Jak poznat kvalitní vysokou školu? Ptejte se Jiřího Smrčky z Akreditačního úřadu ve čtvrtek 23. února ve 14.00

Chat je uzavřený23.02.2017 14:00

PhDr. PhDr. Jiří Smrčka, CSc.

Tento týden vrcholí zasílání přihlášek na největší české univerzity. Univerzita Karlova v Praze či Masarykova univerzita v Brně přijímají přihlášky již jen do 28. února. Celkem ale v Česku působí přes sedmdesát vysokých škol. Jejich kvalitu dozoruje Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚVS). Jak poznat kvalitní vysokou školu a podle čeho vybrat tu nejlepší? Zeptejte se ředitele kanceláře NAÚVS Jiřího Smrčky ve čtvrtek 23. února ve 14.00.

PhDr. PhDr. Jiří Smrčka, CSc., od roku 2001 působil v odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Později zastával funkci tajemníka Akreditační komise a vedoucího samostatného oddělení jejího sekretariátu. Od 1. 7. 2016 je ředitelem Kanceláře Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. Ve své profesní praxi se věnuje hodnocení kvality činnosti vysokých škol, podílel se na nastavování metodik hodnocení vysokých škol, Akreditační komisi zastupoval v mezinárodních organizacích, k danému tématu rovněž publikuje.

Chat

  • GF

    Jak poznat kvalitní vysokou školu? A jak nekvalitní vysokou školu?

  • Host chatu

    Kvalita vzdělávání obtížně měřitelná prostřednictví jednoduchých kvantitativních ukazatelů, což je základní problém všech žebříčků. Obecně kvalita rovná se vhodnosti naplňování svého účelu. U vysoké školy to znamená, že je po oborové stránce jasně vyprofilovaná, učitelé jsou významné osobnosti z oboru, škola dosahuje excelentních výsledků v tvůrčí (odborné činnosti), má relevantní mezinárodní spolupráci, na škole existuje přiměřená mobilita studentů, dobrá spolupráce z praxí a absolventi jsou oceňováni zaměstnavateli v oborech, pro které jsou vzděláváni.

  • SOD

    Jak je Národní akreditační úřad pro vysoké školství úspěšný ve své práci?

  • Host chatu

    Národní akreditační úřad zahájil svou činnost na podzim 2016. V současnosti se vysoké školy připravují na nový systém akreditací - ať už půjde o akreditaci studijních programů nebo institucionální akreditaci. Předpokládá se, že žádosti o akreditaci v rámci nového systému začnou být předkládány v průběhu jara 2017.

  • DENMARK

    Představte NAÚVS - nejpodstatnější věci prosím uveďte!

  • Host chatu

    Na rozdíl od Akreditační komise, která byla odborným orgánem, ale správní řízení vedlo Ministerstvo školství, je NAÚ je současně správním i odborným orgánem. Jeho úkolem je vést samostatně řízení, a to dokonce i odvolací řízení, ale současně odborně hodnotit a vydávat expertní stanoviska. Výkonným orgánem je patnáctičlenná Rada, poradními orgány jsou hodnoticí komise, které jsou jmenované pro jednotlivé kauzy samostatně, a odvolacím orgánem je pětičlenná Přezkumná komise.

  • Jan Čestmír

    Dobrý den, jak to vypadá s kauzou UJAK? Dostala už škola opět speciální pedagogiku a bude ji nový úřad ještě vůbec řešit? Jan

  • Host chatu

    Nevím, kterou kauzu máte namysli. Pokud jde o magisterský studijní program Speciální pedagogika, tak UJAK v současné době nemá akreditaci tohoto programu. NAÚ se bude žádostí standardním způsobem zabývat v případě, že ji vysoká škola předloží.

  • Petra Pavlíková

    Dobrý den, v jednom rozhovoru pan předseda úřadu Labík mluvil o snížení poštu studijních programů. Navíc se zmínil, že obory přestanou existovat. Můžete prosím srozumitelně říct, jaká je tedy budoucnost? Budou školy akreditovat programy, například Ekonomika a pod ním si budou vytvářet už samy specializace, například Podniková ekonomika, nebo budou moci nabízet jen program? Jsem v tom zmatená. Díky moc!

  • Host chatu

    Podle zákona o vysokých školách se už o studijní programy na obory nečlení. Současné obory jsou akreditované až minimálně do konce srpna 2019, ale vysoké školy mohou akreditovat už jenom programy, které se na obory nedělí. Předpoklad je, že se stávající studijní obory automaticky nepřeklopí do nových studijních programů, ale že vysoké školy využijí této příležitost ke zjednodušení nabídky studijních programů. Obecně platí, že šířeji koncipované studijní programy umožňují lepší uplatnitelnost absolventů. Specializace v rámci programů se již dnes realizuje nabídkou povinně volitelných předmětů, případně jejich modulovým členěním a výběrem tématu závěrečné práce.

