Česká televize, veřejnoprávní instituce zřízená zákonem už v roce 1992, hospodaří s rozpočtem přesahujícím sedm miliard korun ročně a jejím hlavním příjmem jsou koncesionářské poplatky, které se letos po 16 letech zvedly ze 135 na 150 korun. O chod největší domácí televizní skupiny dohlíží osmnáctičlenná Rada ČT, jež volí a odvolává generálního ředitele – od loňského října jím je Jan Souček – a schvaluje rozpočet. Se čtyřmi celodenními kanály, zpravodajským webem a internetovým iVysíláním si ČT dál drží pozici nejsledovanějšího tuzemského broadcasteru, zatímco politické debaty o jejím financování a nezávislosti neutichají.
Charakteristika: Česká televize je médium veřejné služby, zřízena byla zákonem číslo 483/1991 Sb.; hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé televize; stát neodpovídá za závazky České televize a Česká televize neodpovídá za závazky státu; právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů ČT se uplatňuje prostřednictvím Rady České televize; rada má 18 členů volených na šest let, dvě třetiny radních volí Poslanecká sněmovna, třetinu Senát; hlavní pravomocí Rady ČT je jmenování a odvolávání generálního ředitele a schvalování rozpočtu a závěrečného účtu televize
Vznik: Česká televize vznikla oficiálně 1. ledna 1992; navázala na Československou televizi, která začala vysílat 1. května 1953
Vedení: v čele České televize stojí generální ředitel, do funkce ho na šest let jmenuje Rada ČT; od října 2023 je generálním ředitelem Jan Souček
Hospodaření: rozpočet České televize se v posledních letech pohyboval kolem sedmi miliard korun ročně; pro letošní rok má rozpočet s příjmy a výdaji 7,493 miliardy korun, zhruba o 460 milionů méně než v roce 2023; základem hospodaření ČT jsou koncesionářské poplatky, zhruba miliardu pak televize získává z podnikatelské činnosti; do letošního dubna činil poplatek 135 korun měsíčně (částka se nezměnila od ledna 2008), nedávná novela jej od května zvýšila na 150 korun měsíčně a stanovila mechanismus pro automatickou valorizaci; podle staršího vyjádření generálního ředitele Součka přinesou zvýšené poplatky dalších zhruba 850 milionů korun ročně; opoziční ANO a SPD se změnu poplatku neúspěšně snažily odmítnout, slíbily do budoucna poplatky nahradit financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu, což by podle současné koalice fakticky znamenalo jejich zestátnění a podřízení vládnímu vlivu
Zaměstnanci: v roce 2023 zaměstnávala Česká televize necelé tři tisícovky lidí, na podobné úrovni se počet zaměstnanců pohybuje posledních deset let; ještě v roce 1993 v ČT pracovalo 4070 lidí, poté se počet zaměstnanců snižoval, minima 2511 dosáhl v roce 2005
Stanice: Česká televize má dnes čtyři celodenně vysílající kanály (ČT1, ČT2, zpravodajský ČT24 a sportovní ČT4 Sport), vedle toho na společné frekvenci vysílá přes den dětský program ČT :D (Déčko) a od večera kulturní ČT art; od března 2020 do konce roku 2022 fungoval i na reprízy zaměřený program ČT3; Česká televize nabízí i internetové iVysílání a provozuje také vlastní web včetně zpravodajství
Postavení na trhu: Česká televize je dlouhodobě nejsledovanější televizní skupinou v divácké kategorii nad 15 let; loni její podíl dosáhl 30,4 procenta, druhá skončila Nova (26,9 procenta) a třetí Prima (26,8 procenta); Nova je však nejsledovanější v komerčně nejzajímavější skupině diváků mezi 15 a 54 lety
Historie:
Zkušební vysílání Československé televize (ČST) ze studia, umístěného v pražské Měšťanské besedě, začalo 1. května 1953. Zprvu televize vysílala jen dva dny v týdnu, během následujících deseti let ale zažila prudký rozmach. Od konce roku 1958 přešla na plné týdenní vysílání, do roku 1962 vznikly vedle Prahy postupně studia v Brně, Ostravě, Bratislavě a Košicích a ve stejném roce se pak ČST mohla pochlubit milionem koncesionářů.
Dalším historickým milníkem v dějinách televizního vysílání v Československu pak bylo spuštění druhého programu v květnu 1970. O tři roky později pak televize začala vysílat barevně, a to na druhém programu, "jednička" se přidala o dva roky později. Československo tehdy sáhlo po původně francouzské normě SECAM, kterou preferovali Sověti, ačkoli původně se uvažovalo o zavedení původem německé variantě barevného vysílání PAL.
Ačkoli z vysílačů proudil signál SECAM, výrobní zařízení v Čs. televizi pracovala v normě PAL - mimo jiné kvůli tomu, že ta umožňovala snadnější střih. Díky tomu pak mohla televize poměrně jednoduše na začátku 90. let přejít na PAL, velká část televizorů navíc uměla přijímat vysílání v obou normách (a pokud ne, jen se z barevného přijímače stal černobílý).
V roce 1992 vznikla současná Česká televize jako médium veřejné služby, která až do rozpadu společného státu vysílala vedle končící Československé televize. Začátkem 90. let se v éteru objevila komerční konkurence: nejprve v červnu 1993 předchůdkyně dnešní Primy, v únoru 1994 pak Nova. Další programy se pak šířily prostřednictvím kabelových sítí.
Po přelomu století začala Česká televize i v souvislosti s nastupující digitalizací pozemního vysílání také rozšiřovat nabídku programů. Nejprve přibyla začátkem května 2005 zpravodajský kanál ČT24, v únoru 2006 ČT4 Sport a od konce letních prázdnin 2013 vysílá na společné frekvenci ČT :D (Déčko; přes den) a kulturní ČT art (večer). Od března 2020 do konce roku 2022 fungoval i na reprízy zaměřený program ČT3, už koncem roku 2008 pak přišla první verze internetového iVysílání.
Česká televize jako médium veřejné služby sice není přímo řízeno politiky, přesto ale její fungování nepřímo ovlivňují a ČT je čas od času předmětem politických debat. Na přelomu let 2000 a 2001 se dokonce veřejnoprávní televize a údajné politické tlaky na ni staly impulsem k desetitisícovým demonstracím. Takzvaná televizní krize vyústila ve změnu zákonů o veřejnoprávních médiích a způsobu volby televizních (a také rozhlasových radních).
Od začátku 70. let je hlavním sídle televize nový areál v Praze na Kavčích horách, který se stavět už v roce 1962 a dokončen byl až o více než tři dekády později. Televize se tam postupně stěhovala z Měšťanské besedy a dalších míst v Praze od října 1970. Ze zákona jsou zřízena i studia v Brně a Ostravě (menší zejména na zpravodajství zaměřená studia jsou i v dalších krajských metropolích). Brněnské sídlí od roku 2016 v nových prostorech v Líšni, ostravské už od roku 1973 v přestavěném Divadle Petra Bezruče ve Dvořákově ulici v centru města.
