Jaká je prevence osteoporózy a jak se dá léčit? Odpovídal MUDr. Jana Rosa

Chat

• Pešek

  Podařilo se již někomu na světě vyléčit osteoporózu ? A jak je to s užíváním Calcia ? Údajně škodí zdravi ! Předem děkuji za odpověď.

• Host chatu

  Záleží na tom, co si představit pod pojmem "vyléčit". Cílem léčby osteoporózy je snížit riziko zlomenin prostřednictvím zlepšení parametrů kostní hmoty, které v klinické praxi stanovujeme. Lehčí formy osteoporózy lze léčit tak, že tyto parametry se posunou do pásma normy. U těžších forem, často podmíněných jinými chorobami, se někdy musíme spokojit s tím, že kosti dále neřídnou nebo řídnou podstatně pomaleji než bez léčby. Otázka užívání vápníku (kalcia) v prevenci a léčbě osteoporózy je složitá. Denní příjem vápníku by měl být 1000-1200 mg, ideálně v běžné stravě, tj. především mléčných výrobcích, které většina lidí dobře snáší. Obsah vápníku v běžné stravě bez těchto výrobků je zhruba 500 mg. 150-200 ml jogurt obsahuje zhruba 200 mg vápníku. Na doporučený denní příjem tedy pouhou stravou dosáhne málokdo. Přípravky s obsahem vápníku je vhodné podávat s jídlem (pozor na vyšší obsah vlákniny, která vstřebávání vápníku snižuje) a ne více než 500 mg v jedné dávce. Vápník jako takový zdraví pochopitelně neškodí. Naopak, je nezbytný pro fungování svalové a nervové tkáně, takže jeho hladinu v krvi si organismus velice pečlivě hlídá. Jakmile zaznamená sklon k jejímu poklesu, začne ho brát ze zásobárny, tj. kostry. Tahle situace je – bohužel – běžná především u seniorů a lze jí zabránit rozumným příjmem vápníku a podáváním vitamínu D. Dlouhodobé užívání preparátů vápníku někteří hůře snášejí na žaludek. V uvedeném dávkování není důvod se ničeho jiného obávat.

• Novák

  Co tedy medicína dělá, když každá druhá žena má zlomeninu na podkladě osteoporózy ? Zdá se, že prevence osteoporózy neexistuje, když 50% žen utrpí často fatální zlomeninu, která vede velmi často k smrti.

• Host chatu

  Medicína dělá, co může. V současnosti dokáže udržet při celkem kvalitním životě spoustu nemocných, kteří by své chorobě ještě před několika desetiletími rychle podlehli. Takoví se často dožívají „své“ osteoporózy v důsledku základního onemocnění, někdy i léčby. Průměrná délka života se v průmyslových zemích ve srovnání s 19. stoletím prodloužila téměř na dvojnásobek. Nejčastější forma osteoporózy postihuje ženy po přechodu. V 19. století se převážná většina žen neměla šanci osteoporózy resp. zlomeniny v jejím důsledku dožít. Prevence osteoporózy existuje. Kromě (již zmíněné) vyvážené stravy a podávání vitamínu D je to – a to především – pravidelné zatěžování skeletu fyzickou činností. Když vezmete v úvahu životní styl většiny našich spoluobčanů, jejich stravovací zvyklosti, kuřáctví a průměrný věk, kterého se (často díky medicíně) dožívají, je logické, že případů osteoporózy přibývá. Na zdravotnících je, aby z celé populace dokázali vybrat ty, kteří jsou zlomeninami nejohroženější, a ty začali léčit. V průmyslových zemích (vč. České republiky) došlo v poslední dekádě k pozastavení nárůstu výskytu nejzávažnějších zlomenin - horního konce kosti stehenní. Zdá se, že příčinou je opravdu dostupnější léčba osteoporózy, alespoň úplně nová data z Velké Británie tomu nasvědčují. A to je v ČR léčeno jen asi 25% žen z těch, které mají osteoporózu; osteoporotických mužů dokonce pouze 12%. Léčba osteoporózy nade vší pochybnost funguje, ale kosti našich spoluobčanů řídnou příliš rychle.

