Kdy se poradit s life koučem o změně v životě? Jak mi pomůže se změnou například v zaměstnání či v osobním životě? Jak najít odvahu na práci na volné noze? Odpovídala Helena Theunissen v pátek 25. června od 10:00

Chat

• Dana

  Dobrý den, mám rodinu, muže i uspokojivou práci, ale přesto se necítím spokojená. Občas jsem jak na trní, jako kdybych měla na víc. Co mám dělat? Kamarádce ani mamince se svěřovat nechci. Děkuji.

• Host chatu

  Dobré den Dano!
  Děkuji za otázku.
  Je skvělé, že máte dobrý základ: rodina, přátele a dobrá práce. Napadá mě: zkuste se o svůj pocit nespokojenosti podělit sama se sebou, když s ostatními nechcete.
  Ptejte:
  - co konkrétního mi chybí?
  - Co pro mě znamená, že mám navíc? Třeba jste dlouho na jedné pracovní pozici a potřebovala byste kariérní trochu povyrůst, nebo byste chtěla cestovat nebo se něco nového naučit.
  
  Líbí se mi Váš výraz „jsem jako na trní“, asi byste potřebovala, aby se ve Vašem životě něco dělo, co by to mělo být?
  
  Tyto a další otázky si můžete klást sama, pointou je, abyste se neodbyla, ale skutečně se pokoušela nacházet konkrétní odpovědi. Anebo ty odpovědi z Vás může „vytáhnout“ kariérní nebo life coach. A když přijdou odpovědi, tak máte možnosti i konat, protože už budete vědět, co chcete a co pro to udělat.
  

• Lenka P.

  Chtěla bych pomoci kamarádce, která si neustále jen stěžuje na svého šéfa, jak jí nakládá úkoly, buzeruje, ona se z toho hroutí, výpověď chce dávat skoro každý měsíc, je to pořád dokola. Ale ve skutečnosti s tím nic reálně nedělá. Co jí poradit?

• Host chatu

  Dobrý den Leni, díky. Asi to nemáte právě lehké 😊.
  
  U kamarádky byste mohla začít tím, že byste jí ukázala, kolik času už strávila tím svým stěžováním.
  Zajímavá by mohla být i její odpověď na otázku:
  - proč je to pro ni dobré, přínosné, v takové – jak sama popisuje nesnesitelné – situaci zůstávat?
  - Co ji tam tedy drží?
  - A také bych se ptala, co jí brání rozhodnutí ke změně zaměstnání udělat?
  
  Víte, poradit můžete a určitě jste již radila: zajít za šéfem a říct rovinu, co s ní jeho chování dělá, hledat jiné zaměstnání, pokusit se přejít do jiného oddělení, ale nikdo jiný za Vaši kamarádku to rozhodnutí stejně neudělá.
  
  Ptala bych se i celkem fatalisticky: chtěla by takto strávit zbytek svého života?
  
  Jsme tu v životě celkem jen na skok a byla by škoda si tento pobyt zbytečně kazit tím, že budeme zůstávat v nepříjemném pracovním prostředí. Rozhodnutí ke změně máme ve svých rukách.
  
  Více podpory na www.helenatheunissen.cz
  
  

• PAVEL

  Jaký je rozdíl mezi koučem a mediátorem? Jak toho vhodného pro mě mám vybrat?

• Host chatu

  Dobrý den Pavle, děkuji za otázku.
  
  Já sama pracuji jako life coach i jako mediátor, tak Vám to trochu přiblížím.
  
  Jako koučka se věnuji pouze jednomu klientovi, sledujeme spolu konkrétní cíl, se kterým přišel, nebo který spolu nalézáme, zajímám se o něj/ní, doptávám se, napojuji se na něj/ní, navrhuji, doprovázím. Jsem absolutní oporou a fanouškem. Dovolím si říct, že dochází k většímu propojení.
  
  V rámci mediace je to trochu jiné. Mediátor je takový prostředník, zprostředkovatel propojení mezi dvěma subjekty, které mají mezi sebou nějaký nesoulad, konflikt neshodu. V mé praxi nejčastěji v rámci rodinných, či pracovních sporů. Mým úkolem je umožnit oběma stranách skutečně slyšet, co říká a potřebuje strana druhá, zklidnit často vyhrocené emoce, odhalit vnitřní motivace a umožnit oběma stranám porozumět si a usnadnit jim cestu k vyřešení neshod, a zároveň udržovat absolutní nestrannost a nadhled.
  
