Jak připravit topení na topnou sezonu? A jak doma správně topit? Odpovídal Martin Preclík v úterý 21.9. od 10:00

Chat

• ANTI

  Je nějak nutné připravovat radiátory - dálkové topení - na topnou sezonu?

• Host chatu

  Dobrý den,
  Určitě je na místě před topnou sezonou některé věci zkontrolovat, mj. se tím vyvarujete situaci, kdy zjistíte problém, až když potřebujete topit.
  
  Na začátku je asi dobré říci, že jiný typ kontroly bude řešit obyvatel panelového domu a jiný potom obyvatel rodinného domu. Samotná kontrola před topnou sezonou se týká více věcí… zdrojem tepla počínaje, přes odvod spalin (komín), až po spotřebiče tepla (tzn. radiátory, konvektory, podlahové vytápění apod.)
  
  V případě, že vlastníte rodinný dům nebo byt s vlastním zdrojem tepla či společnou kotelnou, musíte si veškeré potřebné předsezonní úkony udělat sami, popř. váš správce, pokud jej máte. U otopných těles je potřeba provézt jejich kontrolu (zda někde netečou nebo nekorodují) a případně odvzdušnit. Dále je zapotřebí provézt kontrolu zdroje tepla a kontrolu komína.
  Požadavky na kontrolu zdroje jsou dány zejména typem tohoto zdroje. A podle těchto typů a jejich paliva jsou většinou předepsány povinné kontroly technického stavu (většinou jednou za dva roky). U kontroly komína je potom předepsána tzv. kontrola spalinové cesty, a to jedenkrát za rok. To se však může lišit v závislosti na typu spotřebiče a požadavcích výrobce. Mimo tyto povinné kontroly je potřeba rovněž pravidelně kontrolovat předepsaný tlak v systému a v případě potřeby např. dopustit do topného systému vodu.
  
  O něco jednodušší to mají majitelé bytů a domů, které jsou vytápěny ze společného zdroje tepla (tzv. ústředního či dálkového vytápění). Zde kontrolu zdroje zajišťuje správce domu, nebo dodavatel tepla. Na samotných lidech žijících v bytech je potom již pouze zmiňovaná kontrola těles a jejich odvzdušnění. Kontrolou otopných těles mám na mysli to, že člověk vizuálně zkontroluje, zda mu těleso někde neteče, nerezaví apod., což by mohlo naznačovat netěsnost v daném místě.
  

• DENMARK

  Jaká je obecně ta nejlepší příprava na topnou sezonu?

• Host chatu

  Dobrý den,
  odpověď na tento dotaz je již zahrnuta v předchozím příspěvku.

• GF

  Pokud žiji v bytě, který je v bytovém domě, jak se mám připravovat a kdy na topnou sezonu?

• Host chatu

  Dobrý den,
  odpověď na tento dotaz je již zahrnuta v předchozím příspěvku.

• Radek

  Který druh vytápění domku je nejekonomičtější?
  Díky za odpověď.

• Host chatu

  Dobrý den Radku,
  troufám si tvrdit, že kdyby existoval nejekonomičtější, tj. jeden způsob vytápění, tak bychom tuto otázku nemuseli řešit. Ačkoliv si tuto otázku pokládá dříve či později každý majitel domu a já také asi chápu, kam tím míříte, jednoznačná odpověď bohužel neexistuje. Návrh systému vytápění je komplexní záležitost, do které vstupují kromě osobních preferencí uživatele (chci topit dřevem…nebo naopak - nechci se o nic starat) i finanční náročnost daného systému, návratnost investice, dostupnost paliva apod. To vše je potřeba porovnat s požadavkem na potřebu energie pro daný objekt a způsob jeho provozu. V neposlední řadě je zde i požadavek legislativní, kdy je např. u novostaveb nutné splnit určitá kritéria, resp. musí jej splňovat průkaz energetické náročnosti.
  
  Pokud tedy o nějaké změně uvažujete, doporučuji vám obrátit se na specialistu, projektanta vytápění, který by vám měl být schopen navrhnout systém šitý na míru právě vám, resp. vašemu domu.
  
  Určitě však platí, že ekonomicky výhodné jsou dnes všechny používané zdroje jako jsou kotle na biomasu, plynové kotle, tepelná čerpadla, za určitých okolností elektřina apod.…a to jak v kombinaci s podlahovým vytápěním, tak i klasickými radiátory. Záleží ale na konkrétní situaci.
  

• Jan

  Jaký je váš názor na topení pomocí infrazářičů?

• Host chatu

  Nemám s nimi bohužel osobní zkušenost. Zde bych asi jen zmínil, že tyto zářiče fungují na trochu jiném principu sdílení tepla než klasické „radiátory“ a proto je potřeba k nim i takto přistupovat. Klasické otopné těleso má dvě složky sdílení tepla do prostoru, konvekční (proudící vzduch okolo teplých ploch tělesa) a radiační (sálání). U infrazářičů je to pouze sálání, od kterého se ohřívají pevné předměty (na které sálá) a teprve od nich se sekundárně ohřívá vzduch. To může mít určité výhody, jelikož uživatel sálavé teplo vnímá pozitivně. Tím mám na mysli to, že ve chvíli, kdy je člověk vystaven sálavému teplu, tak je mu teplo (neboli dosahuje tepelného komfortu) i při nižších teplotách vzduchu v místnosti. V ideálním případě je tedy možné topit na menší teplotu vzduchu (např. 18-19 °C), ale tepelný komfort uživatele je zachován. Každý ušetřený stupeň celsia (tedy místo 20 např 19 °C) pak představuje úsporu cca 6% energie na vytápění.
  Určitě je to jedna z možností, ale záleží na tom, kde a jak byste je chtěl použít a jaká je vaše představa o uživatelském komfortu? Tím, že se sáláním mohou ohřívat i vnější stěny či podlahy, tak bych byl při použití tohoto typu těles např. v případě nezatepleného objektu ostražitý.
  

