Co dělat, aby se vodní režim zase vrátil do normálu? Odpovídal Petr Stýblo

Chat je uzavřený26.10.2017 11:00

Petr Stýblo.

Vody v krajině je čím dál tím méně. Není to jen tím, že je méně srážek. I když naprší hodně, voda se v terénu neudrží a během pár dní je krajina zase suchá. Když naprší hodně, rychlé odtékání způsobí druhý extrém - povodně. A po nich opět přijde sucho. Kde jsou příčiny? Co dělat, aby se vodní režim zase vrátil do normálu? Mohou tomu dopomoci nové přehrady, rybníky, mokřady či obnova studánek? Co pro to může udělat každý z nás?  Na tyto a další otázky týkající se ochrany vody v naší krajině vám odpoví Ing. Petr Stýblo, ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody, největší nevládní organizace zabývající se ochranou přírody a krajiny v České republice, ve čtvrtek 26. října od 11.00

Ing. Petr Stýblo působí v českých environmentálně zaměřených nevládních organizacích již od roku 1989. Posledních 20 let pak koordinuje národní programy Českého svazu ochránců přírody. Je autorem řady programů na ochranu mokřadních biotopů nejen u nás, ale i třeba na východní Sibiři.

Chat

  • Petr Volný

    Dobrý den,

    jak může normální člověk pomoci v této problematice?

    Moc děkuji. Hezký den.

    Petr V.

  • Host chatu

    Dobrý den. Tak jako ve všech otázkách životního prostředí. Je třeba poznat problém. Mít dostatek informací o problému a jeho možných řešeních. Pak zjistit, co může udělat sám a na co je potřeba větší síla. Vyhledat, kdo tu sílu má a spojit se s ním anebo ho aspoň podporovat. U vody víme, že jí málo naprší a že to co naprší příliš rychle od nás odteče. Ve chvíli, kdy se dostane voda do potoka, řeky, je již na její zadržování pozdě. Srážky jedinec nemůže ovlivnit. Ale může se (aspoň někdy) postarat o to, aby voda, kterou spotřebuje, neodtékala kanalizací přes čističku rovnou do řeky – alespoň ne v takovém množství. Pokud třeba stavíme dům, měli bychom umožnit vodě, která na něj naprší, aby se vsákla do půdy a ne aby odtékala po asfaltu do nejbližšího kanálu… Mít v novém domě dva okruhy vody – na vodu užitkovou a pitnou by mělo být samozřejmostí. Můžeme zmírnit odpařování vody – třeba výsadbou keřů a stromů, atd. A také si můžeme najít místní organizaci – spolek – třeba zrovna Český svaz ochránců přírody – a jeho prostřednictvím ovlivňovat rozhodování úřadů v místě, kde žijeme. Aby se méně betonovalo a asfaltovalo, aby se zamokřená místa nevysoušela třeba z důvodů stavby supermarketu, aby prostě v mém okolí bylo místo i pro vodu. Silný spolek pak může účinně ovlivňovat i legislativu. Největší ničitelé vodního prostředí jsou zemědělci a developeři. Ti se bez změny legislativy a třeba dotačních pravidel budou bohužel chovat tak (nehospodaří přece na vlastním), aby teď hned měli největší zisk třeba i na úkor toho, že za pár let v důsledku jejich chování voda v krajině nebude. Od toho je stát, aby je zákony korigoval. A protože stát potřebuje i tlaky z druhé strany, je veřejnost a její organizace – spolky od toho, aby na stát tlačily v zájmech jiných, než je rychlý zisk pro pár jednotlivců…

  • Aneta

    Dobrý den,

    chci se zeptat, co bychom měli dělat, aby se vodní režim vrátil zase do normálu?

  • Host chatu

    Dobrý den. Nějak už jsem to popsal výše. Hlavně je důležité nerezignovat!