  A k Vaší otázce, jak vybrat toho vhodného kouče či mediátora, Vám posílám odkaz na můj článek, kde jsou indikátory pro výběr „dobrého“ kouče, ale jsou aplikovatelné i na „dobrého“ mediátora:
  
  https://www.helenatheunissen.cz/single-post/jak-poznat-dobreho-kouce<br />
  www.helenatheunissen.cz
  

• Míša

  Nejsem dobrá matka, manželka, mám neustále pocity viny, že bych mohla věci dělat líp, pečlivěji, rychleji. Je to velmi únavné, někdy mám pocit, že mi moji energii někdo krade. Hodně cvičím, ale ani to nezabírá. Co s tím?

• Host chatu

  Dobrý den Míšo, díky za dotaz.
  
  Tak si říkám, jestli nejste na sebe moc přísná a odkud to plyne.
  
  Ptala bych se Vás:
  - proč si tohle všechno o sobě myslíte? Schválně, napište si to.
  - A také si napište to druhé: v čem jsem dobrá matka, v čem jsem dobrá manželka, co se mi v životě povedlo (i kdyby to měla být drobnost), co mi jde a co umím, na co jsem pyšná, co u mě obdivuje okolí. Ze začátku to může být těžké, když o sobě smýšlíme naučeným způsobem „všechno špatně“, ale změnit úhel pohledu na sebe se také dá.
  - Také by se Vás ptala: tu energii Vám někdo krade pořád? Nebo jsou momenty, kdy se cítíte nabitě a jindy zbitě? A co každé té situaci předchází?
  
  Píšete také, že máte pocit viny z toho, že byste mohla věci dělat líp, pečlivěji, rychleji. Zjistěte pro sebe, z jakého důvodu tedy věci takto neděláte, když víte, že Vám to nedělá dobře. Co konkrétního Vám brání dělat věci líp, pečlivěji, rychleji?
  
  Zkuste pro začátek vybrat jednu z nich a řekněte si sama pro sebe, jak ji můžete udělat tak, abyste byla se sebou spokojenější, a pak to také zkuste udělat.
  
  A také: mluvíte o cvičení, jaké JINÉ zdroje máte pro to, abyste o sebe pečovala a nabíjela tu „ztrácenou“ energii? Co Vám dělá radost?
  
  Víte, každé změně předchází snaha uvědomit si, proč něco dělám, tak jak dělám a ne jinak. Z toho se dá pak čerpat inspirace pro další Vaše kroky.
  
  Více inspirace na získání energie a nadšení do života najdete v mém blogu:
  www.helenatheunissen.cz/blog
  

• Nikol

  Dobrý den, je mi 50+, z pozice ředitelky v bance mě odvolali, děti již mám dospělé, cítím se osamocená a nevidím před sebou žádnou pozitivní budoucnost. Mám ještě šanci na nový začátek? Jak na to najít sílu?

• Host chatu

  Dobrý den Nikol! Děkuji a říkám: no samozřejmě!
  
  Dokud jsme na tomto světě, máme spoustu šancí, jen je proměnit. Ve Vaší krátké zprávě jste se ohlédla za minulostí, ale určitě existuje nějaké tady a teď.
  - Jak jej trávíte?
  - Co Vás baví?
  - Docela by mě zajímalo, proč Vaše budoucnost nemůže být pozitivní, čeho se obáváte? A nakolik jsou tyto obavy reálné?
  
  A také se ptejte otázku, kterou mí klienti často považují za jednu z nejtěžších:
  - co já ještě ve svém životě chci? Mohou to být drobnosti: vymalovat pokoj, nebo větší: přestěhovat se, nebo ještě větší: začít pracovat sama na sebe. Co Vy na to?
  
  Síla a motivace často nepřicházejí PŘED tím, než se do něčeho pustíme, ale současně s tím nebo AŽ potom, co se do něčeho dáme. Proměňujte svoje šance, ať už je to cokoliv.
  
  Jak ráda říkám, lepší je blbě začít, než perfektně váhat.
  
  Na mém blogu najde různé tipy, jak najít sílu a jaké kroky dělat, když..
  