• Herman

  Denosumab a další biologická léčba. Má smysl nebo jen živí farmaceutické firmy ? Studie vycházejí vždy na hranici statistické významnosti. Tady jednoznačně vědomí ovlivňuje realitu. Nikoliv však kvantovně. Tedy jak funguje nás vesmír na podkladě kvantove fyziky. Ale zcela buď zištně nebo v dobré snaze najít lék na nemoc. Prosím odpověď podle Vašeho nejlepšího svědomí a vědomí. O lidském vědomí vsak neví naše věda vůbec nic. Stejně jako o tom co je hmota, prostor, čas a realita.

• Host chatu

  Není úplně pravda, že studie vycházejí na hranici statistické významnosti. Řada léků dokázala ve zkoumaných populacích snížit riziko zlomenin zhruba na polovinu (a statisticky vysoce významně), což vůbec není špatné. Kombinace vysoké účinnosti a relativně nízké ceny (v současné době stojí většina preparátů zhruba sedminu toho, co před 20 lety) se bohužel projevuje ve skutečnosti, že farmaceutické firmy ztrácejí zájem o vývoj nových preparátů, které by mohly být ještě o něco účinnější. Jejich vývoj by se nikdy nezaplatil. Denosumab je posledním preparátem uvedeným na trh. V současnosti je jediným tzv. biologickým lékem osteoporózy. A jeho použití má v indikovaných případech smysl, protože jako jeden z mála preparátů snižuje pravděpodobnost všech typů osteoporotických zlomenin. Samozřejmě máte pravdu, že výroba a prodej preparátů živí i farmaceutické firmy. Kdyby tomu tak nebylo, léčba osteoporózy by skončila u užívání vápníku z přírodních zdrojů a vystavování pokožky slunci. Ostatní biologické léky se užívají k léčbě chronických onemocnění především zánětlivé povahy a nemají přímý vliv na stav kostí.

• Lotrek

  Na osteoporózu mají vliv nemoci téměř vsech orgánů a systémů. Např. Endokrinopathie, nemoci jater, ledvin, srdce, mozku, malnutrice, idiopatické střevní záněty, imobilizace a demence. Je třeba najít možnou primární příčinu a tu lečit. Jaké máte možnosti a které lékařské odbornosti nejčastěji konsultujete ?

• Host chatu

  Máte úplnou pravdu. Vyjmenované choroby (snad až na choroby srdce a mozku) patří mezi nejčastější příčiny tzv. sekundární osteoporózy. Ještě bych doplnil zánětlivé revmatické choroby a poslední dobou i některá onkologická onemocnění – léčba rakoviny prsu a prostaty dnes často zahrnuje užívání léků, které neutralizují působení vlastních hormonů, a může vést k rozvoji osteoporózy. Ano, platí, že nejvíce skeletu pomůže nejvíce účinná léčba základního onemocnění. V praxi převažuje tzv. primární osteoporóza (tj. osteoporóza, u níž nelze dohledat příčinu v jiné chorobě), řadu pacientů k nám posílají revmatologové, onkologové a endokrinologové. Kostní postižení při chronických chorobách ledvin je specifické a nefrologové si většinou tyto pacienty ponechávají. Celosvětově jsou rozpracovány léčebné postupy pro primární osteoporózu a osteoporózu navozenou užíváním kortikosteroidů, ale vždy se snažíme přihlížet k stavu konkrétního pacienta.

• Rozsíval

  Používáte při diagnostice jen densitometrii nebo také kostní biopsie, která jediná může něco říci o kostnim obratu a tedy k vhodné léčbě. Můze vyloučit např. renalni kostní chorobu, kterou praktický vyléčit nelze.

• Host chatu

  Kostní denzitometrie poskytuje základní – dosti hrubý – obraz o stavu skeletu. Dalším pilířem osteologické diagnostiky je laboratorní vyšetření, vč. stanovení markerů kostní remodelace (tzv. kostních markerů), které poskytují informaci o kostním obratu (i když v případě chronické nedostatečnosti ledvin je nutné výsledky tohoto vyšetření interpretovat opatrně). Kostní biopsie nepatří nikde na světě k běžné vyšetřovací metodice. Ale máte pravdu v tom, že v některých případech se o typu renální kostní choroby můžeme ujistit jen přímým histologickým vyšetřením vzorku kostní tkáně z lopaty kosti kyčelní získaným kostní biopsií. Ta se však provádí velmi výjimečně.

