Jak psychicky ustát koronavirovou krizi? Odpovídala psycholožka Alžběta Protivanská

Chat je uzavřený26.05.2020 10:00

Alžběta Protivanská.

Uprostřed prudkých změn se můžeme snadno začít cítit zcela vyvedeni z rovnováhy. Těžko se hledá, co pomáhá najít vnitřní klid, a ještě těžší může být si ho udržet. Přichází strach o zdraví, finance i budoucnost. Co můžeme dělat, abychom to všechno ustáli? Odpovídat bude Alžběta Protivanská v úterý 26. května od 10.00.

Alžběta Protivanská je psycholožka, psychoterapeutka a lektorka. Se svými klienty hledá způsoby, jak přestat bojovat s vlastní myslí a nacházet vnitřní rovnováhu. Pořádá meditační setkání a sebezkušenostní workshopy. Vydala sadu vedených meditací pro vnitřní klid Alžbětu do ucha. Informace o pořádaných událostech i meditačních nahrávkách najdete na www.alzbetaprotivanska.cz

Chat

  • DENMARK

    Máte hodně pacientů nyní, kteří k Vám přišli v důsledku koronavirové krize?

  • Host chatu

    Do jisté míry mě to překvapilo, ale zatím nepřišlo příliš nových klientů přímo ve spojitosti s krizovou situací. Myslím si ovšem, že vlna takových klientů teprve přijde. Aktuální situace zasáhla každého člověka jinak, ale nějakým způsobem nás všechny. Mnoho lidí momentálně hasí akutní finanční, pracovní a jiné potíže. S psychickou krizí se to často má tak, že má určitou setrvačnost a přijde ve chvíli, kdy už se sice vnější problémy zklidní, ale vnitřní svět jakoby v tu chvíli mohl "konečně povolit".

  • GF

    Co radíte pacientům, kteří mají problémy kvůli koronavirové krizi?

  • Host chatu

    Zatím takové klienty nemám, se současnými jsme problémy kolem koronavirové krize řešili jen okrajově. Jako nejvýraznější jsem vnímala napjatější rodinné prostředí v důsledku společné domácí karantény. S takovými klienty mluvíme hodně o tom, jak ani doma neopouštět pravidelné rituály a péči o sebe. Pokud to jde, předávám i relaxační a meditační techniky, které se ukazují velkým přínosem.

  • GF

    Jak může psycholog, psychoterapeut, lektor, meditace pomoci v koronavirové krizi?

  • Host chatu

    S psychoterapeutickými klienty se soustředíme na to, jak zvládnout aktuální změny a uchovat si v nich vnitřní jistotu. Zcela pochopitelně se u mnohých z nich objevují strachy o zdraví, úzkosti ze všeobecných změn nebo myšlenky na smrt a lidskou konečnost. Terapeut je v takových situacích vzácným hlasem mimo běžný sociální okruh člověka, který tak může nabídnout potřebný odstup, přehodnocení a zpracování všech pocitů. Na meditačních setkáních předávám techniky práce s pozorností a cesty, jak dosáhnout stabilní vnitřní rovnováhy. Účastníci si přicházejí pro hluboký prožitek, laskavá slova a kotvu v často zmateném světě.

  • Marta z Ostravy

    Jaky je rozdil mezi psychologem a psychopatem?

  • Host chatu

    Psycholog je člověk s magisterským vysokoškolským titulem v oboru psyhologie, který se výzkumně a poradensky zabývá všemi faktory přispívajícími k naplněnému životu člověka. Psychopat je nyní už laický výraz pro člověka s dissociální poruchou osobnosti, který se vyznačuje především narušenou schopností empatie, asociálním myšlením a sklonem k manipulaci.

  • Radek

    Gratuluji k několika šíleným ne/dotazům, které se tu k Vám dostávají. Dovolím si přidat další.

