Někdejší čeští disidenti a další osobnosti veřejného života v otevřeném dopise vyzvali předsedu vlády i šéfy obou parlamentních komor, aby veřejně podpořili výzvu 11 uvězněných kritiků ruského režimu na osvobození tisíců nespravedlivě stíhaných ruských politických vězňů a ukrajinských civilistů vězněných v Rusku.
V Česku se podle nich málo mluví o tom, že mnoho ruských občanů autokratickému režimu Vladimíra Putina vzdoruje a i s rizikem ztráty vlastní svobody a života se snaží o spravedlnost a dodržování lidských práv v zemi.
"Podle našeho názoru není nic horšího a nebezpečnějšího než o zločinech namířených proti svobodě mlčet," uvádí se v otevřeném dopise, který jeho autoři poslali premiérovi Petru Fialovi, předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (oba ODS) a předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09).
Svět se dívá, Rusko vězně neschová
Jedenáct uvězněných kritiků režimu začátkem července vyzvalo světové vůdce, aby se při uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou zasadili o hromadné propuštění politických vězňů a Ukrajinců uvězněných v Rusku. Celkem by podle nich mělo jít o přibližně 10 000 lidí.
"Podpořením jejich výzvy posílíte veřejné povědomí o tom, že i v autokratickém Rusku usilují občané o spravedlnost, dodržování lidských i politických práv s rizikem ztráty vlastní svobody i života za nelidského zacházení nejen ve věznicích. Pokud se o zločinech páchaných na vlastních aktivních občanech v Rusku naše společnost nedozví, nebude ani schopna se účinně proti ztrátě vlastní svobody bránit," uvádí se v dopise někdejších českých disidentů.
I Češi mají své bývalé politické vězně. Ti se ozvali
Podepsali ho signatáři Charty 77 či členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, kteří během komunistického režimu poukazovali na porušování lidských práv a pomáhali perzekvovaným. Svůj podpis připojili například bývalý premiér, publicista a pedagog Petr Pithart, katolický kněz Václav Malý, bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, vrchní zemský rabín Karol Sidon, diplomat Martin Palouš, architektka Eva Jiřičná a další.
Rusko napadlo sousední Ukrajinu před více než třemi lety. Přímé rozhovory mezi oběma státy, které se v květnu a v červnu konaly v Istanbulu, nikterak nepostoupily k uzavření příměří a nastolení míru. Obě strany se alespoň dohodly na výměnách zajatců. Americký prezident Donald Trump v pondělí pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou.