  Zkuste najít inspiraci v sobě, ale třeba i zde www.helenatheunissen.cz/blog
  

• Marťa

  Dobrý den, nikdy jsem o práci life koučky neslyšela, kdy a jak mi můžete pomoci? A když se vám svěřím, platí pravidlo, jako u lékaře, že nesmíte bez mého souhlasu nic sdělit? Děkuji

• Host chatu

  Dobrý den Marťo. Děkuju.
  
  Má práce se nazývá life coachingem, nicméně ráda o sobě mluvím jako o průvodci procesem změny.
  
  Každý se někdy dostáváme na životní křižovatku, na které už popovídání s kamarádkou nestačí.
  
  Je potřeba vytvořit potřebný nadhled, doopravdy poznat své schopnosti, dovednosti, nasbírat odvahu, určit směr a vykročit, ale když jsme ponořeni hluboko v náročném životním období – série neúspěchů, stresová práce či podnikání, náročné období mateřství, rozpadající se vztah, vyčerpávající studium, tak bývá těžké nalézt sílu klást si potřebné otázky, odpovídat si a ještě určovat další kroky.
  
  A k tomu jsem tu já: sbírám veškeré informace, které mi předkládáte, třídím je s Vámi, pomáhat určit stupeň důležitosti, roztřídit priority, stanovit přesněji cíle, projít minulost, a nasměrovat, a to nejdůležitější: být po celu dobu oporou.
  
  Na životní změny nemusíte být sama!
  
  
  V mém článku najdete některé myšlenky, které tíží mé klienty, když vyhledají mou podporu:
  
  https://www.helenatheunissen.cz/single-post/jste-zral%C3%AD-na-kou%C4%8De
  
  A ano, máte pravdu, s klienty uzavírám Alianci, ve které popisuji, jak spolupráce se mnou, life koučem, probíhá, a ujišťuji, že veškeré informace, které mě sdělíte, zůstanou pouze mezi námi 😊.
  

• Milada

  Můj muž se z ničeho nic začal chovat jako podivín, sportuje, holí si tělo, pořád se dívá do zrcadla. Myslíte, že by to mohla být krize středního věku? Mám ho jako žena podporovat nebo ho mám donutit vyhledat někoho, kdo to s ním probere? Doporučíte? Díky

• Host chatu

  Dobrý den Milado, děkuji.
  
  Přemýšlím nad Vaším dotazem a říkám si, jestli to s ním nechcete nejdřív probrat Vy?
  
  Zkuste se ho sama zeptat, co je impulsem pro změnu jeho chování a taky se ptejte, co to pro Vás znamená, že se Váš muž chová jinak – třeba to má nebo bude mít pro Vás nějaké benefity? 😉
  
  Pokud zjistíte, že on sám má se svým chováním "problém", necítí se ve své kůži, či sám svou situaci nazývá krizí středního věku a není mu v ní dobře, můžete mu doporučit třeba návštěvu psychologa či kouče.
  
  Krize středního věku: touha po zachování mladistvosti, obava ze smrtelnosti, pocit, že už nemám pro co žít, obava z nemocí, ohlédnutí za životními (ne)úspěchy, může být tématem k hovoru v rámci coachingových sezení.
  
  

• Katka

  Moje sestra je v cizině, odešla za mužem, který tam dostal skvělou práci. Pravidelně s ní mluvím, i si píšeme, ale přijde mi nešťastná, chybí je rodina tady v Česku, jako kdyby byla vykořeněná z domova. Jak ji mám pomoci, poradit?

• Host chatu

  Dobrý den Katko, díky za otázku.
  
  Sama mám sestru a umím si představit, jak se cítíte, když se obáváte, že je Vaše sestra nešťastná. Myslím, že už to, že jste s ní v pravidelném kontaktu, jí může velmi pomáhat.
  
  Vaše sestra by možná pro lepší životní pocit potřebovala najít „své“ místo, přátelé, aktivity v lokalitě, kde se právě nachází.
  
  Ptala bych se jí, kdo jsou její přátelé a případně, kde je může najít, jak tráví nebo by chtěla trávit volný čas, a pokud nemá práci, tak podporovat při výběru a hledání uplatnění v nové zemi.
  