    Pandemie ve mně oživila pocit, že se musí něco stát, že příroda, nebo Bůh, nebo nějaká revoluce musí zastavit současný vývoj lidstva. Mám na mysli vládu peněž, hyperkonzum, masovou turistiku apod. Najednou jakoby se to začalo naplňovat. Po dlouhých letech se člověk může např. i ve středu Prahy zase cítit dobře.

    Jenže se zdá, že to je jen na krátko. Návrat k "normálu" ve mně vyvolává ůzkost. Spolu s ní cítím samotu uprostřed společnosti, která uvažuje a vnímá úplně jinak než já.

    Jak se mám jako člověk, který se považuje či dosud považoval za sociálně cítícího, vyrovnat s pocity izolace či přímo neprátelství vůči lidem?

  • Host chatu

    Radku, přeji dobrý den! Děkuji za Vaši otázku. Mám v něčem velmi podobné pocity těm, které popisujete. Zdá se, jako by se už dlouho v mnoha směrech budovalo nejasné napětí, u kterého bylo jasné, že nemůže pokračovat do nekonečna. Vnímám to tak, že úplný návrat do starých kolejí nebude možný. Společně s pandemií se otřásly i finanční trhy, zaběhané politické postupy a začíná se měnit ochota lidí ve starém systému pokračovat. Cítit jistou míru samoty nebo odtrženosti je v současné situaci zcela pochopitelný pocit. Izolování a sami se ovšem cítíme ve chvíli, kdy stále ještě věříme, že jsme jen malým bezbranným člověkem mezi mnoha. Nic nemůže být dál od pravdy. Vnímaví či "probuzení lidé" budou v následujících měsících a letech zažívat velmi intenzivní pocity. Rozevírají se nůžky mezi láskou a strachem, pozitivním a negativním, pečujícím a destruktivním. Zcela přirozeně se tak objevují i velmi silné pocity hlubokého vnitřního otřesu a až snad nepatřičnosti mezi druhými. Srdečně Vás zvu na některé z meditačních setkání, kde pečujeme přesně o takové pocity. S úctou, Alžběta Protivanská

  • Marta

    Dobrý den, paní Alžběto. Jaké poučení myslíte, že nám měla přinést tato zvláštní doba, kterou jsme právě zažili? Já osobně si myslím, že to mohlo být obrovsky prospěšná zkušenost, ale obávám se, že byla příliš krátká, než aby se vše brzy nevrátilo zpět do starých zajetých kolejí. Jediná škoda byla, že v dnešní online době se v té karanténě, kdy konečně většina lidí zažila "čas pro sebe", nicnedělání, nebo naopak dohánění letitých restů, možná zvýšeného odpočinku aj. se celá společnost ještě více přesunula do on-line prostředí - a to podle mého názoru nebylo úplně ku prospěchu. Brala bych pro celé lidstvo podobnou zkušenost, ale offline :)

  • Host chatu

    Marto, přeji hezký den! Možná, že je na poučení ještě příliš brzy, ale už teď vnímám překvapení mezi lidmi, že zpomalit opravdu šlo. Tak, jak jsme si mysleli, že nejde přestat vydělávat pro vydělávání, chvíli zůstat jen sami se sebou nebo se zkrátka obrátit opravdu k sobě, karanténa nám ukázala, že to ve skutečnosti jde. Pro mě osobně je celá situace obrovským zdrojem vděčnosti - za blízké vztahy, každodenní jednoduché činnosti a za zdraví moje i blítkých. Co se týče online prostředí, považuji za velmi podstatnou rovnováhu. Na jedné straně se může obrazovka stát velmi snadno závislostí, kterou řešíme nepříjemné pocity nudy, prázdna, zmatku nebo pochybností o sobě. Online svět se tak stává okamžitou pilulkou proti vnitřní bolesti a my si na to rádi zvykáme. Nebezpečí spočívá v tom, že když opakovaně nezvládám malou každodenní bolest, nějaká velká v budoucnu pro mě bude zcela destruktivní. Na druhou stranu považuji širší využívání online světa za velmi pozitivní věc. Pokud se naučíme používat virtuální svět k opravdu hlubokému propojení s druhými a k vytváření názorových komunit, má internet potenciál stát se mozkem planety. Děkuji za Vaše otázky, Alžběta Protivanská

