Čeští vědci vytvořili sbírku geneticky různorodých myší z celého světa. Kolekce – tedy chov - čítá více než 90 linií myší domácích a přináší alternativu k tradičním laboratorním modelům.
Sbírka myší je geneticky rozmanitá a lépe odpovídá variabilitě lidské populace, díky čemuž tomu může přispět k pokroku v evoluční biologii i biomedicíně. Informoval o tom Ústav biologie obratlovců Akademie věd. Studii publikoval i vědecký časopis Scientific Reports.
Tradiční laboratorní myši, používané ve více než 75 procentech biomedicínských studií, jsou geneticky skoro stejné. Pochází z několika zakladatelských jedinců a jejich genetický profil se za více než 100 let téměř nezměnil.
„Divoké“ kmeny myší
Oproti tomu nová sbírka takzvaných divokých kmenů myší odráží podle vědců přírodní genetickou rozmanitost. Díky tomu může sloužit jako věrnější model pro zkoumání biologických procesů i lidských onemocnění. "Prakticky jsme převedli přírodní genetickou rozmanitost myší domácích do laboratorních podmínek," uvedl hlavní autor studie Jaroslav Piálek z ústavu.
Například v genetickém kódu v mitochondriální DNA u divokých kmenů bylo zjištěno více než 2100 odlišných mutací proti šesti u laboratorních myší. U 14 z 16 znaků spojených s tělesnou stavbou a rozmnožováním se ukázal podobný rozdíl.
Sbírka pomůže k pochopení evoluce, ale i v medicíně
Sbírka umožňuje studium procesů důležitých v evoluční biologii, jako je vznik nových druhů či genetické bariéry mezi populacemi. "Díky těmto kmenům dnes můžeme lépe zkoumat, jak se dědičné informace promítají do vlastností a chování v přirozeném a evolučně dobře popsaném prostředí," řekla spoluautorka studie Barbora Vošlajerová. Sbírku těchto kmenů plánují vědci využít například k výzkumu chemické komunikace a dalších strategií chování, které hrají roli při vzniku nových druhů.
Klíčový potenciál má sbírka ale také v medicíně. Divoké myší kmeny mohou sloužit jako realističtější model pro testování nových léčiv, a zvýšit tím šanci na úspěšnost klinických studií. Preklinické testy mají mnohdy vysokou neúspěšnost. Přibližně devět z deseti kandidátů selhává v některé fázi klinických studií. To podle vědců částečně souvisí s používáním geneticky uniformních zvířecích modelů.
Sbírku spravuje detašované pracoviště Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ve Studenci a vznikla spojením několika prestižních laboratoří, mimo jiné z Francie a Německa. Další podrobnosti o sbírce vědci zveřejnili na webu housemice.cz.
