Hrozí blackout českým městům? Odpovídal Jiří Fremr

Chat

• Renata S.

  Dobrý den,
  
  mám tři děti a vůbec si nedovedu představit, ze bychom přišli o elektřinu. Je nějaký zasobník?
  
  Děkuji, R

• Host chatu

  Dobrý den, na domácí úrovni existuje záložní řešení, otázkou je samozřejmě vždy jeho cena a to jak investiční, tak provozní. V rodinných domcích se dá pořídit malý motorový agregát, což je řešení v řádu deseti tisíců. V poslední době je čím dál populárnější kombinace fotovoltaických panelů a baterií. Je samozřejmě výrazně dražší. Dají se kombinovat obě dvě varianty i v bytových domech, pokud tam bydlíte, ale je zde potřeba shody více majitelů na financování drahých řešení.

• Martin S.

  Dobrý den,
  
  jaký je vlastně vztah Hospodářské komory Praha k problematice energetiky?
  

• Host chatu

  Dobrý den, Jak vyplývá se zákonů, Hospodářská komora sdružuje podnikatele působící na území České republiky. Ta se dále člení vesměs podle regionů. Hospodářská komora hlavního města Prahy pak sdružuje podnikatele působící právě na území hlavního města Prahy, kde realizuje většinu svých projektů podpory podnikání, ať již ve formě rozvojových a dlouhodobých projektů, například v opblasti podpory učňovského školství nebo při podpoře spolupráce s orgány státní správy či samosprávy. Aktivní členové se pak sdružují v sekcích, kde se zaměřují na témata, které považují za důležitá. Jednou z těchto sekcí je Energetické sekce.

• Petra Lišková

  Vážený pane doktore,
  
  chtěla bych se zeptat jakými tématy se aktuálně zabýváte v energetické sekci?
  Děkuji

• Host chatu

  Dobrý den, Jejich rozhodně více, než tomu bylo v minulosti. Oblast energetických otázek se zvláště v poslední době výrazně mění a stávají se pro řadu podnikatelů podstatně důležitějšími, než před 15-ti lety. Alespoň u těch podnikatelů, kteří si i do budoucnosti chtějí zachovat konkurenceschopnost. Kromě liberalizace trhu, která zásadně změnila podmínky v oblasti nákupu energií se v dostávají do popředí témata, spojené s inovacemi a novými technologiemi. Mezi ty nejviditelnější rozhodně patří elektromobilita, zavádění řešení pro „chytré“ budovy a provozovny, které umožňují podstatně snižovat provozní náklady, nové zdroje elektrické energie a řešení pro jejich uchovávání a v neposlední řadě modernizace systémů pro vytápění a chlazení, které kromě evidentních ekonomických přínosů přinášení i významné snižování ekologické zátěže, což zvlášť v metropoli jakou je Praha není rozhodně nevýznamné téma. V rámci činnosti energetické sekce pak kromě výměny zkušeností a názorů formulujeme požadavky či návrhy na spolupráci s orgány samosprávy, ať už se jedná o magistrát či spolupráci s jednotlivými městskými částmi. Bez této spolupráce by rozvoj podnikatelských aktivit a z nich plynoucích příjmu do rozpočtu města a městských částí nebylo dlouhodobě udržitelné.

• J. Hromada

  Dobrý den,
  
  co by mělo být předmětem této spolupráce?
  
  Děkuji.

• Host chatu

  Dobrý den, Tak například zmíněná oblast elektromobility. Bez jasné alespoň středně dobé koncepce podpory.

• Tereza H.

  Dobrý den,
  
  co podle Vás bývalé pražské vedení zanedbalo v oblasti energetiky?
  
  Děkuji.

• Host chatu

  Dobrý den, myslím si, že je především potřeba lépe koordinovat spolupráci mezi jednotlivými městskými společnostmi ať už v oblasti investic, oprav a dalším. V tomhle ohledu samozřejmě nejen firem zabývajících se energetikou. Zároveň jsem toho názoru , že je potřeba urychleně dopracovat energetickou koncepci hl. m. Prahy s opravdu dlouhodobými cíly a v duchu výzev, které na energetiku klade 21.století. Minulé vedení firmy nekoordinovalo, ba dokonce bylo s některými firmami v konfliktu. To opravdu není stav, který by byl pro pražany jakkoliv přínosný, a já věřím, že garnitura, která po podzimních volbách usedla na magistrát, zvolí kvalifikovanější přístup.

