporadické zprávy, v případě Kutné Hory ale nejsou vůbec žádné. „Obecně se věřilo, že epidemie moru v té době do Čech nedosáhla, což ale nové výzkumy vyvrací,“ uvedl Šneberger, podle kterého je sada kosterních pozůstatků z masových hrobů v Kutné Hoře dosud největší svého druhu analyzovanou v Evropě. „Díky archeologickému výzkumu jsme získali jedinečná data o populaci rychle se rozvíjejícího města v souvislosti s jasně definovanými časovými obdobími,“ doplnil Šneberger.
Záchranný výzkum v Kutné Hoře-Sedleci probíhal na dvě etapy v letech 2016 až 2023. Důležitou součástí bylo nalezení 32 hromadných hrobů mimo kostnici. Celkem bylo prozkoumáno 1861 koster, z nichž více než polovina byla umístěna do hromadných hrobů. Antropologicky bylo hodnoceno 907 jedinců, z nichž 322 byli mladí. „Celkový počet hromadných hrobů zůstává neznámý, stejně jako rozsah hřbitova, ale situace naznačuje, že hromadné hroby byly vykopány na severním okraji hřbitova,“ dodal Šneberger.
Samotná kaple Všech svatých s kostnicí v Kutné Hoře–Sedlci představuje jedinečný monument i na celosvětové úrovni. Kaple se nachází na bývalém laickém hřbitově jako součást dnes již zaniklého cisteriáckého kláštera. Byla postavena po roce 1380 n. l., tedy krátce po morových událostech. Opravena byla koncem 15. století po škodách během husitských válek a zásadně přestavěna slavným architektem Janem Blažejem Santini Aichlem na počátku 18. století. Interiérové vybavení tvoří izolované lidské kosti od 16. století. Kosti, které zdobí interiér kostnice, pocházejí od několika desítek tisíc jedinců. Hromadné hroby z dob morových událostí a hladomoru jsou tedy starší než kaple samotná, ale vytváří jeden funerální komplex.
Zdroj: TZ projektu RES-HUM
