Několik stovek lidí dorazilo ve čtvrtek v podvečer před ruskou ambasádu v Praze Bubenči, aby si společně připomněli výročí invaze sovětských vojsk do Československa v roce 1968, ale také aby vyjádřili podporu Ukrajině v boji s ruskými agresory.
Akci Jdi domů, Ivane! uspořádaly společně neziskové organizace v čele s Člověkem v tísni. Na demonstraci dohlížela policie s antikonfliktním týmem, zasahovat nemusela.
Mnoho účastníků akce drželo české a ukrajinské vlajky či transparenty podporující Ukrajinu. Na největším transparentu byl zobrazen ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump při polibku typickém pro sovětské vůdce.
Postřelený Rusy i sovětský dezertér. Mluvili stejně
Jako první na pódiu promluvil Jiří Kolda, kterého v roce 1968 těžce zranili sovětští vojáci. Přestože nebyl ozbrojený, stříleli na něj ze vzdálenosti asi 1,5 metru. Pak několik hodin čekali, než ho odvezli k ošetření. "Setkal jsem se s naprosto nesmyslnou propagandistickou lží a neochotou přiznat si chybu. Mohli mě klidně jako zraněného položit před dveře, ale oni se potřebovali zbavit nepohodlného svědka," řekl Kolda.
Vystoupil také Alexej Ženatý, bývalý ruský voják, který při službě v Československu v roce 1988 dezertoval. Vyprávěl o tom, jak funguje propaganda v Rusku. "Když jsem narukoval do armády, odvezli mě do ČR. Říkali, že jsme tu na pozvání českého národa. Pak jsem zjistil, že pravda je jinde. Proto jsem dezertoval," řekl.
Ukrajinská zpěvačka Svitlana Reichelová účastníkům zazpívala ukrajinskou píseň Oj u luzi cervona kalyna. Na programu byly ještě proslovy zástupců neziskových organizací či vystoupení kapely Rybičky 48, která zahrála píseň Jdi domů, Ivane.
Rusové ani čeští komunisti si nepřáli změny
Invaze začala v noci na 21. srpna 1968. Vojska z rozhodnutí sovětského vedení obsadila Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla jeho komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108.
Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.