  Její možnosti s ní zkuste procházet do detailu a třeba můžete společně postavit plán aktivit.
  
  Možná potřebuje slyšet češtinu, být ve spojení s tím "českým", tak bych hledala třeba nějaký český spolek, na facebooku je spousta skupin Češi a Slováci v.. zemi si doplňte.
  
  Klíč k její větší spokojenost skutečně vidím ve větším zapojení do místního života.
  
  www.helenatheunissen.cz

• FRANTA

  Jak poznám syndrom vyhoření? Má to nějaké konkrétní příznaky?

• Host chatu

  Dobrý den Franto, děkuji.
  
  Syndrom vyhoření je v mojí praxi skutečně evergreen. Bohužel většina klientů pozná syndrom vyhoření, až když už doslova shořeli.
  
  Určité obecné příznaky syndrom vyhoření má, ale pointou je si jich VŠIMNOUT. Čeho si tedy všímat?
  
  - Změny vnitřního nastavení k dříve oblíbené práci: ztráta nadšení, lhostejnost k pracovním výsledkům, odkládání úkolů, snížené pracovní tempo
  - Pocit, že Vaše práce není dostatečně hodnocena, ceněna, nemá tzv. smysl
  - Pocit vnitřního napětí až do vznětlivosti či agrese
  - nezájem o zákazníky, vzrůstající lhostejnost k potřebám klientů, averze na kolegy
  - trvale špatné nálada i po odchodu z práce
  - ale i fyzické příznaky: nechutenství, nespavost, stav tenze, zvýšení krevní tlak
  
  Jak z toho ven?
  
  - Všímejte si, co se s Vámi děje
  - Hledejte „zdroje“, které o Vás pečují: odpočinek, relax, společnost dobrých přátel, kontakt s přírodou, oblíbená činnost/koníček
  - V práci pak hledat příčiny – je na na mě naloženo mnoho úkolů? Pracuji již dlouho na stejné pozici? Jsem pod neúměrným tlakem odpovědnosti? Nemám dobré vztahy s kolegy? A jak toto mohu řešit již nyní?
  
  A v případě, že už „hoříte“, určitě vyhledejte pomoc psychologa nebo kouče, který Vám ukáže, v jaké fázi syndromu jste a jaké máte možnosti.
  
  www.helenatheunissen.cz
  
  

• Anna Tomansová

  Představte prosím trochu více projekt Mallorca Escape, díky!

• Host chatu

  Dobrý den Anni, jsem ráda, že Vás zaujal můj projekt Mallorca Escape, díky za dotaz.
  
  Baleáry jsou moje srdcová záležitost, a sama při každé cestě zažívám takovou malou proměnu a chtěla jsem svoji zkušenost předat i svým klientům.
  
  Jsou to jen 2 hodiny cesty letadlem a ocitnete se doslova v jiném světě – už ta ostrovní atmosféra Vás naprosto vybudí a máte pocit, že zvládnete všechno. Nabízím proto svým klientům, kteří se nacházejí na určité životní křižovatce, kdy potřebují získat nadhled, nasměrování, odvahu, sílu nebo sebevědomí, aby zažili totéž.
  
  V rámci projektu Mallorca Escape jsem svým klientům k dispozici v podstatě 24/7, máme spolu intenzivní sezení jeden na jednoho, připravuji pro klienty na míru šitá zadání, a pro zájemce i skupinová sezení, kde sdílíme své aktuální pocity a zjištění – terapie sdílením skutečně funguje: je skvělé cítit podporu od ostatních!
  
  V rámci pěti dnů je prostor i na poznávání Mallorcy, mám spoustu tipů na místa, kde zážitek z osobního rozvoje ještě umocnit.
  
  Trochu více o projektu zde:
  https://helenatheunissen.wixsite.com/mallorcare2<br />

• Derek

  Kdy je podle Vás nutné se poradit s life koučem?

• Host chatu

  Dobrý den Dereku, děkuju.
  
  Zkusím Váš dotaz uchopit jinak.
  
  Existují v životě situace, které se s koučem zvládají snadněji. Často ale máme pocit, že musíme všechno zvládnout sami a někdy nemáme povědomí o tom, že s tou či onou situací nám může být nápomocný právě kouč.
  