  • John Wick

    Na co by se mel uchazeč při výběru vysoké školy zaměřit? Je to třeba i počet mimo školních aktivit a nejrůznějších studentských spolku?

  • Host chatu

    Měl by se zaměřit na to, zda vysoká škola skutečně poskytuje vzdělání, které od ní uchazeč očekává. Není od věci zjistit si názory studentů ve vyšší ročnících. Zjistit, jaká je možnost studentských mobilit, studijních praxí, jaká je dostupnost vyučujících v průběhu týdne (zda jsou studentům skutečně fyzicky k dispozici), jaká je možnost zapojení do tvůrčích aktivit v rámci studia, a nakonec i zapojení do aktivit souvisejících se samosprávou vysoké školy.

  • Rozpolcený profesor X

    Je pravda, ze kvalitní vysoká škola se pozná i podle toho, se kterými zahraničními univerzitami spolupracuje a jaké možnosti zahraniční zkušenosti svým studentům nabízí?

  • Host chatu

    Určitě ano. Spolupráce s renomovanými zahraničními vysokými školami je znakem kvality.

  • Alena Janů

    Dobrý den, na co bych si měla dát pozor při výběru Vysoké školy? Podle jakých kritériích bych se měla při výběru řídit?

  • Host chatu

    Viz předchozí odpověď. Závisí také na tom, co od vysoké školy očekáváte - můžete studovat primárně pro uplatnění v praxi, nebo zamýšlíte pokračovat v dalším studiu. V prvním případě bych sledoval úspěšnost absolventů prezenční formy studia v zaměstnatelnosti v oboru, ve druhém případě úspěšnost školy v tvůrčí a odborné činnosti a možnost zapojení studentů do této činnosti.

  • Irena

    Hraje důležitou roli fakt, že má škola dlouholetou tradici? Je to opravdu záruka kvality?

  • Host chatu

    Nemusí to platit. Většina vysokých škol v ČR vznikla až po roce 1990, soukromé vysoké školy začaly vznikat až po roce 1999.

  • Petr

    Vysokoškolský systém v USA je mnohem flexibilnější v časové otázce. Samozřejmě studium tam také stojí mnohem větší peníze. Myslíte, že si třeba jednou vysoké školy v ČR dokážou uvědomit, že studovat chtějí nejenom mladí a rodiči zajištění lidé, ale také mladí a dospělí, kteří si musí živobytí zajistit sami a tím by třeba vysoké i vyšly vstříc v rámci většího výběru večerních lekcí, nebo kombinovaného studia? Přijde mi, že Česko je tomto ohledu zatím celkem zaostalé, i když vysoké školy nabízejí různé alternativy, určitě ten výběr není tak pestrý jako v zahraničí.
    Děkuji

  • Host chatu

    Závistí na konkrétním oboru studia. V některých programech existuje na vysokých školách poměrně pestrá nabídka studia v kombinované formě (např. ekonomické obory), v některých programech je jen prezenční studium, jelikož charakter studia ani nic jiného neumožňuje (například všeobecné lékařství). V USA se v posledních letech prosazuje trend levnějších programů celoživotního vzdělávání (tzv. MOOC programy), které umožňují neformální doplnění vzdělání, které ovšem nemusí být vždy uznány jako rovnocenné vysokoškolskému vzdělání.

  • Jana T.

    Dobrý den,
    absolventi jakých oborů mají následně nejlepší uplatnění na současném trhu práce?
    Děkuji. J.

  • Host chatu

    Je potřeba si uvědomit, že vysoká škola není rekvalifikační agenturou, která školí posluchače k výkonu jedné konkrétní činnosti, po níž je zrovna poptávka. Absolventi vysokých škol budou působit na trhu práce čtyřicet let i déle. Tento trh se bude postupně proměňovat a nikdo neumí s jistotou předvídat, s jakými konkrétními dovednostmi se dnešní absolventi budou muset vyrovnávat za dvacet pět nebo třicet roků. Absolventi technických programů hledají spíše uplatnění ve svém oboru, zatímco absolventi humanitních oborů hledají a nacházejí uplatnění v širším spektru profesí. Obecně platí, že kvalita absolventa by měla být posuzována podle uplatnitelnosti v profesi, ke které je připravován.

  • P. Horák

    Existuje nějaký "návod", který uchazeči usnadní výběr vhodné vysoké školy?

  • Host chatu

    Viz předchozí odpovědi.

  • Kristýna

    Dobrý dne,
    chtěla bych se zeptat, zda je při výběru vysoké školy důležité, jak se sama škola prezentuje či jakou má pověst?
    Děkuji. K.Z.

