Téměř polovina ze 157 dětských psychiatrů v ČR může jít do pěti let do penze. Dětí s duševními problémy přitom přibývá, psychiatrických ambulancí naopak za deset let ubylo. K dispozici je nyní pouze 559 dětských psychiatrických lůžek a pět denních stacionářů, potřeba by bylo asi 860 lůžek a dva stacionáře v každém kraji včetně těch s nepřetržitým provozem. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví (MZd) k péči o duševní zdraví. Podle posledních dostupných dat z Národního portálu psychiatrické péče se předloni léčilo 60.000 mladých do 20 let v ambulancích, 2600 bylo hospitalizováno.
"Duševní zdraví dětí a dospívajících je pod tlakem a zhoršuje se, a to ve všech zemích napříč kontinenty a kulturami," uvedl ředitel Dětské psychiatrické nemocnice Opařany Michal Goetz, který je garantem nové koncepce dětské a dorostové psychiatrie. "Více to je u dívek než u chlapců, ale u obou skupin roste významným způsobem," dodal. Od roku 2020 stoupl podle něj počet dětí v psychiatrické péči o 70 procent.
První, na koho by se měl rodič podle něj obrátit, pokud jeho dítě má psychické potíže, by měl být dětský praktický lékař. "Ten by měl být schopen pomoci rodině zorientovat se v tom systému, udělat nějaký základní screening a odkázat je na nějakou službu, která je adekvátní tomu stupni obtíží, v jakém to dítě je. A já si myslím, že by měl i té rodině pomoci to domluvit," řekl Goetz na dotaz ČTK.
Krizové linky i online konzultace jako první pomoc
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) také připomněl existenci krizových linek. Informace jsou k dispozici i na Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP) pod odkazem "duševní zdraví".
Situaci v psychiatrii odborníci označují jako "personální krizi". Nedostatek je podle předsedy Psychiatrické společnosti Jana Evangelisty Purkyně Tomáše Kašpárka nejen lékařů, ale všech zapojených profesí jako jsou kliničtí psychologové i specializované sestry. "Veškeré aktivity, které děláme, děláme s přáním, aby se nesnížila dostupnost psychiatrické péče. A pokud budeme mít štěstí, tak se ta dostupnost ještě zvýší," dodal Kašpárek.
Do důchodu míří 47 % dětských psychiatrů
Během pěti let se do důchodového věku dostane 20 procent psychiatrů pro dospělé, 47 procent dětských. "Vychovat lékaře trvá šest let, klinického psychiatra pět let. Postgraduální příprava jsou další tři, čtyři roky. Jakýkoliv krok se projeví až v poměrně velkém odstupu," popsal Válek.
Pro výchovu nových psychiatrů je každý rok otevřeno 15 rezidenčních míst pro dospělé a 15 pro dětské psychiatry. Není ale dostatek školitelů, každý může mít jen tři školence. Podle Goetze je třeba změnit vyhlášku tak, aby mohl mít školitel budoucího dětského psychiatra až pět školenců. Posledních letech se z toho důvodu daří podle něj obvykle využít jen osm až deset z 15 nabízených míst. Zároveň podle Goetze ne všichni, kteří do studia nastoupí, ho také dokončí atestací.
Posílení vzdělávání se projeví až za roky
Posílené počty studentů se podle ministra projeví nejdříve v roce 2026. Na dotaz ČTK řekl, že chce ve vyhlášce zvýšit počet školenců na jednoho školitele ze tří na pět, některé lékařské odborné společnosti nebo Česká lékařská komora jsou ale proti. "Navrhoval jsem, abychom definovali obory, kde bude po nějakou dobu výjimka," dodal s tím, že to nejde udělat jen z pozice ministra.
Dětských psychiatrických lůžek je v současné době 559, od roku 2017 kapacita klesla. Podle Goetze jsou kapacity tak nedostatečné, že například děti z Ostravska bývají hospitalizované třeba i v jižních Čechách nebo leží na běžných dětských odděleních nemocnice nebo psychiatrických oddělení pro dospělé. "Není možné očekávat, že by se zvýšil výkon současných dětských oddělení," dodal. Ta je ale podle něj třeba modernizovat, aby splňovala nároky na moderní léčbu a zároveň soukromí. Potřeba podle něj také je, aby pojišťovny za péči o děti platily víc než za dospělé, protože je náročnější.
Chybí stovky lůžek i denní stacionáře
Za ideální počet koncepce považuje osm dětských psychiatrických lůžek na 100.000 obyvatel, což je v přepočtu asi 860. "Abychom zvýšili dostupnost, tak musíme posilovat hlavně služby, které poskytnou pomoc rychle a jsou schopné postarat se o velké množství klientů," uvedl Kašpárek. Podle Goetze jde hlavně o denní stacionáře, centra duševního zdraví, akutní ambulance nebo krizová centra. "Aby se akutní obtíže deeskalovaly a třeba nebyla nutná hospitalizace," vysvětlil.
Podle Válka pomůže také nová možnost poskytování konzultací on-line hrazených z veřejného zdravotního pojištění, kterou umožní v příštím roce úhradová vyhláška. V plánu je také vznik deseti nových akutních ambulancích, zatím určených pro dospělé. Z evropských programů na roky 2021 až 2027 bude za 1,6 miliardy korun vybudováno 320 nových lůžek, z toho 135 dětských.