  • Petr Min

    Je pozde. Vse se nyni dela pro zisk. Jedine pro zisk. Vsechny sluzby, vcetne na pr. cyklisitckych stezek se dela proto, ze nekdo ma a zna cestu, jak na tom vydelat. Kdo to nechape, je znacne pozadu :):):):)

  • Host chatu

    Nikdy není pozdě :):):):) Máte pravdu, že dotace mnohé nesmyslně pokřivují a kdekdo se na nich snaží vydělat. Děje se to tam, kde místní lidé rezignovali. Můžu vám uvést řadu příkladů, kde si naše základní organizace tu svojí lokalitu hlídají a daří se jim hodnoty (nejen přírodní) uchránit. Až tak, že i ty cyklostezky tam museli udělat bez betonu a asfaltu - s přírodním povrchem.

  • Martin

    Jakou roli hrají ve vodním ekosystému studánky? Jsou důležité?

  • Host chatu

    Studánky jsou dědictvím po našich předcích. Ti, na rozdíl od nás, mnohem více pracovali v krajině a potřebovali zdroj vody pro pití. Proto si upravili místa, kde voda z podzemí vystupovala na povrch tak, aby si jí mohli nabrat a napít se. Bohužel, jak lidé z krajiny zmizeli (a jak objevili například plastové lahve) ztratili potřebu vodu v krajině využívat. Navíc se na polích, v lesích i v odpadech z domácností objevily chemické prostředky takového kalibru, které příroda sama nevyčistí. A voda ve studánkách se stala nepitnou… Přesto je dobře, že se dnes lidé ke studánkám vracejí, některé se dochovaly, místa dalších už se hledají jen podle vyprávění pamětníků. V řadě regionů (Praha, Brněnsko) funguje tzv. studánkové hnutí – lidé studánky obnovují, čistí, vrací se tradice jarního otvírání studánek. Je to, myslím, moc dobře. Český svaz ochránců přírody letos rozjel akci Živé studánky či Toma Živé studánky (www.zivestudanky.cz). V jednotlivých krajích tipujeme zajímavé studánky – lidé pak vybírají mezi třemi v kraji internetovým hlasováním. A studánku, co vyhraje, pak pod naším dohledem a s finanční podporou značky Toma místní lidé opraví, zkrášlí… Zrovna v úterý jsme slavnostně pokřtili opravenou Květnickou studánku, která zvítězila ve středních Čechách. Živé studánky mají nečekaně velký ohlas. Je vidět, že lidé na místní studánky nezapomínají , a to je moc dobře. Program potrvá i v příštích letech. Na webu www.zivestudanky.cz se sbírají i náměty na další studánky, které by mohli soutěžit o podporu Tomy. Soutěž, doufejme, pár let potrvá, protože jiné zdroje na - často náročné - opravy studánek u nás nejsou.

  • Mard

    Nevím zda se nemýlím, ale letošek mi připadal srážkově nadprůměrný. Bylo tomu tak a proč to nepomohlo k doplnění podzemních vod?

  • Host chatu

    Zjednodušeně řečeno – protože se srážky do podzemí vůbec nedostaly. Odtekly po povrchu rovnou do moře.

  • Eva zhořelecká

    Co všechno děláte v ČSOP pro záchranu podzemní vody? Dá se k nějakým aktivitám přidat?

  • Host chatu

    ČSOP dělá, na co má sílu. Na ústřední úrovni se snažíme ovlivňovat tvorbu legislativy týkající se krajiny a vody. Na místní úrovni (máme v regionech 300 základních organizací) je to různé. Mnohde pečují o konkrétní mokřady. Prakticky všude se snaží ovlivňovat tvorbu územních plánů tak, aby na přírodu a tedy i prameniště, drobné toky, mokřady zbylo místo. Můžu doporučit akci Naše mokřady (www.nasemokrady.cz), kde vytváříme mapu a databázi drobných mokřádků, o kterých úředníci státní ochrany přírody ani neví. Pokud se o nich neví, velmi často se stává, že je někdo zaveze, zabetonuje či rozorá. My takto veřejností získaná data (třeba i o výskytu zajímavých rostlin a živočichů na těchto mokřádcích) předáváme úředníkům a oni už pak i od stolu (jak se dneska běžně rozhoduje) vědí o tom, že je na daném místě něco cenného, co podléhá ochraně. Jak se přidat? Pokud u Vás není základní organizace ČSOP či nějaký jiný ochranářský spolek, doporučuji vám si spolek - základní organizaci - založit. Důležité je nezůstat v tom úsilí sama. My svým ZO radíme, jak účinně a zákonně přírodu chránit.