  • Host chatu

    Nezapomeňte na důležité vodítko, kterým je prezentace vysoké školy navenek. Z internetových stránek vysoké školy snadno zjistíte, jaké informace o sobě vysoká škola zveřejňuje. Čím méně konkrétních informací, tím vyšší riziko problémů. Podívejte se, zda vysoká škola zveřejňuje jména všech vyučujících na katedrách (včetně kontaktů a konzultačních hodin), doporučenou skladbu předmětů v rámci studijních programů apod.

  • Mrkvička

    Zdravím! Jaké školy prosím projdou hodnocením úřadu v letošním roce? Nejsem schopen to nikde najít! (Ať víme, jestli u nás nemáme uvést do pohotovosti skartovačky :)) ) Mrkvička

  • Host chatu

    NAÚ se v letošní roce začne zabývat prvními žádostmi o akreditaci. Bude záviset na tom, které vysoké školy předloží jaké žádosti. Bude také dokončovat pravomocně neukončená řízení, které mu předalo ministerstvo, a to včetně některých řízení, kde Akreditační komise navrhovala omezení akreditace.

  • uplnej vypatlanec

    Dobry den,

    ja hlavne nechapu jak dnes - v demogracyjy a svobode - muzou existovat nekvalitni vysoke skoly ?! Vzdyt se celej system skolstvi po Plysaku rozdrbal (a to nekolikrat), pac prece komoussky skolstvi bylo spatny, porad se delaj naky reformy, a najednou se doctu, ze dnes mame nekvalitni skoly. Jak vubec muzete dopustit existenci nekvalitnich skol ?!

    Tak hodne stesti pri tom "nastavování metodik hodnocení vysokých škol".

  • Host chatu

    V minulosti akreditace vysokých škol nebo jejich programů neexistovaly, ve své podstatě vznikly jako důsledek masifikace vysokoškolského vzdělávání, kdy se hledal způsob, jak při nárůstu počtu škol a programů udržet nezbytnou kvalitu. Před rokem 1990 studovalo u nás na vysokých školách asi 15 % populačního ročníku, dnes je to přibližně 70 %. Podobný vývoj není ale jen českým specifikem, probíhá v celé Evropě.

  • Jan Dlabač

    Dobrý den,
    kromě zatím asi dvou rozhovorů s předsedou úřadu jsem o nové instituci prakticky neslyšel! Přitom o akreditační komisi jsme četli každou chvilku. Znamená to, že přechodem na úřad už se nic neděje, nebo co všichni zaměstnanci dělají, že o vás není vůbec slyšet? Jako daňového poplatníka mě to vážně zajímá!!!

  • Host chatu

    Viz odpověď výše. NAÚ začíná fungovat a připravuje se spolu s vysokými školami na nový systém akreditací.

  • Parmenka

    Dobrý den, znamená to, že je nějaká vysoká škola soukromá, to, že je i méně kvalitní? Nemůžu se rozhodnout pro správnou školu, ideální obor nabízí jedna soukromá škola, ale okolí mě odrazuje, že jim jde jen o peníze a že výuka bude nekvalitní. Díky moc!

  • Host chatu

    Při zvolení vysoké školy a konkrétního oboru doporučuji postupovat podle kritérií, které jsme uvedl výše. Soukromé vysoké školy často zaplňují mezeru v nabídce vzdělání. Z hlediska kvality nelze paušálně říci, že soukromé školy jsou horší než veřejné, či naopak.

  • Regina

    Dobrý den, často se setkávám s názorem, že vysoké školy by se neměly regulovat, že to za stát vyřeší trh - jednoduše na nekvalitní školy se nebude nikdo hlásit a postupně tedy zaniknou. Co si o tom myslíte?

  • Host chatu

    Vysokoškolské diplomy jsou vydávány jménem České republiky, takže stát by měl garantovat i minimální úroveň vzdělání. Vzdělání je u nás obecně považováno za hodnotu a naprostá liberalizace by v tomto ohledu znamenala devastaci společenských hodnot. Neumím si představit, že by například mohl kdokoliv vzdělávat v oblasti lékařství a teprve trh by oddělil nekvalitní lékaře od kvalitních.

  • Jaromír

    Pane kolego, vy už se v problematice kontroly kvality škol pohybujete hodně dlouho. Tak jak to vidíte? Zlepšují se vysoké školy, nebo ne? Děkuji vám a přeji hodně zdraví do dalších let.

  • Host chatu

    Vysoké školy se hlavně proměňují v závislosti, jak se mění společnost. Trend fungování vysokých škol v ČR je stejný jako v dalších evropských zemích, včetně problémů, které se řeší - např. demografický vývoj, sepjetí vzdělávání s praxí, zájem o technické a přírodovědné obory, hodnocení výsledků vědy a výzkumu atd.

Foto: archiv

Autor: - red -




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 08/2024 najdete >




Týden

Sedmička

Interview

Instinkt

TV Barrandov

Kino Barrandov