Letošní jaro přineslo českým pěstitelům zeleniny řadu zkušeností. Jarní mrazíky, dlouhodobé sucho a místy přívalové srážky s krupobitím způsobily značné škody na polích. Postižena byla například raná zelenina, brambory, cibule a košťáloviny. Zelinářská unie Čech a Moravy nyní bilancuje rozsah problémů. Situaci částečně zlepšila ochrana porostů speciální izolační fólií, avšak západ v průběhu sezóny pokračuje. Pěstování zeleniny je dlouhodobě náročné a citlivé na klimatické výkyvy.
Jarní kalamita
Letošní jarní mrazíky, sucho i přívalové srážky místy způsobily škody pěstitelům zeleniny v Česku. Chladné počasí poškodilo například rané brambory a zelí, nedostatek vláhy zase cibuli nebo košťáloviny. Bilanci dopadů jarního počasí na pole se zeleninou nyní dává dohromady Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM). Dnes to řekla její tajemnice Zuzana Přibylová. Tuzemští zemědělci pěstují zeleninu na zhruba 11.000 hektarech.
"Lokálně naši členové evidují poškození mrazem především u porostů zeleniny, které mráz zastihl v necitlivější fázi, což se týká například celeru a zelí. Škody jsou také u raných brambor," uvedla Přibylová. Výraznějším ztrátám podle Přibylové zabránila aktivní ochrana porostů zeleniny, které zemědělci před příchodem chladného počasí přikryli speciální izolační fólií.
Sucho a přívalové srážky komplikují sezonu
Zelenáře letos na jaře trápilo také dlouhodobé sucho. Většina polí se zeleninou má sice závlahu, suché počasí přesto komplikovalo především vzcházení jarních výsevů a výsadeb. "Škody jsou hlavně na ozimé i jarní cibuli a jarních košťálovinách. Ve Středočeském kraji naši pěstitelé zaznamenali také lokální škody po přívalových srážkách a krupobití v bouřkách," podotkla Přibylová.
Mimo lokálních škod na zelenině a raných bramborách členové ZUČM podle Přibylové evidují v souvislosti s mrazy také ztráty na jahodnících. Sucho neprospělo ani jarním obilovinám a dalším polním plodinám, což bude mít negativní vliv na množství a kvalitu letošní sklizně.
Pěstování zeleniny je ekonomicky velmi náročné
Pěstování zeleniny podle Přibylové patří dlouhodobě mezi ekonomicky velmi náročné obory. "Je charakteristické vysokými náklady, velkým podílem ruční práce a vysokým rizikem pro pěstitele. O výsledku sezony přitom často rozhoduje jen několik dnů počasí. I menší lokální výpadky nebo opakované klimatické extrémy proto představují pro pěstitele významné riziko," upozornila.
Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl loni podle předběžných výsledků meziročně vzrostla o 8,3 procenta na 229.899 tun z 212.302 tun v roce 2024. Tehdy množství sklizené zeleniny naopak meziročně kleslo o šest procent. Pozitivní vliv na loňskou úrodu zeleniny mělo příznivé počasí bez velkých výkyvů. Kvůli velké úrodě zeleniny v Evropě ale klesly její ceny.
Plocha polí se zeleninou loni meziročně zvětšila o 192 hektarů na 11.104 hektarů. Pěstitelé například rozšířili plochu polí s ředkvičkami, salátovými okurkami, celerem či křenem, naopak u košťálové zeleniny, paprik, salátů a česneku zaznamenala ZUČM pokles. Celkový počet pěstitelů tržní zeleniny v ČR loni klesl o pět na 395. Podle ZUČM se tak potvrzuje trend koncentrace pěstitelů a postupné konsolidace zelinářského sektoru.