• Marta z Ostravy

  Máš nějaký tip jak znížit náklady na topení? Já když koukám každý měsíc na složenky tak je to k pláči !

• Host chatu

  Dobrý den Marto,
  Bohužel nepíšete, o jaký objekt se jedná, zda je zateplený, jsou vyměněna okna, zda máte svůj zdroj tepla a v jakém je stavu, jak jsou rozmístěna otopná tělesa, na jakou teplotu vytápíte a jak máte systém vytápění řešený? Toto vše hraje roli při požadavku na snižování energetické náročnosti domu, přičemž základem je asi dobře zateplený dům.
  

• Milan

  Dobrý den.
  Jaký je nejpodstatnější rozdíl mezi litinovými radiátory a deskovými?
  Mám dojem,že litinové déle “drží” teplo...

• Host chatu

  Dobrý den Milane,
  Máte v podstatě pravdu, jelikož tím zásadním rozdílem je vodní objem těchto těles, který způsobuje vyšší tepelnou setrvačnost litinových nebo ocelových článkových těles a tím, jak píšete, „drží“ teplo. To bývalo žádoucí u starších-nezateplených objektů, ale u dnešních staveb je požadavek spíše opačný. Tím mám na mysli, že by soustava měla pružně reagovat na aktuální potřebu tepla, kdy je menší vodní objem deskových těles právě výhodou. Když bych to měl říct jinak, tak zbytečně netopí, když už nemusí…a naopak, v případě požadavku tepla dochází k jejich rychlému náběhu.
  

• Anežka

  Dobrý den, jak nejlépe v zimě větrat? Přetopené místnosti mi vadí, takže potřebuji otevírat okna a mít čerství vzduch, tím si ale vyvětrám i teplo a není to asi moc šetrné...děkuji

• Host chatu

  Dobrý den Anežko,
  Asi bych vám v první řadě doporučil, abyste místnosti nepřetápěla, jelikož je to zbytečné plýtvání energií. Na druhou stranu to nic nemění na faktu, že větrat je potřeba a je dobře, že o tom přemýšlíte!
  
  Cestou ven z tohoto bludného kruhu by pro vás mohlo být zařízení v podobě lokální větrací jednotky, které místnost vyvětrají automaticky s dostatečnou intenzitou, přitom také odfiltrují případné nečistoty z vnějšího prostředí a sníží vysokou relativní vlhkost v domě. Tyto jednotky mohou být vybaveny rekuperací tepla, kdy se využívá teplo s odváděného vzduchu na předehřev příchozího vzduchu.
  
  Pokud by ta odpověď měla být trochu rozvedená, je potřeba si uvědomit dnešní situaci a požadavky ve stavebnictví. Trendem poslední doby (ale spíš desetiletí) je důraz na úspory, proto se staví domy s lepšími tepelněizolačními vlastnostmi, těsnými okny, sofistikovaným systémem vytápění, což vede k nižší spotřebě elektrické energie domu. Bohužel se trochu se opomíjely a stále opomíjí hygienické požadavky, v tomto případě požadavky na větrání objektů. Ve výsledku to vedlo a stále vede k tomu, že objekt je po stránce spotřeby energie na špičkové úrovni, ale bohužel větrání je řešeno pouze otvíravými okny. No a nejlepší úsporou energie jsou okna zavřená a objekt nevětraný. To samozřejmě ale není cesta, jelikož hygienické požadavky jsou nadřazeny požadavkům na spotřebu energie a je potřeba je řešit i v případě takto rekonstruovaných či postavených objektů. Výměna vzduchu otevřeným oknem je totiž neefektivní způsob větrání bez jakékoliv kontroly (větrám dost, větrám málo?)…a pokud nevětráme správně (což je u oken téměř jistota) je následkem zvýšené množství oxidu uhličitého, které může navozovat ospalost a únavu. Když se jeho obsah zvyšuje, lidé mohou mít bolesti hlavy, špatně spát a může to gradovat až nevolností. Vyšší koncentrace mohou způsobit i alergie a potíže s dýcháním.“ Dále to vede k vysokým relativním vlhkostem vzduchu v interiéru, a to může vézt např. ke vzniku plísní. Tyto problémy by ale měly být vyřešeny instalací nějakého řízeného větrání.
  

• martin

  bydlíme v paneláku a řadu let s topením vlastně nic nedělám, maximálně když se topí, tak otáčím regulátorem, abych si přitopil nebo ubral a vše funguje bez problémů. Měl bych se tedy nějak pravidelně o topení starat i já? a jak? a co se může stát, když nic nedělám?

• Host chatu

  Dobrý den Martine,
  Jak jsem popsal v úvodu, tak ve vašem případě není asi kromě kontroly stavu radiátorů (netěsnost, koroze) a jejich odvzdušnění (pokud se rovnoměrně neprohřívají) nic jiného potřeba.
  

• zzz

  Jak vytopit vlhkou místnost?

• Host chatu

  Dobrý den,
  mohl byste prosím upřesnit, jak svůj dotaz myslíte? Zda vám jde o to, jak místnost vytopit, nebo máte problém s vlhkostí a chcete ji nějak snížit?
  
  Děkuji