  Proto jsem připravila „seznam“ takových životních situací, kdy by se podpora kouče mohla hodit, na tento chat je ten seznam moc dlouhý, tak se podívejte tady:
  
  https://www.helenatheunissen.cz/single-post/%C5%BEivotn%C3%AD-zm%C4%9Bny
  

• Dan

  Je velký zájem v ČR o koučování a mentoring?

• Host chatu

  Dobrý den Dane, díky.
  
  Přemýšlím, co pro Vás znamená velký zájem.
  
  Z mé zkušenosti mohu říci, že stoupá zájem lidí neřešit své problémy a náročné životní situace sami, ale za pomoci psychologa, psychoterapeuta nebo kouče.
  
  Lidé si začínají uvědomovat, že je toho na ně v běžném životě už prostě moc, že někdy sami potřebují pomoc a už se pomalu učí říkat si o ni.
  
  Kdy se rozhodnout pro psychologa a kdy „stačí“ jít ke koučovi, kde je ten rozdíl?
  Dozvíte se v mém článku:
  https://www.helenatheunissen.cz/single-post/rozd%C3%ADl-psycholog-a-life-coach
  

• Linda

  Dobrý den, existuje nějaká jednoduchá rada, jak se rozhodnout v těžké situaci? Např. zda odejít z práce nebo opustit muže. předem děkuji

• Host chatu

  Dobrý den Lindo! Děkuju za otázku za milion dolarů :)
  
  Zdálo by se, že jednoduchá rada a těžké rozhodnutí se vylučují, ale já k Vaší otázce možná přeci jen něco mám.
  
  Když jste v těžké situaci a řešíte takto zásadní rozhodnutí, začněte něčím menším. Jestli přemýšlíte, zda odejít z práce, popřemýšlejte, zda by nestačilo přejít do jiného oddělení, nebo se rozhlédněte po nabídkách práce a zjišťujte, jaká s Vámi nějaká rezonuje, choďte na pohovory, zkoušejte.
  
  Odejít z práce, nebo odejít ze vztahu je proces. Není to o tom, hodit si korunou, ale vždycky můžeme dělat nějaké dílčí kroky, dílčí změny, ať už jsou jakékoliv, a právě ty nás potom přibližují k rozhodnutí.
  
  Osvědčilo se mi, že rozhodnutí osvobozuje. Také proto, že s sebou přináší většinou nějakou akci, aktivitu, nějaký pohyb, nějakou změnu.
  
  Jen na okraj přidám, že práce kouče ze své podstaty nespočívá v „radách“. Víte, jak je to s radami: za rozhodnutí učiněná na základě rady od někoho jiného často nebereme odpovědnost – když to nevyjde podle našich představ, tak si řekneme: prostě mi špatně poradili. Pro mě je důležité, aby si mí klienti uměli poradit sami, aby to správné, to pro sebe dobré řešení, nalezli v sobě.
  
  A ještě na závěr jedno heslo z motivačních citátů, se kterým se ztotožňuji: Pokud se Vám zdá, že musíte ve svém životě něco změnit, tak se Vám to nezdá. 😊
  
  
  Děkuji za Vaše dotazy.
  Vaše life koučka
  Helena Theunissen,
  coaching osobně či on-line,
  
  více na www.helenatheunissen.cz
  

• a.k

  Dobrý den,
  
  zkoušíte nějaké koučovací metody taky ve svém osobním životě? A s jakým výsledkem? Je jednodušší koučovat čechy nebo cizince?
  
  Ať se daří
  a.k

• Host chatu

  Dobrý den A.K, děkuji za otázku.
  
  Samozřejmě, že zkouším koučovací metody i ve vlastní rodině, ale jak víte to je: doma nikdo není prorokem, nebo kovářova kobyla chodí bosa. :)
  
  Na sobě uplatňuji oblíbenou metodu GROW, když se pro něco rozhoduji (zjednodušeně): postavit cíl, zjistit, jak na tom jsem, jaké mám možnosti a kudy vede cesta. Goal, Reality, Options, Way.
  
  A jestli je jednodušší koučovat Čechy nebo cizince? Obojí je stejně skvělé, všichni jsme lidé a máme podobné starosti a je jedno, v jakém je to jazyce. Možná se mohou trochu lišit ta témata, ale není o tom, že by to bylo náročnější nebo lehčí.
  
  www.helenatheunissen.cz