Energetická skupina ČEZ může začít vyčleňovat nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti. Vzniknout by měla v řádu týdnů od schválení, v prvním čtvrtletí roku 2027 do ní mají být začleněny vybrané podniky. Podle analytiků je to zásadní krok pro zestátnění firmy.
Z loňského očištěného zisku ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu 42 korun za jednu akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 23 miliard korun, stát jako většinový akcionář dostane zhruba 16 miliard korun. O obou věcech dnes rozhodla valná hromada. Akcionáři také zvolili pět nových členů dozorčí rady a čtyři odvolali. Jedno místo bylo neobsazené.
Ze současné struktury ČEZ se do nové společnosti, která zatím nemá název, vyčlení prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jednat se tak bude například o ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO či firmy z tradingu. Energetická skupina si v nové dceřiné firmě ponechá 51procentní podíl, zbylou část výhledově skupina nabídne investorům. Plán stvrdilo více než 90 procent přítomných hlasů.
Vyčleněná společnost nebude svázaná s uhelnými a jadernými elektrárnami, podle představenstva tak může lépe dosáhnout na jiné zdroje financování. Místopředseda představenstva Pavel Cyrani míní, že by to mohlo zlepšit finanční flexibilitu celé skupiny. Ocenění dceřiné společnosti se teprve uskuteční. Prodej minoritního podílu by mohl zajistit peníze pro eventuální výkup minoritních akcionářů ze skupiny.
Podle analytiků by se prodej menšinového podílu mohl pohybovat okolo 200 miliard korun. Analytik investiční platformy XTB Jiří Tyleček uvedl, že by získané peníze měly na možný výkup minoritních akcionářů stačit. Zestátnění by pak mohla zastavit pouze výrazná změna situace na trhu. Z pohledu české energetiky se jedná o největší změnu za řadu let, na běžného spotřebitele ale změna struktury energetické skupiny nemá žádný přímý dopad.
Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která ho odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k investicím. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.
ČEZ v loňském roce vydělal 27,4 miliardy korun. Dividenda 42 korun na akcii je podle analytika XTB Tomáše Maxy nejnižší za poslední roky, naposledy byla nižší v roce 2019, kdy činila 34 korun na akcii. Jeden z minoritních akcionářů podal protinávrh na vyplacení dividendy ve výši 50 korun na akcii. Představenstvo s tím nesouhlasilo.
Schválený návrh byl na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ. Ten činí 60 až 80 procent z očištěného zisku. Stejný podíl ČEZ vyplácel i loni. Dividenda bude splatná v obvyklém termínu od 3. srpna.
Dividendu začal ČEZ vyplácet od roku 2000 po dokončení jaderné elektrárny Temelín. Dosud svým akcionářům vyplatil 499,5 miliardy korun, tedy skoro půl bilionu. Stát z toho měl 349,7 miliardy korun. Dosud nejvyšší dividendu 145 Kč za akcii společnost vyplácela v roce 2023. Důvodem byl vysoký očištěný čistý zisk, který ČEZ zaznamenal během energetické krize roku 2022. Podnik tehdy na návrh státu vyplácel plný zisk 78 miliard korun.
Novým členem dozorčí rady ČEZ se dnes stali poslanec za SPD Radim Fiala, vrchní ředitel sekce státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll, Josef Kotrba ze Svazu energetiky, náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž a vrchní ředitel právní sekce a majetku státu na ministerstvu financí Petr Bejček. Odvoláni byli hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), Václav Kučera, Radim Jirout a Roman Binder.
