Česko má nové mučedníky, kněze, které zavraždili komunisté

Domácí
24. 10. 2025 12:44
Aktualizováno: 24. 10. 2025 13:20
Papež Lev XIV.
Papež Lev XIV.

Papež Lev XIV. V pátek podepsal dekret o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, oznámilo brněnské biskupství. Oba kněží patří k obětem komunistické totality v Československu. Byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a popraveni. Nyní jsou církví oficiálně prohlášeni za mučedníky.

Blahořečení je předstupněm k uznání člověka za svatého. V případě Buly a Drboly proces inicioval před více než 20 lety tehdejší brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Jeho nástupce Pavel Konzbul má podle svých slov obrovskou radost. Oba popravení kněží působili právě v brněnské diecézi, ve farnostech na Vysočině.

"Seznámil jsem se s řadou dokumentů, které svědčily o životě obou těchto mladých kněží, četl jsem dopisy Jana Buly z cely smrti a dlouho přemýšlel nad tím, jakou úzkost museli prožívat, jaké bezpráví a jakou bolest vytrpěli. A přesto stáli pevně, věrní hodnotám, kterým zasvětili svůj život, a dokázali odpustit svým vrahům. Jsou to jednoznačně vzory, od kterých se i dnes můžeme učit," řekl brněnský biskup Pavel Konzbul.

Po podpisu dokumentů papežem nyní začínají přípravy na samotnou slavnost blahořečení, která by se měla uskutečnit v Brně. "Termín slavnosti zatím nemáme potvrzen, ale předpokládáme jeho zveřejnění v řádu několika týdnů. Půjde o akci, na které očekáváme účast mnoha tisíc věřících nejen z jižní Moravy a Vysočiny, ale i z celé ČR. Rozsahem i významem půjde opravdu o mimořádnou akci pro českou církev," uvedl Konzbul.

Co je blahořečení?

"Proces blahořečení v důsledku znamená důkladný průzkum života a skutků kandidáta, zejména hledání důkazů o jeho ctnostech, hrdinství nebo zázracích. Během procesu se shromažďují dopisy z pozůstalosti, úřední dokumenty, výpovědi svědků a všechny další dostupné prameny dokumentující život kandidáta, které by mohly sloužit jako důkazní materiál. Rozhodnutí pak vyslovuje papežská Kongregace (od roku 2022 Dikasterium) pro blahořečení a svatořečení ve Vatikánu," popsal vedoucí diecézního procesu blahořečení Karel Orlita. Po důkladném zkoumání na místní a národní úrovni spis převzal Vatikán, kde vše posuzovali z historického i teologického hlediska.

Bula a Drbola figurovali v takzvaném babickém procesu. Vražda tří funkcionářů v Babicích na Třebíčsku posloužila na počátku 50. let komunistům jako záminka k represím proti katolické církvi. Drbola je rodák ze Staroviček na Břeclavsku a před smrtí byl babickým farářem. Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic a sloužil v Rokytnici nad Rokytnou. Oba byli popraveni oběšením v Jihlavě.

Na oslavu blahořečení se chystají velké věci

Brněnská diecéze chystá řadu aktivit, jimiž přiblíží osudy a odkaz obou mužů, který shrnuje v tezích "Láska je silnější než nenávist", "Odpuštění má uzdravující moc" a "Je klíčové stát si za tím, čemu věříme". "Chystáme nejen pestré aktivity pro farnosti, ale také různé edukativní projekty, jako jsou třeba výstavy, diskuse s odborníky a historiky nebo například zážitkovou hru v okolí Jaroměřic nad Rokytnou na motivy příběhu obou mučedníků," uvedl vikář pro pastoraci brněnské diecéze Pavel Šenkyřík. Vznikl také speciální web.

V uplynulých 30 letech už bylo blahoslaveno několik osobností spojených s českými zeměmi. Například v roce 2014 dvě řádové sestry zavražděné nacisty Marie Restituta a Marie Antonína Kratochvílová nebo 14 františkánů z Prahy, zabitých v únoru 1611 davem v klášteře u Panny Marie Sněžné v Praze. Už o deset let dříve byl blahoslaven i poslední český král a rakousko-uherský císař Karel I.

Na blahořečení čekají další. Třeba Toufar

Na blahoslavení čekají přibližně dvě desítky osobností českého katolického života, z toho velká část obětí totalitních režimů 20. století, tedy s podobným osudem jako měli Jan Bula a Václav Drbola. Nejčastěji se mluví o kardinálu Josefu Beranovi či knězi Josefu Toufarovi, proces ale začal i u několika řádových sester či řeholnic.

V roce 1995 papež Jan Pavel II. svatořečil dvě osobnosti spojené s českými zeměmi. Středověkou šlechtičnu Zdislavu, která mimo jiné založila špitál a věnovala se nemocným, a kněze Jan Sarkandera, zabitého v neklidné době českého stavovského povstání a považovaného katolíky za patrona ochrany zpovědního tajemství.

Autor: ČTK, David GarkischFoto: ČTK

Další čtení

ilustrační foto

Bohnice po útěku pacienta zpřísní bezpečnost a posílí personál

Domácí
24. 10. 2025
Prezident Petr Pavel při udílení vyznamenání v roce 2024

Hrad potvrdil, že vyznamenání dostane 48 lidí. Jména jsou tajná

Domácí
24. 10. 2025
ilustrační foto

Podivná smrt v Lipně. Ostatky patřily mužům, pitva ale vyloučila vraždu

Domácí
24. 10. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