  • Lovacoop

    Kolik může být vody v nejhlubší propasti na světě, Hranické propasti?Za jak dlouho by se ta sladká voda vyčerpala?.Už jste viděl vyschlou štěrkovnu nebo pískovnu v dolním poddyjí ,pomoraví nebo polabí i za největšího sucha? Já ještě né .Kde jsou pískové a štěrkové vrstvy tam jsou zásoby vody téměř nevyčerpatelné,protože mají dobré vsakování.Voda pod saharou to je něco jiného tam vůbec neprší.Jak jsou na tom v zemi tisíců jezer Finsku? Tam by se dalo bydlet být mladší.

  • Host chatu

    Kolik je v Hranické propasti vody, to opravdu netuším :)) Máte pravdu, že tam, kde jsou propustné vrstvy, má voda místo. důležité je, aby se k nim dostala z povrchu. A to už je problém, když jí zemědělci a betonáři nedají možnost se vsáknout. V tajze - finské, ruské, kanadské nemají ani zemědělce ani betonáře... Teď to tedy trochu přeháním :)))

  • Lovacoop

    Drahé přehrady se nemusí stavět,stačí v záplavových oblastech do pořádné hloubky těžit písek a štěrk min. do 50 metrů.Kdyby soudruzi odtěžili pořádně štěrk a písek pod Novomlýnskýma nádržema než je napustili ,to by bylo vody. Voda ve štěrkovně Gbely Adamov nikdy pořádně neklesla ani při horkých a suchých létech a byla vždy bez sinic.

  • Host chatu

    No, tady je to trochu jinak. Jak už jsem psal - pokud se dostane voda do vodoteče, je na její zadržování pozdě. Voda ležící v podzemí ve štěrkovýcch vrstvách je rozhodně "trvanlivější" než voda ležící ve vodní nádrži, ať už v díře po vytěžené hornině nebo v zatopeném údolí.

  • DENMARK

    Vody v krajině je čím dál tím méně. Jaké to může mít důsledky?

  • Host chatu

    Katastrofální. Méně vody = méně vody pro naší přímou spotřebu, méně vody pro pěstování rostlin, nedostatek vody pro živočichy, změny rostlinné i živočišné skladby, zničení půdy, změny klimatu i mikroklimatu...

  • BRAINKB

    Co dělat, aby se vodní režim vrátil zase do normálu? A co nedělat?

  • Host chatu

    viz výše.

  • ANTIMONY

    Jak se obecně v ČR chováme k vodě v současnosti?

  • Host chatu

    No, řekl bych, že se k ní chováme tak, jako bychom neměli dostatek informací o tom, co naše chování k vodě přinese za důsledky. Takže krátkozrace? sobecky? nezodpovědně? Posun v poslední době vidím aspoň v tom, že politici už o tomto problému aspoň žvaní. Blbé ale je, že zatím přišli s nápady, že se to začne řešit výstavbou přehrad. A ostatní, pro vodní režim mnohem zásadnější opatření (změny hospodaření v krajině) prý se budou řešit až potom! To je úplně špatně!

  • Avril

    Jak je to s vodou ve studánkách, je nějak obecně pitná? Některé studánky vypadají hodně čistě, ale viděla jsem i spoustu zanedbaných, co se s tím dá dělat? A kontroluje se nějak voda v pramenech?

