Česká republika patří dlouhodobě k nejbližším spojencům Izraele v rámci Evropské unie, aktuální vývoj na Blízkém východě však mění tón české diplomacie. Praha kritizuje výstavbu izraelských osad na okupovaných územích a zdůrazňuje potřebu vyváženého přístupu, zároveň ale trvá na podpoře Izraele a jeho právu na sebeobranu. Politická reprezentace se shoduje na dvoustátním řešení konfliktu, uznání Palestiny však zatím odmítá.
Česká republika se podle dnešního sdělení českého ministerstva zahraničí připojila ke společnému prohlášení více než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby dalších židovských osad na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva.
Tradičně silný spojenec Izraele, ale měnící se rétorika
Česká republika je tradičně silným spojencem Izraele v rámci Evropské unie, v poslední době se však její postoj mění v souvislosti s aktuálním postupem Izraele v Gaze. Prezident Petr Pavel ve čtvrtek ČTK sdělil, že razantní přístup izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k řešení situace v Gaze vyvolává pochybnost o tom, jestli tamní vláda nekomplikuje Česku další podporu Izraele. Zároveň je podle prezidenta Pavla potřeba vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, aby propustilo zbývající izraelská rukojmí.
Rozdílné postoje prezidenta a vlády
Pavel také v pondělí ve vysílání na facebooku řekl, že pohled jeho a vlády Petra Fialy (ODS) k dění na Blízkém východě je rozdílný především v tom, že kabinet podporuje Izrael v podstatě bez jakékoli výhrady k Netanjahuově politice. Podle dnešního sdělení českého ministerstva zahraničí se však Česká republika připojila ke společnému prohlášení více než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby dalších židovských osad na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva. Prohlášení zveřejnila tento týden na svých stránkách britská vláda.
Uznání Palestiny zatím není na pořadu dne
V souvislosti s případným uznáním Státu Palestina uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský na konci července na tiskové konferenci, že toto uznání nepovažuje v současné situaci za produktivní. Gazu podle něj fakticky ovládá teroristické hnutí Hamás. K takovému kroku musí vést vzájemná dohoda. Česko je podle Lipavského zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, v současné situaci ale uznávání Státu Palestina nemá za produktivní. "Je to o nějakém dialogu, který je potřeba vést," dodal. Palestinu dosud uznalo více než 140 zemí OSN.
Výzvy k jednotné zahraniční politice
Rovněž podle prezidenta Pavla je Česká republika dlouhodobě zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, musí ale vzejít z dohody. Prezident Pavel řekl koncem července novinářům, že nevnímá své postoje a názory Fialovy vlády k izraelsko-palestinskému konfliktu jako rozpor. Podle hlavy státu jsou spíše potřebné častější konzultace, aby politici mluvili pokud možno stejným hlasem.
Česká diplomacie a humanitární krize v Gaze
Česká republika se v polovině srpna nepřipojila k podpisu společného prohlášení ministrů zahraničí 24 zemí včetně Británie, Kanady, Austrálie, Japonska, Francie a dalších evropských partnerů, například i Slovenska, ve kterém uvedli, že humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla nepředstavitelných rozměrů a rozvíjí se tam hladomor. Ministr zahraničí Jan Lipavský řekl novinářům na Ukrajině, že Česku v prohlášení opět chybí slovo Hamás, každé stanovisko by mělo být vyváženější, Česku na humanitární situaci záleží.
ČR se také nepřipojila k červencové výzvě Británie a dalších 24 zemí k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy. Česká diplomacie podle sdělení mluvčího Daniela Danka nebyla oslovena s nabídkou, aby se k prohlášení připojila, s nutností řešit kritickou humanitární situaci souhlasí.
Jasná podpora Izraele po útocích Hamásu
Česká diplomacie se staví za klidné řešení blízkovýchodního konfliktu. K výrazným zastáncům Izraele patřil i bývalý prezident Miloš Zeman, byť některé jeho kroky vyvolávaly kritiku. Česká vláda i prezident Pavel ihned po brutálním útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023 jednoznačně podpořili Izrael a jeho právo na sebeobranu.
Po masakrech Hamásu v Izraeli přijel do židovského státu jako první zahraniční státník 10. října český ministr zahraničí Jan Lipavský. Izrael poté 25. října navštívil též premiér Petr Fiala a 4. prosince předseda Senátu Miloš Vystrčil a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. V polovině loňského ledna tam byl i prezident Pavel, novinářům tehdy v Izraeli mimo jiné řekl, že rozsah pomoci izraelské armády palestinským civilistům je enormní, v naprosté většině se o něm ani neví.
Tradice nadstandardních vztahů
Dosavadní dobré vztahy ČR a Izraele dokládají i společné mezivládní konzultace, které v minulosti pořádaly kabinety Izraele a ČR, tuto tradici založila vláda Petra Nečase (ODS). První se uskutečnily v září 2011 v Jeruzalémě, druhé v květnu 2012 v Praze a poté v listopadu 2014 v Izraeli. Naposledy kabinety společně jednaly v květnu 2016 v Izraeli za vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL premiéra Bohuslava Sobotky. Páté česko–izraelské mezivládní konzultace se měly konat 9. října 2023 v Praze, kvůli útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael 7. října však byly zrušeny.
Diplomacie samostatné České republiky navázala na vstřícnou politiku, kterou k sionistickému hnutí projevovalo už prvorepublikové Československo. S počátkem studené války se ale vzájemné vztahy začaly ochlazovat, po desítky let je potom ovlivňovala politika moskevských komunistů. Několik dekád přerušené diplomatické kontakty byly oficiálně obnoveny 9. února 1990, po rozpadu sovětského bloku během dramatického roku 1989.
