Co nejvíce potřebuje naše školství? Odpovídal poslanec ODS Martin Baxa

Chat je uzavřený16.08.2018 11:00

Martin Baxa.

Co nejvíce potřebuje naše školství? Můžou změnit systém škol komunální volby? Jsou jednotné přijímací zkoušky na střední školy dobrým opatřením? Přečtěte si odpovědi poslance ODS Martina Baxy.

Martin Baxa je od loňského roku poslancem občanských demokratů za Plzeňský kraj. V Poslanecké sněmovně se specializuje na otázky školství, kultury a veřejné správy. Vedle toho dlouhodobě působí v plzeňské komunální politice. Byl čtyři roky primátorem a dnes pracuje jako první náměstek primátora.  V lednu se stal místopředsedou ODS.

Chat

  • Felix Felix

    Dobrý den, pane poslanče,

    rád bych znal Váš pohled na působení ministryně Valachové. Je něco, co byste udělal řekněme jinak?

  • Host chatu

    Dobrý den, působení paní ministryně Valachové hodnotím velmi kriticky. Dalo by se říct, že já osobně bych v rezortu školství udělal jinak téměř všechno. Konkrétně jsem odpůrcem zavedení plošné inkluze, novely školského zákona, která donutila děti chodit poslední rok do mateřské školky, anebo povinnosti školek přijímat už dvouleté děti. To poslední se už naštěstí podařilo díky návrhu ODS zrušit.

  • Kateřina Homolová

    Dobrý den,

    všimla jsem si, že kandidujete na magistrát v Plzni. Přijde mi, že se město změnilo z města studentů na město rumunských dělníků. Převážně v noci není v Plzni zcela bezpečno.
    Je možné toto řešit?

    KH

  • Host chatu

    Dobrý den, já určitě nevidím Plzeň jako město rumunských dělníků. Samozřejmě jsem si plně vědom problémů, které do Plzně přinesl nárůst počtu zahraničních dělníků. Jde zejména o případy rušení nočního klidu nebo nárůst kriminality v některých lokalitách. Na to musíme reagovat posílením městské policie, což moje strana nyní v komunálních volbách také prosazuje. Na druhou stranu jsem hrdý na to, že máme v Plzni Západočeskou univerzitu. Plzeň díky ní určitě zůstává městem studentů a je to tak dobře. Už v době, kdy jsem byl primátorem, jsem velmi silně podporoval spolupráci Plzně s univerzitou, kde byla tehdy úspěšnou rektorkou moje současná kolegyně ze sněmovny paní docentka Mauritzová, protože je to jeden z prostředků, jak ve městě udržet mladé lidi, aby z Plzně neodcházeli za studiem či prací. U mladých lidí, kteří odejdou studovat jinam, je totiž vždy nebezpečí, že už se do Plzně či regionu nevrátí. Právě lidi s vysokou kvalifikací v Plzni potřebujeme, abychom se profilovali jako úspěšné město s ekonomikou postavenou na oborech s vyšší přidanou hodnotou.

  • Martin Krejza


    Dobrý den,
    myslím, že úzce spojené nádoby jsou kultura, divadla a vzdělání. Přesto mě zaráží, že se točí filmy za desetimiliony a divadla žebračí s řády jednotek milionů či stovek tisíc. Jak se na to Vy díváte?

  • Host chatu

    Dobrý den, podporu si podle mého názoru zaslouží každá kvalitní kultura a není přitom podstatné, zda jde o film nebo o divadlo. Ze svého působení v Plzni musím říct, že u nás je podpora právě divadla velmi široká. Na provoz naší čtyřsouborové divadelní scény dáváme ročně přes 200 milionů korun. Takže minimálně v Plzni divadlo „nežebračí“, abych použil Vaše slovo. Na druhou stranu samozřejmě platí, že v kultuře peníze chybí a kultura a památková péče na úrovní měst ani státu nemůže dlouhodobě zůstat chudou popelkou.

  • GF

    Co nejvíce potřebuje naše školství? A co nejvíce nepotřebuje naše školství?

  • Host chatu

    Dobrý den, české školství v první řadě nutně potřebuje především navýšení platů. Čeští učitelé mají nejenom podprůměrné platy ve srovnání s kolegy z jiných evropských států, ale jejich odměna je i velmi nízká ve srovnání s ostatními českými vysokoškoláky. Jakákoli změna českého školství musí začít právě tady – u zvýšení platů. Kromě toho potřebuje české školství určitou modernizaci, která by měla spočívat ve větším důrazu na výuku jazyků, IT dovedností, finanční a mediální gramotnosti. Co naopak nejvíce české školství rozhodně nepotřebuje, je pokračování byrokratické smršti, která v posledních letech z pedagogických pracovníků dělá spíše úředníky. Učitelé mají vzdělávat, nikoli vyplňovat „lejstra". A musí skončit doba nezodpovědných experimentů a neustálých tvrdých zásahů do školského systému.