  • Pavla z Prahy

    Hezký den přeji. Myslíte si Alžběto, že ta doba roušek mohla zbavit některé lidi zábran a udělat něco se skrytými pudy aj? Nemyslím si, že každý člověk je potenciální násilník a zloděj :))), ale když jsem teď vídala celé týdny ty lidi v rouškách, odosobněné a vlastně skryté, přemýšlela jsem často o tom, jestli se tahle příležitost zahalit se a být anonymní nezvýší kriminalitu nebo nezačne budit v lidech pocit, že můžou nepoznaní dělat jiné věci, než normálně. Připadalo mi to zvláštní a nemohla jsem si na to zvyknout, že je vlastně najednou legitimní zakrývat si obličej, chodit nepoznaný, dokážu si představit, že různí lidé mohou ztratit i různé zábrany, když nejdou "s kůží na trh". Myslíte si o tom něco?

  • Host chatu

    Pavlo, zdravím Vás! To je zajímavý pohled, ještě jsem nad tím takhle nepřemýšlela. Určitě jsem si všimla toho, že se s rouškami a strachem z potenciálně nebezpečného fyzického kontaktu ztratila určitá společenská ohleduplnost. Několikrát do mě někdo vrazil a už běžel dál, ani se neomluvil. Také jsem si ovšem všimla toho, že lidé o něco déle drželi oční kontakt nad rouškou. Takže ten, kdo se skrývat nepotřebuje, bude hledat přirozený kontakt bez ohledu na roušku. Pro toho, kdo cítí, že se schovávat potřebuje, může být rouška falešným pocitem bezpečí. Na celé situaci mě ale nejvíce leká to, že se minimálně v zahraničí ukázalo, že zábrany klesají hlavně v domácím prostředí - stouplo napětí v domácnostech v karanténě spojené s domácím násilím. Jsem hluboce přesvědčená o tom, že přicházíme do doby, která odhalí pravou podstatu člověka. Pro některé z nás to bude znamenat střetnout se s těmi nejhoršími vnitřními démony, někteří zažijí pocit velké svobody. Děkuji za Vaši otázku! AP

  • Host

    Alžběto, dobrý den. Je něco, co jste si i Vy sama během korona-období uvědomila? O sobě, o společnosti, o mezilidských vztazích aj? Nebo co Vás překvapilo na chování ostatních?

  • Host chatu

    Dobrý den přeji! Na začátku celé situace jsem se strávila tři týdny mimo Prahu a klienty jsem přijímala pouze online. Nejvíce mě v tomto období překvapily pocity hlubokého smutku - především z toho, jak absurdní se ve světle krize ukázaly naše finanční, politické a průmyslové procesy, které jako by sloužily jen zisku a konzumu. Můj smutek byl spojený s poznáním, že už není možné, aby společnost pokračovala tímto způsobem. Také jsem si uvědomila, že jsem daleko větším pánem svého času, než se mohlo zdát. Vnímám daleko větší svobodu odpočívat, nespěchat a věnovat se kreativní a smysluplné práci. V něčem to také prověřilo mé vztahy a poprvé jsem začala více komunikovat i online. Na chování druhých mě nejvíce překvapilo, jak snadno podléháme strachu a zcela zjevné mocenské manipulaci. Než přijde změna, můsí přijít hluboký otřes dosavadních pořádků. Je mým přáním být tu v tomto čase pro lidi a třeba díky meditaci nebo terapii je provázet zpátky ke svému středu. Děkuji za Vaše otázky! AP

Foto: archiv

Autor: - red -




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 17/2020 najdete >




Týden

Sedmička

Exkluziv

Interview

Sedmička křížovky

Sedmička křížovky XXL

Sedmička Naše životy

Týden Historie

TV Barrandov

Kino Barrandov

Barrandov Krimi

Barrandov News


Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. Více informací najdete ZDE.