• Neuwirth

  Není osteoporózy geneticky vrozená ? Používáte také geneticka vyšetření ? Pokud nikoliv, doporučuji o tomto uvazovat a směřovat také tímto směrem studie. Znáte nějaké genetické studie na osteoporózu ? Děkuji za odpověď.

• Host chatu

  Ano, v případě tzv. primární osteoporózy můžeme často dohledat osteoporózu u jednoho či obou rodičů či – ne úplně vzácně – dokonce i u potomků pacienta. To svědčí pro vrozenou složku osteoporózy. Kandidátních genů bylo identifikováno několik, ale ukazuje se, že bohužel neexistuje jeden konkrétní gen nebo ohraničená skupina genů, jejichž podoba by nám s určitostí řekla, že její nositel vyvine osteoporózu. Genetické testování je v této oblasti hudbou dosti vzdálené budoucnosti. Stále je spolehlivější pátrat v rodinné anamnéze pacienta.

• Mikulaš

  Co je to vlastně kost. Je to endokrinní žláza nebo životně důležitý orgán podobně jako známé vitální orgány ? Je možné kost transplantovat ? Je možné vyvinout novou kostní tkáň např. Kmenovými bunkami, jak se to již podařilo např. S vyvinutim nefronu, průdušnice či ušní chrupavky ? Jsou tyto mě informace o kmenových buňkách pravdivé ?
  

• Host chatu

  Dobrý den, na Vašem dotazu lze hezky ilustrovat vývoj názorů na význam kosti. Zjevná je její funkce jako opory organismu, která m.j. umožňuje pohyb, a ochrany citlivých vnitřních orgánů (lebka, hrudní koš). Až mnohem později byla popsána metabolická funkce – kost funguje jako zásobárna vápníku (v menší míře dalších prvků), který je díky velmi jemné regulaci uvolňován podle potřeb organismu. V kosti obsažené buňky mají za úkol postupnou přestavbu kosti (na mikroskopické úrovni dochází setrvale k odstraňování staré, poškozené kostní tkáně, resp. k její náhradě novou, kvalitní, biomechanicky kompetentní kostí). Jen pro ilustraci, těchto tzv. mnohobuněčných remodelačních jednotek ve skeletu dospělého jedince soustavně pracuje něco mezi 1 a 2 miliony, které materiál kostry vymění kompletně jednou za zhruba 10 let. Zpět k vaší otázce. Delší dobu je známo, že kostní buňky jsou pod vlivem řady látkových působků pocházejících z jiných tělesných orgánů. Novější poznatky ukázaly, že kostní buňky kromě toho produkují řadu látek, kterými spolu navzájem komunikují, a nyní víme, že i takové, jež „na dálku“ zásadně ovlivňují jiné orgány a orgánové systémy (např. při selhání ledvin). Je to jako v ostatních oblastech medicíny. Za našimi představami o řízení funkce organismu se skrývá mnohem složitější regulační síť, která zahrnuje i orgány, do nichž bychom to v minulosti neřekli. Transplantace kostní tkáně i vývoj kostní tkáně „ve zkumavce“ jako takové nejsou předmětem studia osteologie ani v nich nespočívá budoucnost léčby osteoporózy. Nicméně ortopedi a stomatologové používají přenos vlastní kostní tkáně k doplnění chybějící kosti (spongioplastika) a další nové postupy v těchto oborech najdou jistě uplatnění.

• Moravec

  Co je to vlastně osteoporózy ? Vyskytovala se již ve Starém Řimě ? To by asi vylučovalo civilizační vlivy. Máte o historii této nemoci nějaké znalosti ?

• Host chatu

  Pochopení školní definice osteoporózy předpokládá určité znalosti histologie (nauky o tkáních), proto ji neuvádím. Současná definice osteoporózy dle Světové zdravotnické organizace je odvozena od parametru denzita kostního minerálu (Bone Mineral Density, zkratka BMD) a je orientována ryze prakticky. Myslím, že nejsrozumitelnější je popsat osteoporózu jako „málo kosti jako tkáně v kosti jako orgánu“. Když kost řídne, její vnější tvar a velikost zůstávají zachovány, ale kostní hmoty uvnitř ubývá. Je možné si osteoporózu představit buď jako postupně řídnoucí strukturu mořské houby (těla obratlů, drobné kosti) nebo zevnitř se tenčící tloušťku trubky, v níž se kromě toho vytvářejí póry (dlouhé kosti končetin). Osteoporóza byla popsána už na kostrách staroegyptských mumií, takže se u lidského druhu vyskytovala nejspíš odnepaměti. Ale vzhledem k průměrnému věku obyvatel žijících v průmyslových zemích a jejich počtu nebyl její výskyt ani zdaleka tak vysoký jako dnes.

