Kvůli žloutence typu A, kterou dosud onemocnělo 25 lidí většinou z ústecké čtvrti Předlice, zdravotníci naočkovali zhruba 200 dětí a několik dospělých. Mimořádnou vakcinaci nařídili hygienici. Ve čtvrti žije hodně rodin v chudších poměrech. Ústí ale není výjimkou, horší situace je hned ve třech krajích včetně Prahy.
Letos začíná být situace v Česku alarmující. Jen za půl roku se nakazilo žloutenkou A tolik lidí, co jindy za celý rok. Před větší epidemií varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Češi v tom nejsou sami – centrum do varování zahrnulo i Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Dohromady tyto země od ledna nahlásily přes 2000 případů. V Česku jich je k dnešku 706.
Takzvaná nemoc špinavých rukou se šíří hlavně mezi dětmi. Často nemusí mít žádné příznaky onemocnění. Inkubační doba je 50 dní. Základním opatřením proti šíření infekce je lékařský dohled po celou inkubační dobu. Ale platí, že ideální formou prevence je očkování – podává se i kombinované na žloutenky A a B.
Každý týden přibývají desítky nakažených lidí
Každý týden v Česku přibývá asi 30 až 40 nově nahlášených případů a situace se zřejmě v dohledné době významně nezmění. "Situace není v České republice dramatická, ale zároveň není vhodné ji jakkoli podceňovat, průběžně ji sledujeme jak po stránce epidemiologické tak po stránce virologické prováděním sekvenací," uvedla hlavní hygienička Barbora Macková.
Mezi nakaženými jsou podle hlavně lidé bez domova, uživatelé drog nebo osoby žijící ve špatných hygienických podmínkách s omezeným přístupem ke zdravotní péči. Nemocní jsou podle ECDC v Česku a na Slovensku také mezi příslušníky romských komunit. Nakazit se ovšem může úplně každý.
"Toto ohnisko nám připomíná, že hepatitida A může způsobit vážná onemocnění a smrt, zejména u lidí s omezeným přístupem ke zdravotní péči a základní hygieně. Musíme posílit osvětovou činnost, zajistit přístup k očkování ve skupinách, u kterých je větší pravděpodobnost expozice, a zajistit základní hygienu, zejména v reakci na nárůst případů," uvedl vedoucí oddělení ECDC Ole Heuer.
Čísla vede Praha a Středočeský a Moravskoslezský kraj
Český Státní zdravotní ústav (SZÚ) o narůstajícím počtu případů hepatitidy A informoval už začátkem května. Více nemocných bylo v Česku naposledy před dvaceti lety, kdy se nakazilo 930 osob. Z krajů je letos nejvíce nemocných v Praze (151), Středočeském (113) a Moravskoslezském kraji (96).
Cíleně se v současné době proti hepatitidě očkují bezdomovci a další rizikové skupiny, včetně očkování po kontaktu s nakaženým. Vakcinaci ale doporučují odborníci i dalším skupinám. Hlavní hygienička v květnu uvedla, že chce jednat o jeho úhradě z veřejného zdravotního pojištění. Zájemci si teď musí vakcínu zaplatit, potřeba jsou dvě dávky v ceně zhruba 1700 korun.
Pozor na záměnu se chřipkou. Žlutá bělma jsou jasné znamení
Nákaza se šíří převážně špinavýma rukama, které jsou znečištěné i malým množstvím stolice, odborníci apelují zejména na důkladné mytí rukou. Virus přežívá na rukou hodiny, na předmětech řádově dny. Nejčastěji se šíří v dětských kolektivech, na místech s výskytem většího množství lidí. Nakažení jsou infekční 50 dní.
Příznaky se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost či bolest břicha. Později se přidá pro záněty jater typické zežloutnutí kůže a bělma očí, tmavá moč, světlá stolice a svědění kůže. Devět z deseti nemocných ale podle odborníků žádné příznaky nemá.
Čtvrť Předlice je místní ohnisko. Děti nosí žloutenku i do rodin
Z pětadvaceti zaznamenaných případů v ústeckých Předlicích se žloutenka v 88 procentech potvrdila u dětí mladších 15 let. Často neměly žádné nebo jen mírné příznaky. Téměř 65 procent dětí, u kterých se nemoc potvrdila, navštěvuje školu v Předlicích. Hygienici kvůli výskytu onemocnění identifikovali 234 rizikových kontaktů. Všem bylo nařízeno základní protiepidemické opatření. U rizikových kontaktů zdravotníci provedli postexpoziční očkování, tedy očkování po možném kontaktu s infekcí. Po očkování se ihned začnou tvořit protilátky.
Epidemiologické šetření podle hygieniků také prokázalo, že se žloutenka vyskytuje nejen ve více třídách a ročnících, ale následně také v rodinách nemocných. To znamená, že se nemoc rozšířila i v místní komunitě.
Zástupkyně předlického školního zařízení Ivana Michňová řekla, že vedení přijalo kvůli žloutence řadu zejména hygienických opatření. V mateřské i základní škole se například třikrát denně vytírají toalety, dezinfikují se povrchy. Michňová uvedla, že se preventivně rušily akce, kde by se mohli setkat žáci z různých ročníků. Toto opatření podle ní již pominulo.
Poslední velká epidemie žloutenky typu A byla v Ústí nad Labem v letech 2017 a 2018. Za rok se tehdy nakazilo více než 400 lidí. Nemoc se přenáší fekálně-orální cestou, důležité je mýt si pravidelně ruce.