  • GF

    Můžou změnit systém škol komunální volby?

  • Host chatu

    Dobrý den, moje odpověď je "Ano i ne". Proč? Města a obce nemohou ovlivnit, co přesně se bude ve školách učit, jaké jsou platy učitelů a jaký je celkově školský systém - to mění stát skrz zákony. Komunální politici ale mají velký vliv na to, v jakých školách a v jakých podmínkách se budou naše děti učit. Města a obce mají totiž na starost provoz škol, takže mohou investovat například do lepšího stavu škol, do vybavení učeben, které povede k praktičtější výuce postavené na konkrétních příkladech. To je mimochodem cesta, kterou jdeme v Plzni. Snažíme se investovat do jednotlivých škol a budeme je tímto způsobem chtít směřovat k větší specializaci. Přesně to jsou investice, které se dlouhodobě vyplatí. Když to shrnu: komunální volby jsou pro úroveň školství v konkrétních městech bez pochyby důležité.

  • DIS

    Jaké je podle Vás současné české školství?

  • Host chatu

    Dobrý den, na tuto otázku lze odpovědět velmi obsáhle, na což zde není prostor, tak se pokusím jít "na dřeň" problému. Přes celkově složitou situaci chci konstatovat, že podle mě je naše školství na vysoké úrovni. Navzdory nízkým platům a vysokému stupni byrokracie jsou čeští učitelé na výborné úrovni a žáci i studenti odcházejí ze škol s řadou získaných vědomostí či dovedností. Neznamená to ale v žádném případě, že tuto úroveň lze dlouhodobě "jen tak" udržet. Pokud rychle nezačneme odstraňovat negativní vlivy, které české školství už řadu let tíží, hrozí českému školství vážné problémy.

  • Radek

    Naše školství potřebuje redukci a zkvalitnění středních škol. Jinak se na střední školu dostane každý bez jakékoliv snahy...Co vy na to?

  • Host chatu

    Dobrý den, teď aktuálně české střední školy potřebují hlavně přežít podle mého názoru špatně a riskantně nastavenou reformu financování, již prosadila právě ministryně Valachová. Jako dlouholetý středoškolský učitel bych doplnil, že střední školy potřebují hlavně předvídatelné prostředí bez nepromyšlených zásahů, co největší prostor pro vlastní profilaci nebo specializaci a hmotné podmínky pro svou vzdělávací činnost. Redukce sítě škol sama o sobě zlepšení nepřinese a zejména ve venkovských oblastech může znamenat zásadní problémy.

  • Sylvie Doláková

    Dobrý den pane poslanče,
    Pracuji jako lektorka metodické přípravy učitelů angličtiny a mohu říci, že se dobře orientuji v problémech, kterým učitelé čelí. Proto by mě zajímalo několik oblastí.
    1. Plánujete dohlédnout na zkvalitnění výuky na pedagogických fakultách, které zhusta chrlí nekompetentní absolventy, neschopné děti pochopit, zaujmout, naučit? Přičítám to zkostnatělosti tzv. akademiků, kteří nemají ponětí, co to je učit děti, jejich přednášky jsou plné teorie a nepotřebných faktů, ve kterých nelze nalézt podstatu učení. Učitelé pak musí shánět potřebné zkušenosti a podněty jinde, na spoustě dalších školení.
    2. Také by mě zajímalo, zda se přičiníte o zlepšení podmínek výuky jazyků, která často začíná pozdě (ideální doba končí sedmým rokem věku dítěte), ve velkých skupinách (24 dětí není místo pro tvořivé, přirozené prostředí, ve kterém mají děti rozvíjet základy komunikace) a špatně (první dva roky by se děti neměly setkávat s učebnicemi, které vyžadují čtení a psaní, potřebují si jazyk "naposlouchat" a vyzkoušet interakci, spíš potřebují zkušené učitele, kteří jazyk používají v každodenních situacích a od nich se učí jazyk používat přirozeně, bez "drcení").
    3. Souhlasíte s inkluzí v podobě, v jaké byla zavedena?
    Děkuji za váš čas i případné vyjádření.

  • Host chatu

    Dobrý den, s mnohé s Vámi rozhodně souhlasím! Takže: 1. Pedagogické fakulty jsou celkově v nedobré situaci, bohužel jsou velmi podfinancované (sám vím, že platy jejich pedagogů jsou často ještě nižší než na středních školách) a potýkají se s nedostatečným zájmem kvalitních zájemců o učitelskou profesi. V tom se skrývá obrovský problém, protože učitelské sbory stárnou a mladých učitelů je nedostatek. A co z vlastní zkušenosti, kdy jsem ve výuce vedl adepty učitelství, vím, je malý rozsah tzv. praxe, již musejí studenti z pedagogických fakult absolvovat. 2. Máte pravdu, že výuka jazyků musí být prioritou našeho školství. Musíme investovat do kvality učitelů, pestrosti výuky i do toho, co píšete – menších skupin, v nichž se budou žáci jazyky učit. 3. S plošnou inkluzí nesouhlasím. Je to přesně oblast, kde musíme preferovat individuální řešení a nikoli vše zglajchšaltovat jedním škrtnutím ministerského pera. Plošná inkluze proto škodí hlavně těm, kterým měla údajně pomáhat.