  • Host chatu

    Díky za tuto otázku! Odpověď je složitá :))) V mnoha studánkách může být jeden týden voda pitná, druhý týden nepitná. Záleží na tom, co se děje tam, odkud voda do studánky přijde. Jak už jsem se zmínil výše, v programu Toma Živé studánky - když vybíráme z vašich typů studánky do soutěže o jejich oživení, snažíme se, aby v nich voda byla co nejčistší. Přesto však nemůžeme zaručit, že je a bude pitná. V této soutěži jsme například museli spojit kraj Praha se Středočeským krajem jen proto, že jsme v Praze našli jen jedinou vhodnou studánku (v Prokopském údolí), jejíž voda byla kvalitní (do soutěže jsme ale za Prahu potřebovali najít 3 takové studánky). Je ale třeba si uvědomit, že máme na pitnost hodně přísné normy. Když se ze studánky, která vypadá "pitně" jednou napijete, nemělo by se vám nic stát. No, a studánky jsou samozřejmě dobrý (a často v okolí jediný) zdroj pitné vody pro zvířata. Takže i studánka s nepitnou vodou má kromě historické i nezastupitelnou ekologickou roli. A ty "zanedbané" studánky doporučuji opravit. Mnohé člověk zvládne vlastníma rukama. Jen bacha, ať neuděláte více škody jak užitku - návod je například zde: http://www.csop.cz/index.php?cis_me... No, a pokud na opravu síly nestačí, zkuste www.zivestudanky.cz :)))

  • Aneta

    Dokud STÁT nenařídí úpravy krajiny pod hrozbou sankcí a vše se nechá na dotacích a individuálním rozhodnutí majitelů pozemků včetně obcí, situace se nezlepší a bude pozdě něco řešit. Je pár minut po dvanácté....

  • Host chatu

    Kromě toho časového údaje souhlasím, souhlasím, souhlasím! A protože stát nefunguje, a jak tak na to koukám, nebude to lepší, je třeba na stát a úředníky na všech úrovních tlačit. Od toho jsou spolky, od toho je ČSOP. Jen je nás zoufale málo, potřebovali bychom aktivní základní organizace v každé obci...

  • Jakub

    Letošní rok se zdá srážkově průměrný (?), ale v řadě hydrogeologických vrtů je hladina podzemních vod rekordně nízko. Proč? Jaký má stav podzemních vod "setrvačnost"?

  • Host chatu

    Viz výše. Jak se má voda do podzemí dostat přes ornici, která se neoře a 15x ročně udusává těžkou zemědělskou technikou? Nebo přes asfalt a beton stále se rozlézajících lidských sídle? Nebo z trubek kanalizace do kterých ústí svody dešťové vody z tisíců hektarů střech?

  • Janek

    Který resort se vodě a změnám v krajině, které ji ovlivňují věnuje nebo měl věnovat - životní prostředí, zemědělství...? Myslíte, že už to na této nejvyšší úrovní berou vážně a něco se tam "děje"? Nebo varovný hlas hydrogeologů zní zatím stále do prázdna?

  • Host chatu

    Tyto resorty tradičně katastrofálně nespolupracují! I když je to - jak jsem zmínil výše - snad o něco lepší, než před pár lety. Ovšem, mluví se o jejich sloučení do jednoho superministerstva. Obávám se, že pod jedním ministrem by hlas ochrany přírody, vody, krajiny úplně zanikl před křikem o dotacích, produkci (energetických plodin), zaměstnanosti... Takže teď navíc soustředíme síly i k tomu, aby vítězná strana nedosáhla toho, co před volbami deklarovala a neudělala z obou jen jedno ministerstvo.

  • Matěj

    Změny v krajině, které vedou k vysychání a úbytku podzemních vod - co lze pro zlepšení v této oblasti dělat na lokální a místní úrovni a co musí dělat centrální úroveň, legislativa (?)... Může v tomhle směru nějak pomoci i změna chování občanů - majitelů domů na venkově, chattařů, zahrádkářů, majitelů malých pozemků - lesních, drobných zemědělců...? Jaká?