• Jan P.

  Dobrý den,
  
  hrozí reálně v České republice blackout a jaké by to mělo následky např. v Praze?
  
  

• Host chatu

  Rozhodně se nedá říci že ne. Blackout by byl, pokud by nastal komplexním problémem, který by z největší pravděpodobnosti významně přesahoval hranice Prahy a z vysokou mírou pravděpodobnosti i hranice České republiky. A do jeho vzniku a následného odstranění by byly zapojeny firmy a organizace minimálně napříč Evropou. Každopádně Česká republika rozhodně není jako stát z pohledu pravděpodobnosti blackuoutu nijak zvlášť riziková ale zároveň se blackout vyloučit nedá, protože je potřeba si uvědomit, že pokud by nastal blackout, jednalo by se s největší pravděpodobností o globální příčinu a její odstranění bude muset být opět globální. Na druhou stranu jeho následky by byly rozhodně významné a lokální a proto je dobré toto téma nepodceňovat a systematicky pracovat na snižování rizika blackoutu a zvyšování odolnosti v případě jeho vzniku. Připravenost na tuto situaci je rozhodně to, co můžeme bezprostředně dělat na místní úrovní. Ostatně to představitelům státní správy a samosprávy ukládá příslušná legislativa. Nejsem si vůbec jistý, zda se dělá vše, co se za dané ekonomické situace dělat dá. Spíše jsem názoru, že tomu tak není. Elektrická energie, i když si to mnohdy neuvědomujeme je zcela klíčovou energií, bez které by přestaly fungovat i elementární funkce města o jejichž existenci mnohdy ani nevíme. Bez zásahu bezpečnostních složek městskou policií počínaje, přes hasičský sbor, státní policii a konče armádou, které by zajistili alespoň elementární funkce městské infrastruktury by se taková situace zcela jistě neobešla. Minimálně ne bez fatálních ekonomických a společenských dopadů. Je potřeba si uvědomit, že na elektrickou energii je navázána celá řada služeb, a to i těch, u kterých to není na první pohled patrné. Dopravou počínaje, přes dodávky pitné vody, provoz kanalizace, topení apod. a třeba poskytováním zdravotnické péče konče.

• Randová T.

  Dobrý den,
  
  zajímalo by mě, jaké kroky lze podniknout, abychom předešli blackoutu?
  
  Děkuji

• Host chatu

  Dobrý den, Rozhodně je to komplex opatření, mnohdy velmi nakládaných a časově náročných, které navíc možnost blackoutu 100% neodvrátí, ale určitě sníží riziko jeho vzniku. Počínaje mezinárodní efektivní spolupráci provozovatelů rozvodných soustav a elektráren, přes zavádění prvků chytrého řízení provozu nadnárodních, národních i lokálních distribučních sítí, mezinárodní spolupráce při plánování výroby obzvlášť s ohledem na zdroje „zelené“ energie, jejichž výrobní kapacity nejsme schopni zcela účinně plánovat.

• Petr T.

  Dobrý den,
  
  jaký je vlastně vztah Hospodářské komory hl. m. Prahy k problematice energetiky?
  
  Děkuji

• Host chatu

  Dobrý den, viz. výše.

• Filip Pazderník

  Dobrý den,
  
  může rozvoj elektromobility zvyšovat riziko blackoutu?
  
  Děkuji.

• Host chatu

  Dobrý den, Jednoznačně jej nesnižuje. Elektromobilita je a bude fenomén následujících let s řadou výhod, obzvláště v oblasti provozních nákladů a ekologických dopadů dopravy na životní prostředí. Byť se dnes může ekologický aspekt zdát ne úplně přesvědčivý, obzvlášť pokud jsou vozidla nabíjena elektrickou energii z uhelných elektráren a samotná výroba a likvidace baterií není zrovna ekologickou inovací. Ale to se jistě časem bude měnit. Každopádně elektromobilita přináší do měst a k provozovatelům distribučních soustav nové výzvy, spočívající v doručení relativně velkého množství elektrické energie v neplánovatelných intervalech do předem neznámého počtu lokalit v předem neznámem množství. A to může vyvolávat nestabilitu distribuční soustavy. Na druhou stranu se na tuto novou situaci většina distributorů systémově v rámci investic do rozvoje sítí připravuje. To co ale chybí je jasná koncepce státu a jednotlivých měst, která by na základě predikcí výrobců automobilů, zkušeností ze zahraničí a odborných odhadů stanovila mantinely a kapacitní plány pro jednotlivé lokality. To by rozhodně přispělo k systematickému rozvoji elektromobility a usnadnilo práci jako provozovatelům distribučních soustav při plánování rozvoje distribuční soustavy tak podnikatelům při plánování svých dopravních potřeb. Když podnikatelé pro plnění svých služeb nakoupí elektromobily, musí mít jistotu, že je budou schopni v daných lokalitách i provozovat. Totéž platí pro obyvatelé Prahy.