  • Leproš

    Nelitujete, že ODS nevstoupila do vlády s hnutím ANO? Můžete v opozici vůbec něco prosadit?

  • Host chatu

    Dobrý den, tohoto rozhodnutí opravdu nelituji! Andrej Babiš s ODS ani nikdy vládnout nechtěl, což potvrzuje jeho parlamentní i vládní spojenectví s levicí, včetně komunistů. My nechceme a nemůžeme vládnout s trestně stíhaným premiérem a hnutím, které mimo jiné neustále přijímá nová opatření namířená pro živnostníkům a malým podnikatelům. Aktivní opozice může prosadit některé své programové body, i když nesedí ve vládě. My jsme to dokázali například v oblasti školství, kde se nám z opozičních lavic podařilo v červnu prosadit zrušení povinnosti, aby školky přijímaly dvouleté děti.

  • Kateřina G.

    Dobrý den,

    jak se díváte na státní maturity? Nebyl lepší dřívější postup? Přijde mi, že měli žáci větší rozhled.

  • Host chatu

    Dobrý den, zavedení státních maturit v jejich současné podobě bylo velmi problematické rozhodnutí. Systém nebyl dobře připraven a jeho velkým problémem se stalo například zavedení stejné úrovně maturit pro gymnázia i odborné střední školy. Na odborných středních školách kvůli tomu nyní vidíme velmi vysoké procento studentů, kteří u maturity neuspějí. Musím také připomenout, že vůbec nebyl naplněn jeden z tehdejších hlavních argumentů pro zavedení státních maturit. Jejich zastánci nám tvrdili, že výsledky státních maturit budou využívány k přijímání na vysoké školy. To se ale nestalo.

  • Olga B.

    Dobrý den,

    neměly by školy více apelovat na výuku cizích jazyků? (větší výběr jazyků, kvalitní učitelé). Myslíte, že se situace ve školství brzy zlepší?

  • Host chatu

    Dobrý den, jak jsem napsal výše, posílení výuky cizích jazyků by měla být jedna z hlavních priorit celého školství. Ale bez zásadního navýšení učitelských platů se bude prosazovat speciálně v této oblasti jen velmi těžce.

  • Kamila

    Zaměří se vláda ve svém zlepšování školství i na učňáky? Podle mého názoru jsou tyto školy zanedbávány a brány jako "školy pro hloupé." Chtělo by to změnu. Co vy na to?

  • Host chatu

    Dobrý den, jsem opoziční poslanec, takže za vládu mluvit nemohu. Zatím ve školském výboru zvýšený zájem o učňovské školství ze strany vládních poslanců ale nevidím. Já osobně si myslím, že odborné střední školství potřebuje hlavně orientaci na praktickou výuku a propojování s firmami. Na učilištích nepotřebujeme závody o to, kdo dokáže překonat bariéry státní maturity, ale hlavně praktickou výuku, která z učňů udělá kvalitní řemeslníky. Jedině tak vyřešíme současný stav, kdy nám v mnoha oborech velice chybí dostatek kvalitních řemeslníků. A rozhodně nelze podceňovat i v tomto segmentu školství zaměření na obecné znalosti, jako jsou např. cizí jazyky

  • Leo Slehofr

    Dobrý den, jaký je Váš názor na alternativní školství? Trochu se obávám, že nám to začíná prerustat přes hlavu. Moc dekuji

  • Host chatu

    Dobrý den, myslím, že Vaše obavy nejsou na místě. Já jsem vždycky podporoval a podporuji pestrost vzdělávacího systému, v němž tzv. alternativní školy jsou vítaným doplňkem hlavního vzdělávacího proudu, aniž by jej jakkoli narušovaly či dokonce nám "přerůstaly přes hlavu". Samozřejmě tyto školy ale musejí splňovat zákonné podmínky, na což dohlíží Česká školní inspekce. A velmi kritizuji to, že právě za ministryně Valachové začalo ministerstvo školství bezdůvodně zakazovat vznik rozmanitých soukromých či komunitních škol - naposledy v našem kraji např. nepovolilo malou komunitní základní školu.

Foto: ČTK , Ožana Jaroslav

Autor: - red -




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 05/2024 najdete >




Týden

Sedmička

Interview

Instinkt

TV Barrandov

Kino Barrandov