Premiér Andrej Babiš v Bruselu zahájil jednání o víceletém finančním rámci EU na roky 2028 až 2034. Ačkoliv Česko vyjednalo navýšení prostředků o 1,5 miliardy eur, premiér spokojen není a hlavní střet očekává v listopadu. Babiš zdůraznil, že jeho prioritou je zajistit maximum financí pro ČR, přičemž otázka konkrétních zdrojů rozpočtu je pro něj druhořadá, a to i přes unijní plány na nové daně.
Premiér Andrej Babiš dnes v Bruselu prohlásil, že mu je ve finále jedno, odkud budou finance pro nový dlouhodobý rozpočet EU pocházet, chce ale zajistit peníze pro Českou republiku. Babiš to řekl při příchodu na druhý den jednání unijních lídrů. Tématem dopolední debaty bude právě takzvaný víceletý finanční rámec (VFR) na roky 2028 až 2034. Babiš ocenil, že v návrhu kyperského předsednictví peníze pro Česko přibyly, stále s tím ale není spokojen.
"Dneska to nebude boj. Budeme se bavit poprvé o číslech. Stále nejsme spokojeni, ale ta hlavní bitva bude v listopadu, dneska to nečekám," řekl Babiš novinářům. Ocenil práci českých úředníků v Bruselu, kteří podle něj vyjednali, že Česko v rámci přerozdělení, které provedlo předsednictví, získalo dalších 1,5 miliardy eur (36,3 miliardy Kč). Další jednání ale budou pokračovat. "Poděkoval jsem kyperskému předsednictví, že ten negobox změnili," dodal premiér. Slovem negobox se v bruselském žargonu rozumí pracovní vyjednávací dokument.
Evropská komise (EK) zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,76 bilionu eur (42,6 bilionu Kč) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Kyperské předsednictví minulý týden poprvé představilo takzvaný vyjednávací rámec, tedy rozsáhlou tabulku s konkrétními čísly pro výdaje v jednotlivých kapitolách rozpočtu. Celkový objem rozpočtu, jak jej navrhuje Kypr, činí 1,73 bilionu eur (41,9 bilionu Kč). Škrty představují zhruba 32,8 miliardy eur (793,6 miliardy Kč). Upravený návrh je tak o dvě procenta nižší než návrh EK.
Za první návrh si Kypřané vyslechli kritiku hned od několika zemí. Státy jako Německo a Rakousko by chtěly rozpočet ještě více seškrtat, na druhou stranu zaznívají i hlasy, že je rozpočet málo ambiciózní a je třeba ho naopak zvýšit. Unijní premiéři a prezidenti by měli dát k projednávání rozpočtu politická vodítka, aby pak mohlo začít vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Cílem je vytvořit podmínky pro dosažení dohody o rozpočtu do konce roku.
"Samozřejmě všichni víme, i když se to oficiálně neříká, že to chtějí co nejdřív, kdyby náhodou Marine Le Penová vyhrála francouzské volby," uvedl Babiš. Volby by se měly ve Francii uskutečnit příští rok na jaře a zatím není jasné, zda v nich bude za Národní sdružení kandidovat právě Le Penová, nebo Jordan Bardella.
Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise ale už navrhla pět nových vlastních zdrojů, například příjmy z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku. Další nové zdroje přidal nedávno Evropský parlament, patří mezi ně například daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her nebo zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.
"Komise chce nové zdroje. To znamená, že chce nové daně, chce zdaňovat, a to se nám nelíbí. Ale mně je ve finále jedno, odkud přijdou ty peníze, já chci peníze pro Českou republiku," uvedl premiér Babiš.
Německý kancléř Friedrich Merz už ve čtvrtek před zahájením summitu varoval, že vyjednávání o nadcházejícím sedmiletém rozpočtu EU budou velmi obtížná. Rovněž podle španělského premiéra Pedra Sáncheze je dohoda ještě hodně daleko.
