Česká republika patří mezi jedenáct zemí světa s nejvyšším podílem ekologického zemědělství. Ekofarmáři v současnosti obhospodařují 17,5 procenta veškeré zemědělské půdy. Co do rozlohy půdy v ekologickém režimu se tak v Evropě řadíme na devátou příčku. Většinu představují travní porosty v horských a podhorských oblastech. V posledních letech ale dochází k významnému nárustu orné půdy, která zabírá 20 % půdního fondu v režimu ekologického zemědělství. S rostoucí rozlohou orné půdy v ČR i profesionalizací produkce významně stoupá produkce plodin charakteristických pro ekologické zemědělství jako jsou špalda, pohanka nebo žito. Průzkum v rámci projektu Myjsmebio realizovaný prostřednictvím nástroje Insta research přitom ukázal, že téměř polovina Čechů (45 %) nepovažuje nabídku bio obilovin v obchodech za dostatečnou.
Rostoucí potenciál v segmentu bio obilovin vidí také zástupci Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO. „Z aktuálního dotazníkového šetření mezi našimi členy vyplynulo, že každý druhý farmář uvažuje o rozšíření portfolia bio obilovin, zároveň ale jen zhruba pětina uvažuje o finalizaci produktů,“ uvádí manažerka Svazu PRO BIO Kateřina Urbánková a dále vysvětluje: „Většina farmářů nemá kapacity, kapitál ani patřičné know-how ke spuštění koncové výroby, na trhu tak ale vzniká zajímavá příležitost pro finální výrobce, jako jsou mlýny nebo pekárny. Ty mohou část kapacit vyčlenit pro zpracování bio obilovin a zákazníkům nabízet produkty s vyšší přidanou hodnotou. Přitom proces certifikace není nic, co by zpracovatelé nezvládli a my v tom rádi podáme pomocnou ruku.“
Pohanka a další tradiční plodiny se stávají součástí jídelníčku, osvěta je ale stále potřeba
Průzkum dále ukázal, že mají-li Češi možnost, rádi nakupují v bio kvalitě. Z rostlinných produktů nejvíce z nich vyzkoušelo bio pohanku a bio jáhly. Jak ale upozorňuje Kateřina Urbánková, jen něco málo přes 30 % oslovených farmářů považuje povědomí veřejnosti o odrůdách bio obilovin za dostatečné. „Pohanku v bio kvalitě dnes v kuchyni používá stále více spotřebitelů, pro ekologické zemědělství je ale charakteristická řada dalších plodin, ať už špalda, jáhly, nebo třeba oves. S tím, jak roste obliba domácího pečení, se do popředí derou také bio mouky. Určitě je ale potřeba neustále pracovat na osvětě,“ podotýká Kateřina Urbánková.
Proč BIO?
Obiloviny z ekologického zemědělství nerostou jen bez chemie. Pěstují se s respektem k půdě, krajině a lidem, kteří je pěstují. Mají přirozenou chuť, která není zakrytá umělými hnojivy nebo rychlením. Tradiční bio obiloviny své místo. Možná nejsou nové – ale rozhodně stojí za to je znovuobjevit.
Co je BIO?
BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na pestrém osevním postupu a péči o půdu. Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani jiné chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí. Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace.
Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, již dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jednou za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou.
Jaká loga se používají k označení biopotravin?
Národní značení

Je-li na vámi vybrané potravině logo biozebry s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, můžete si být jisti, že poslední úpravu tohoto výrobku – ať už výrobu, zpracování, či balení – provedl subjekt certifikovaný českou kontrolní organizací. Která organizace certifikaci v ČR provedla, zjistíte jednoduše. Stačí se podívat na číselný kód ve tvaru „CZ-BIO-xxx“, jenž najdete u loga biozebry.
Evropské značení

Pokud výrobek pochází ze zemí Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin. Ten se obvykle uvádí ve formátu „EU“, nebo „mimo EU“ společně s názvem země, ve které byly vyprodukovány všechny použité suroviny.