• Kavan

  Co můžu pro prevenci osteoporózy vykonat ? Kromě známých doporučení zdravého životního stylu, sportování, stravy atd. Máte nějaké sofistikovanější doporučení pane Doktore ?
  
  

• Host chatu

  Vyvážená strava s kvalitní bílkovinou, dostatečný přísun vápníku – viz odpověď panu Peškovi. Většinou (pokud celoročně nevystavujete kůži slunci) je žádoucí i podávání vitamínu D. Pokud jsou tyto předpoklady splněny, pak zásadní příznivý vliv na skelet má fyzická aktivita zatěžující skelet (angličtina pro to má výraz „weight-bearing activities“), alespoň 30-40 minut 3-4x týdně. Někteří jako alternativu uvádí 10.000 kroků denně. Absolutní fyzická inaktivita je pro kosti zhoubná a negativně se na kosterní i svalové tkáni projeví i nedostatek pohybu. Obávám se, že nic sofistikovanějšího vymyslet nejde.

• Datel

  Není mi jasný mechanismus působení stroncia proti osteoporóze. Nemůže spíše poškodit člověka ? Nebo již je znám mechanismus pozitivního účinků na člověka. Pokud ne, proč se užívá k léčbě ? Jaké vedlejší účinky působení stroncia již byly potvrzeny ? Bojím se ho dále užívat.

• Host chatu

  Máte pravdu, že mechanismus účinku stroncia na kost a kostní buňky, zodpovědný za prokázané snížení rizika zlomenin při jeho užívání, není úplně jasný. Teorií, které byly předloženy, je mnoho: od stabilizace krystalů hydroxyapatitu (atom stroncia v jeho struktuře nahradí atom vápníku), přes působení na kostní buňky až po ovlivnění kalciového receptoru v příštítných tělískách. Nebyl potvrzen tzv. duální účinek na kostní buňky (ve smyslu potlačení kostní resorpce a zvýšení kostní novotvorby) a v současné době se stroncium považuje za relativně slabý antiresorpční preparát (mírně snižující úroveň kostní resorpce i kostní novotvorby). Klinické studie neukázaly výskyt nežádoucích účinků, kvůli nimž by preparát býval neměl být uveden do léčby nebo stažen z trhu. Nicméně preparát by neměli užívat pacienti s anamnézou hluboké žilní trombózy a pacienti v riziku ischemické choroby srdeční.

• Lomonosov

  Užívám bisfosfonaty. Po jeho aplikaci musím sedět nebo stát alespoň 30 minut. Ptám se proč ? Nemuze mě tento lek poškodit ? Je ověřen jeho pozitivní účinek ? Když jsem si přečetl vedlejší účinky dostal jsem strach a obavy o sve zdraví. Např. ze dostanu žaludeční vřed a po něm vykrvacim.

• Host chatu

  Interval 30 minut (v případě jednoho z preparátů je to dokonce 60 minut) ve vertikální poloze po spolknutí tablety bisfosfonátu je následkem zjištění, že pokud se tableta zdrží v horní části trávicího traktu, může mít dlouhodobé užívání za následek podráždění jeho sliznice, nakonec třeba i vámi zmíněnou vředovou lézi. Proto by bisfosfonáty neměli užívat pacienti se známou poruchou vyprazdňování jícnu a aktivní vředovou chorobou horní části trávicího traktu. Méně se ví, že nevhodná je kombinace současného užívání bisfosfonátových tablet a nesteroidních antirevmatik. Přesto je užívání bisfosfonátů u naprosté většiny pacientů bezproblémové. Pokud současně pravidelně neužíváte nesteroidní antirevmatika a po tabletě nepociťujete žádné problémy (pálení žáhy, bolest za hrudní kostí, bolest v nadbřišku, obtížné polykání), neměl by se vás vřed jícnu/žaludku týkat.