• Filip Pazderník

  A co může naopak riziko blackoutu snižovat?
  
  Ještě jednou děkuji.

• Host chatu

  Dobrý den, Nepochybně úzká mezinárodní spolupráce provozovatelů distribučních soustav a zavádění chytrých prvků do energetických soustav států, měst i jednotlivých objektů. To podstatně zvýší regulační schopnosti energetických soustav a v navíc mnohdy přinesou dodatečné úspory.

• Jan M.

  Dobrý den,
  
  Myslíte si, že je Praha připravená na blackout? Co by měla dělat jinak?

• Host chatu

  Podle mého názoru rozhodně připravena není. Ostatně to prokázalo i cvičení, které se odehrálo před několika lety na území města Prahy. Rozhodně je nutno tyto zkušenosti revidovat, stejně tak udělat inventuru opatření a jejich účinnosti, které byla na i na základě tohoto cvičení přijata a stanovit pokud možno realistický a dostatečně konkrétní plán včetně finančních zdrojů pro jeho realizaci, jak zvýšit připravenost Prahy na blackout. Což fakticky znamená hodně práce za hodně peněz, která není vidět a o které budeme doufat, že její výsledky nikdy nebudeme potřebovat. Takto bohužel toto téma stojí. Je však nezbytné se na tuto situaci připravovat, protože následky nepřipravenosti by byly zásadně nákladnější. Myslím, že málokdo si uvědomuje možné ekonomické, bezpečnostní a společenské důsledky.

• Martina

  Dobrý den,
  
  Existují plány co dělat když přijde rozsáhlý výpadek dodávky elektřiny?
  
  Děkuji

• Host chatu

  Dobrý den, V Praze existuje cca. 600 diesel agregátů, které jsou k dispozici k řešení lokálního zásobování v některých organizacích. Rozhodně to ale nestačí pro obnovení provozu ani základních městských a státních služeb a už vůbec ne pro provozovny podnikatelských subjektů. Otázkou je, kolik z nich by se reálně dokázalo spustit a začít dodávat elektrickou energii. A zároveň je potřeba říct, že se ve většině případů jedná o řešení na následující hodiny. Co se bude dít, pokud by blackout přesáhl tento časový rámec je dnes spíše v kategorii katastrofického sci-fi. Přesto, že pravděpodobnost blackoutu není vysoká, tato situace může být zcela reálná. Bohužel nejsou stanoveny limity pro délku provozuschopnosti těchto záložních zdrojů. Rozhodně by se měla revidovat krizová připravenost na blackout a například v rámci energetické koncepce stanovit alespoň minimální požadavky na připravenost záložních zdrojů a dobu provozu minimálně v těch nejzásadnějších prvcích kritické infrastruktury města. Bohužel tyto investice nejsou zrovna malé a rozhodně do doby blackoutu jsou zcela neviditelné. Stejně tak jako zpracování městských i lokálních krizových plánů a jejich nácvik. Ale pokud budeme hledět do budoucna a budeme chtít snižovat jak riziko vzniku (alespoň tam kde v rámci technické infrastruktury můžeme) a snižovat dopady na uživatelé města v případě jejich vzniku, bez masivních investic do této oblasti se neobejdeme. Politická reprezentace se bude muset naučit tyto investice před daňovými poplatníky obhájit. Uznávám, že to může být obtížné, zvlášť, pokud jsme si zvykli na velmi stabilní dodávky elektrické energie a zcela výjimečné lokální výpadky, které jsou ve většině případu odstraněny v řádu minut, maximálně hodin. Každopádně, alespoň co je mi známo, komplexní, propojené a ověřené a tím pádem použitelné krizové plány v potřebném rozsahu pro Prahu neexistují.

• Radek M.

  Dobrý den,
  
  jsou organizace provozující kritickou infrastrukturu na území Prahy připraveny na blackout?
  
