České pivovary loni pro český i zahraniční trh uvařily téměř 20,9 milionu hektolitrů piva, což je o 4,2 procenta více než v roce 2023. Hlavními důvody nárůstu byly větší vývoz piva a zvyšující se obliba nealkoholického piva, která se promítla do tuzemských prodejů.
Naopak opět klesla průměrná spotřeba alkoholického piva na obyvatele, loni činila 126 litrů, tedy o dva litry méně než v roce 2023. V porovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 byla spotřeba o 16 litrů nižší. ČTK o tom informoval Český svaz pivovarů a sladoven. Výsledky podle něj ale ukazují, že české pivovarnictví po letech ekonomického útlumu začíná mírně ožívat.
Nealkoholického piva a jeho ochucených variant loni pivovary uvařily 1,613 milionu hektolitrů. Meziroční nárůst činí 13,7 procenta, oproti roku 2019 vzrostl objem o více než polovinu. Na celkovém výstavu tuzemských pivovarů pro český trh se nealkoholické pivo loni podílelo zhruba z deseti procent, vyplývá z dat svazu.
"Za nárůstem vidíme především aktivní životní styl Čechů, kteří se rádi osvěží například při sportu. Zároveň je vidět, že Češi po nealkoholických pivech stále častěji sahají v případech, kdy si to alkoholické dát nemohou nebo ho jednoduše nechtějí," uvedl výkonný ředitel svazu pivovarů Tomáš Slunečko. Pivovary na rostoucí popularitu nealkoholických piv dlouhodobě reagují rozšiřováním nabídky o nové příchutě nebo nealkoholické varianty pivních stylů.
Svaz tvrdí, že vzrostl také objem uvařeného piva, které míří mimo Česko. Z 20,85 milionu hektolitrů uvařeného piva připadá na export více než čtvrtina, tedy 5,9 milionu hektolitrů, což je nejvyšší hodnota od roku 2009. Meziročně export posílil o 788.000 hektolitrů.
Za nárůstem vývozu stojí především zvyšující se zájem o české pivo v zemích Evropské unie, jeho popularita roste nejvíce v Německu a na Slovensku. Mimo unii směřovalo 1,16 milionu hektolitrů piva.
Po dvou letech svaz eviduje také meziroční nárůst importu piva, zvýšil se o devět procent a byl především z evropských zemí. Podíl dovozu na tuzemské spotřebě ale zůstává nízký, činí tři procenta a zbylých 97 procent spotřebovaného piva v Česku bylo loni uvařeno v tuzemsku. "To má výrazný pozitivní dopad na českou ekonomiku. Je vidět, že Češi mají rádi své pivo a neholdují tomu dovezenému,“ dodal Slunečko.
Pokračujícím trendem je přesun konzumace piva z hospod a restaurací směrem k nákupu v obchodech a pití doma. Téměř tři čtvrtiny piva se loni prodaly v obchodech, s výjimkou covidových let je to historicky nejvíce.
Meziročně se lépe dařilo pivu v plechovkách, které v současnosti tvoří téměř čtvrtinu všech pivních obalů. Oproti roku 2023 je to nárůst o více než desetinu. Nejoblíbenější zůstává klasická skleněná pivní lahev, její podíl na výstavu ale loni klesl o jeden procentní bod na 39 procent. Obliba PET lahví mírně klesla a v souvislosti s odklonem od pití piva v restauračních zařízeních se snížil podíl sudů a cisteren.
Češi si stejně jako v předchozích letech nejraději dají ležák stupňovitosti 11 až 12. Ze všeho uvařeného piva tvořil loni ležák 58,3 procenta, posílil o jeden procentní bod. Výčepní piva stupňovitosti sedm až deset klesly na 36,9 procenta celkového výstavu, zájem o ostatní druhy se přes 15 let drží na úrovni čtyř až pěti procent.