• Herodes

  Léčím se na štítnou žlázu. Občas mám sníženou a jindy sníženou funkcí stitnice. Záleží na tom, jakou substituci mi endokrinolog naordinuje. Kontrolujeme jen jednou za 6 měsíců. Je to dostatečně ? A neměl bych zajít k osteologovi zdá nemám taky osteoporózu jelikož mě bolí všechny kosti. Bolí vůbec osteoporózy ?

• Host chatu

  K Vaší první otázce. Nejsem endokrinolog, ale interval 6 měsíců, pokud Vás a Vaši štítnou žlázu endokrinolog dobře zná, je zcela běžný. Zvýšené riziko rozvoje osteoporózy mají pacienti s dlouhodobě zvýšenou funkcí štítné žlázy nebo pacienti dlouhodobě výrazně nadměrně léčení hormony štítné žlázy. Ani jedno asi není Váš případ. Osteoporóza sama o sobě nebolí. Bolí pouze její důsledky - zlomeniny.

• Chovanec

  Jaké jsou nejnovější možnosti léčby osteoporózy ? Na jakém dukazu jsou založeny ? A na jaké formy osteoporózy jsou vhodné ? Jaké jsou jednotlivé formy osteoporózy ? Jak můj praktický lékař může pomoci k adekvátní léčbě ?

• Host chatu

  Začnu od konce. Váš praktický lékař by měl posoudit přítomnost rizikových faktorů osteoporózy a případně Vás odeslat k denzitometrickému vyšetření. Pokud za sebou máte nějakou osteoporotickou zlomeninu (zlomeninu obratlového těla nebo zlomeninu dlouhé kosti končetin, ke které došlo po působení neadekvátně malého násilí), pak je vyšetření o to naléhavější. U prokázané osteoporózy (tj. vč. vyloučení jiné kostní choroby) je na místě vyloučení jiného onemocnění, které by osteoporózu způsobilo – potom by se jednalo o tzv. sekundární osteoporózu. Zbytek (většina pacientů) představuje ty s primární osteoporózou. Klinickým projevem osteoporózy jsou zlomeniny. Všechny preparáty, které jsou registrovány v EU v indikaci léčby osteoporózy, prokazatelně, v rámci tzv. dvojitě zaslepených randomizovaných kontrolovaných klinických studií (RCT) prokázaly účinnost minimálně na úrovni snížení výskytu zlomenin obratlových těl, některé preparáty i zlomenin horního konce kosti stehenní a neobratlových zlomenin jako celku. Debata o designu RCT je nad rámec tohoto chatu. Nejlépe prostudovanou populací jsou ženy s osteoporózou po přechodu, dostatek dat o účinnosti je u osteoporotických mužů, některé preparáty mají kvalitní data o účinnosti u pacientů užívajících glukokortikoidy.

• Fojtik

  Je vůbec osteoporózy nemoc, když v pokročilém věku jí trpí téměř každý ? Jak si to vysvetlujete ? Není to jen vzhledem k věku ? Je stáří nemoc ? Jak víme na stáří není leku. Nebo snad nějaký znáte ?

• Host chatu

  Přiznám se, že na takový dotaz jsem se těšil. Zároveň si nejsem jist, zda se mi podaří vysvětlit, jak se k Vaší otázce, kterou si v praxi prakticky denně kladu, stavím. Vše, co jste v otázce uvedl, je pravda. Ale není to tak jednoduché. Určitě budete souhlasit, že zlomenina po relativně malém úrazovém ději je patologický, krajně nežádoucí stav. Stáří samo o sobě samozřejmě nemoc není. Ale na druhou stranu je věk nejvýznamnější nezávislý rizikový faktor zlomeniny (při stejně hustých kostech je dlouhodobé riziko zlomeniny osmdesátnice ve srovnání s šedesátnicí šestinásobné!). Tolik fakta. A teď názor. Myslím, že člověku, u níž jsme zjistili, že se nachází ve vysokém dlouhodobém riziku zlomeniny, ale jinak se těší vynikajícímu zdraví, bychom měli možnost zpevnit kosti nabídnout. Na druhé straně spektra je ležící, chronicky nemocný pacient, který je i přes prokázanou osteoporózu bezprostředně ohrožován na zdraví a životě jinými chorobami. Toho nutit do léčby, jejíž efekty si nejspíš ani neužije, není příliš hezké. A pak je tu většina pacientů někde mezi těmito extrémy, kdy se musíme rozhodovat individálně.