  Děkuji

• Host chatu

  Dobrý den, pro představu, jen zhruba deset čerpacích stanic je schopno tankovat pohonné hmoty i v případě výpadku elektrické energie z distribuční soustavy. Náhradních zdrojů elektrické energie v podobě diesel agregátu je cca. 600 a těžko odhadovat, kolik by se jich reálně bylo schopno spustit a jak dlouho vy vystačily s palivem. Otázkou samozřejmě zůstává, kdo by byl schopen zajistit dopravu nafty do těchto agregátů. V řadě dalších organizací nejsou ani krizové plány. Je to neuspokojivá situace, které se musí politická reprezentace začít věnovat s ohledem na všechny uživatele městské infrastruktury, občany počínaje, přes turisty a podnikateli konče. Považuji za nezbytné, jak již jsem uvedl výše, všechny krizové plány revidovat, propojit, ověřit technickou připravenost jednotlivých minimálně městských organizaci a vytyčit v této oblasti cíle pro zlepšování a zajistit pro jejich naplnění finanční prostředky.

• Michal P.

  Dobrý den,
  
  jakými dalšími tématy se zabývá ergetická sekce Hospodářské komory Praha?
  
  Děkuji

• Host chatu

  Dobrý den, je jich rozhodně více, než tomu bylo v minulosti. Oblast energetických otázek se zvláště v poslední době výrazně mění a stávají se pro řadu podnikatelů podstatně důležitějšími, než před 15-ti lety. Alespoň u těch podnikatelů, kteří si i do budoucnosti chtějí zachovat konkurenceschopnost. Kromě liberalizace trhu, která zásadně změnila podmínky v oblasti nákupu energií se v dostávají do popředí témata, spojené s inovacemi a novými technologiemi. Mezi ty nejviditelnější rozhodně patří elektromobilita, zavádění řešení pro „chytré“ budovy a provozovny, které umožňují podstatně snižovat provozní náklady, nové lokální zdroje elektrické energie a řešení pro její uchovávání a v neposlední řadě modernizace systémů pro vytápění a chlazení, které kromě evidentních ekonomických přínosů přinášení i významné snižování ekologické zátěže, což zvlášť v metropoli jakou je Praha není rozhodně nevýznamné téma. V rámci činnosti energetické sekce pak kromě výměny zkušeností a názorů formulujeme požadavky či návrhy na spolupráci s orgány samosprávy, ať už se jedná o magistrát či spolupráci s jednotlivými městskými částmi. Bez této spolupráce by rozvoj podnikatelských aktivit a z nich plynoucích příjmu do rozpočtu města a městských částí nebyl dlouhodobě udržitelný. Snažíme se samozřejmě poskytovat odbornou podporu politické reprezentaci, upozorňovat na problematické oblasti a přicházet s inovativními řešeními, které jsou nezbytná pro podnikání v Praze, ale mají rovněž pozitivní dopad na obyvatele Prahy i její návštěvníky.

• SK

  Je lepší používat termín udržitelný život nebo udržitelný rozvoj?

• Host chatu

  Dobrý den, ideální je používat oba. :-)

• DENMARK

  Nejdůležitější je pro ČR energetická nezávislost na Rusku podle mne, co vy na to?

• Host chatu

  Dobrý den, určitě není výhodou být závislí na třetích zemích, ale bohužel nemáme vlastní zásoby plynu, takže nezbývá než systematicky a intenzivně snižovat energetickou náročnost státu, podnikatelů a občanů. Ostatně tímto směrem je orientována evropská energetická politika, která se na úrovni každodenního života projevuje např. i v mnohdy pro někoho úsměvných omezeních pro neefektivní spotřebiče, jakými jsou třeba woframové žárovky, vysavače s neefektivními motory atd. Na první pohled jsou to drobnosti, ale když se sečtou, dávají poměrně vysoká čísla úspor. Samozřejmě cesta je třeba i ve zvyšování podílu výroby energie z jádra, ale to je na samostatné téma.

• SOD

  Plynovod Nabucco by se měl realizovat podle mého názoru, co vy na to?

• Host chatu

  Dobrý den, určitě každý zdroj energie snižuje energetickou závislost a diverzifikuje riziko a tím pádem zvyšuje i naši energetickou bezpečnost. Tohle je ale především téma politické a je potřeba, aby k němu byl jasný politický postoj členských států EU. Takto zásadní projekty mají chtě nechtě přesah do politiky. Mockrát děkuji za zajímavé otázky, loučím se s Vámi a přeji příjemné čtení.