  • Host chatu

    Mnohé jsem k tomu napsal výše. Každý může udělat něco svými silami, na něco se spojit s jinými, stejně smýšlejícími.

  • Kryštof

    Pozorujete nějaké změny a dopady s úbytkem vody v krajině třeba z pohledu drobné fauny nebo hmyzu atd.?

  • Host chatu

    Samozřejmě. Bohužel. Tedy mám na mysli povrchovou vodu. Úbytek vodních a mokřadních biotopů - za posledních 60 let zmizelo na našem území 950 000 ha mokřadů, délka vodních toků se zkrátila o 28 000 km!!! - způsobil, že organismy na ně vázané se staly vzácnými a mnohé vymizely. Vyhubením jsou ohroženi prakticky všichni obojživelníci. Z ptáků právě bahňáci jsou nejohroženější skupinou. Co se týče hmyzu, nemám přesná data, ale je jasné, že když tak moc mizí velké organismy, u členovců a jiných drobných breberek bude situce mnohem děsivější.

  • Karolína

    Dají se najít mokřady či studánky také v Praze?

  • Host chatu

    Jasně. V Praze je tuším okolo 200 studánek. Díky studánkovému hnutí se postupně obnovují ty staré, zapomenuté. Například v Kunratickém lese se v 70tých letech objevil pan Ureš - studánkový dědeček - který nalezil snad více jak deset zapomenutých studánek a obnovil je. sám jsem jako kluk u toho byl. O studánky se dnes vzorně stará pražský magistrát. I mokřady tu jsou, jen jejich situace není tak veselá jako u studánek. Můžu zmínit úžasný mokřad Triangl. Na počátku naší kampaně Místo pro přírodu (www.mistoproprirodu.cz) se nám ho podařilo koupit a tak zachránit. Kampaň a veřejná sbírka Místo pro přírodu je dnes jedním z nejúspěšnějších programů ČSOP - veřejnost nám přispívá na vykupování přírodně cenných pozemků a my se zaručujeme, že jejich hodnota nezmizí a staráme se o ně. Z vykoupených mokřadů můžu zmínit třeba mokřad Opičák v Liberci. Kdybychom ho nekoupili, byl by tam dnes pravděpodobně beton... Pokud chcete pomoci zachraňovat přírodu a nemáte možnost přiložit ruku k dílu, podpořte nás darem na Místo pro přírodu ! ale to už jsem od pražských mokřadů zabrousil daleko... :))) V Praze teď aktivně pečujeme o mokřad Slatiny a budeme se snažit, aby na něm magistrát vyhlásil chráněné území.

  • Albert

    Mluví se o budování nových přehrad. Proč tomu jako ochránci přírody bráníte, když to přece může pomoci zadržet vodu a zároveň i proti povodním?

  • Host chatu

    My budování přehrad přímo nebráníme. Jen říkáme, že pouze přehrada vodu v krajině nezadrží a nepomůže nijak zvlášť ani proti povodni (Praha 2002). S tím vším se musí začít už v místě, kde voda v podobě kapky deště dopadne na zem. Pokud volně a rychle z tohoto místa doteče až do potoka, řeky, je pozdě. Pokud se v prvním kroku změní krajina a hospodaření v ní, změní se hospodaření s vodou v domácnostech, a přesto jí bude málo třeba pro zalévání či moc v případě extrémních srážek, pak se vraťme k myšlence přehrad. Zatím to tak vypadá, že stát většinu úsilí se spokojeným chechotem betonářských lobby věnuje poslednímu a nejdražšímu článku v řetězci a vůbec neřeší, že pokud by začal prvním levným článkem, na ten poslední by vůbec nemuselo dojít.

Foto: archiv

Autor: - red -




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 06/2024 najdete >




Týden

Sedmička

Interview

Instinkt

TV Barrandov

Kino Barrandov