• Zdeni

  Dobrý den pane doktore, existuje teorie, že osteoporóza je prý způsobena kyselým prostředím organismu, který si srovnává pH krve tím, že si bere vápník kde může, tedy i z kostí. Co si o tom myslíte?
  Pokud brát vápník, tak ten v aktivní formě, tedy např. z rozpuštěných vaječných skořápek?
  Byl mě předepsán Ibandronátm, ale vzhledem k jeho možným neg. účinkům při trhání zubů ( které nemizí, ani když se přestane užívat ) jsem se s tím nesmířla. Jakou mám jinou možnost? Začala jse se aktivně hýbat, chodím každý den min. 5 km. Co můžu ještě pro sebe udělat? Děkuji za Vaši odpověd´.

• Host chatu

  Tělo se s kyselým prostředím vypořádá jinými mechanismy, než „odebíráním vápníku z kostí“. Nicméně tyto zapojené regulační mechanismy organismu vedou ke zvýšenému vylučování vápníku močí a rostou nároky na jeho přísun v potravě. Kyselé prostředí může navodit např. i strava příliš bohatá na živočišné bílkoviny. Naproti tomu rostlinná strava je v tomto smyslu ochranná. Proti užívání vápník ve formě vylouhovaných vaječných skořápek nelze nic zásadního namítat, snad jen to, že dávkování bude vždy dost nepřesné. Vápník se vstřebává jako vápníkový kation (Ca2+), k jehož uvolnění v trávicím traktu dochází ze všech rozpustných solí vápníku, tedy včetně těch, které jsou obsaženy v preparátech, jež lze koupit v lékárně. Riziko stomatologických nežádoucích účinků bisfosfonátů (nejen ibandronátu), které se objevují často po vytržení zubu, zdaleka není tak velké, jak se v neodborném tisku uvádí. Ohroženi jsou především pacienti se závažnějšími diagnozami, kteří užívají vysoké dávky (ve srovnání s léčbou osteoporózy desetinásobné). U pacientů s osteoporózou může riziko narůstat při dlouhodobé léčbě, v průměru je však zvýšeno nanejvýš hraničně významně. Po přerušení léčby riziko pravděpodobně klesá, v závislosti na pevnosti vazby konkrétního bisfosfonátu na kostní minerál. Aktivní pohyb je přesně to, co kosti potřebují. Z režimových opatření je – u pacientů s pokročilou osteoporózou obratlů – důležité vyloučení určitých pohybů (ohýbání a rotace páteře, především se zátěží), vhodné je i posilování svalstva vzpřimovače trupu.

• DENMARK

  Je osteoporóza dědičná?

• Host chatu

  Zodpovězeno tazateli Neuwirth.

• DAYD

  Ví se o osteopoŕóze vše?

• Host chatu

  Poznatky o metabolismu kostní hmoty a o tom, jak jej ovlivňovat se za posledních 25 let neuvěřitelně rozrostly. Samozřejmě platí, že čím víc se toho ví, tím víc se ví, kolik se toho ještě neví. Osteoporóza není výjimkou.

• SK

  Ženám přitom hrozí více než dvojnásobné riziko ve srovnání s muži. Proč?

• Host chatu

  Důvodů je víc. Objemová hustota kostí mužů a žen je stejná, ale ženy mají kosti z biomechanického hlediska náchylnější ke zlomenině. Po přechodu dochází u žen ke zrychlení procesu kostní přestavby – což je známý rizikový faktor zlomenin. To muži nemají. Průměrný věk žen je vyšší než průměrný věk mužů; ženy mají zkrátka větší šanci se „své zlomeniny“ dožít.

• SOD

  Jaké jsou příčiny osteoporózy, důsledky? A jaká je nejlepší prevence?

• Host chatu

  Už jsem odpovídal výše, tak jen stručně. Příčiny: většina osteoporózy je tzv. primární, t,j. geneticky podmíněná, bez dohledatelné jiné příčiny. Tzv. sekundární osteoporózu způsobuje řada onemocnění, některé léky, fyzická inaktivita. Důsledky osteoporózy jsou zlomeniny. Kdyby nebylo zlomenin, osteoporóza by nepředstavovala problém, protože sama o sobě nebolí (hojně tradovaný mýtus). Správně se jí proto přezdívá „tichý zloděj kostí“. Prevence: vyvážená strava, vápník, vitamín D – hlavně ve vyšším věku, a především zatěžování kostry, tj. pohyb.

• Daniel

  Dobrý den,
  
  na různých místech jsem četl, že brát pouze vápník nestačí, že je potřeba také zajistit dostatek vitaminu K2, který se u nás ve stravě téměř nevyskytuje a který zajišťuje to, aby se vápník v těle dostal na správné místo. Jinak řečeno, že bez vitaminu K2 se vápník v těle neukládá na těch správných místech.
  
  Mohl byste k tomu něco říci.
  
  Děkuji za Váš názor
  
  

• Host chatu

  Role vitamínu K2 (menatetrenon) v léčbě osteoporózy není úplně dořešena. Vitamín K2 udržuje „v dobrém stavu“ jednu z podstatných kostních bílkovin, osteokalcin. Podle posledního souhrnu dat z klinických studií se zdá, že vitamín K2 hraje u žen po přechodu určitou roli v udržení hustoty kostí a snad i snížení rizika zlomenin. Úroveň důkazu je však mnohem slabší než pro etablované léky osteoporózy; jistě však lze vitamín K2 s nimi kombinovat.

• Jakub

  Pomůže brát hořčík? Díky

• Host chatu

  Podávání hořčíku se jako opatření v prevenci a léčbě osteoporózy nedoporučuje. Pro skelet je totiž nežádoucí jak nedostatek, tak přebytek hořčíku. Z tohoto pohledu je patrně vhodné podávat hořčík jen u prokázaného deficitu (nedostatku) hořčíku.

• Dagmar

  Lze osteoporóze předejít užíváním hormonů?

• Host chatu

  Patrně máte na mysli estrogeny, ženské ovariální (původem z vaječníků) hormony. Ano, tyto hormony velmi příznivě ovlivňují kostní hmotu u žen po přechodu a ve většině případů dokáží úbytek kostní hmoty zabrzdit. Rozhodnutí o jejich užití a způsobu aplikace (k dispozici jsou tablety, náplasti, podkožní implantáty) je na Vašem gynekologovi. Ten musí zvážit celkový přínos i případná rizika. Nutno mít na paměti, že po ukončení léčby začne kost opět řídnout a třeba také fakt, že účinnost estrogenů na kost je oslabována kouřením.

• Jana

  Dobrý den,
  je nějaký nový účinnější lék, o kterém se ve veřejnosti moc neví? A který z léků se zatím nejvíc osvědčil při léčbě nemoci?

• Host chatu

  Na trhu je velká skupina léků tzv. antiresorpčních. Všechny fungují na obdobném principu. Účinkem na kostní buňky dokáží utlumit látkovou přeměnu kostní hmoty. To má za následek skutečnost, že kost přestane řídnout a stoupne v ní podíl kostního minerálu, takže kost se stane pevnější. V léčbě převažují tzv. bisfosfonáty, které jsou k dispozici ve formě tablet k užívání 1x týdně, 1x měsíčně nebo v injekční formě k aplikaci 1x za 3 měsíce nebo dokonce i v nitrožilní infúzi 1x ročně. Relativně nejnovější (ale myslím, že veřejnosti již dobře známý) je zmíněný denosumab, který se aplikuje v jedné podkožní injekci 1x za 6 měsíců. Lék by měl být vybírán s ohledem na konkrétního pacienta; ne každý preparát se hodí pro libovolného pacienta a nedá se přesně říci, který lék je horší či lepší. Nejsilnější působení na kostní buňky vykazuje zmíněný preparát aplikovaný podkožně a uvedený bisfosfonát aplikovaný 1x/rok. Velmi omezeně je k dispozici injekční preparát teriparatid, který je aplikován 1x denně v podkožní injekci po dobu nanejvýš 2 let. Tento lék – na rozdíl od preparátů antiresorpčních – má na skelet tzv. anabolické účinky, tj. dokáže přimět kostní buňky ke zvýšené novotvorbě kostní hmoty. Léčba je poměrně drahá a pojišťovny jsou ochotny ji hradit v omezené míře a pouze pro pacienty s těžkými formami osteoporózy, které nereagují na jinou léčbu a u pacientů s osteoporózou, dlouhodobě léčených kortikosteroidy.