Kdy začít u dítěte s výukou jazyků a jaké jsou její moderní metody? Odpovídala ředitelka vzdělávání jeslí a školek Bambíno a ZŠ Square Lucie Pivoňková

Chat

• SK

  Co si myslíte o inkluzi v ČR?

• Host chatu

  Obecně si myslím, že inkluze jako taková je pozitivní, smysluplná a má spousty výhod. Na druhou stranu se s ní musí zacházet velmi citlivě. Za mě je zásadní, aby inkluze probíhala pouze tam, kde jí chtějí všechny strany – tedy rodiče, děti, ale i škola. Je totiž spousta škol, kde inkluze probíhá již dávno, a tam ji chtějí, věnují se jí a jsou v ní úspěšní. Tam jsou všechny strany spokojené a obohacené, a to je inkluze, kterou máme chtít. Znám ale i spousty současných případů škol, kde nejsou schopni, tedy spíše a zejména ochotni, poradit si ani s lehkými případy autistického spektra nebo ADHD. V těchto případech je inkluze naprostým nesmyslem, protože nepomáhá, ale spíše všem stranám škodí. Když prostě něco odmítáte, logicky to nemůžete dělat dobře. Co za sebe vidím tedy jako zásadní, je dobrovolná inkluze. I speciální školy by měly mít svoje místo. V ČR máme spousty skvělých speciálních škol, se zkušenými a skvělými pedagogy, a i ty bychom si měli ponechat a dát jim dostatečnou podporu pro jejich fungování. Bylo by tedy velmi prospěšné, nikoho k inkluzi nenutit, nechat jí na dobrovolné bázi, s dostatečnou, jasně definovanou a dosažitelnou podporou ze strany státu. Pak bude inkluze úspěšná.

• SK

  Co si myslíte o povinném poslední roce v mateřské škole?

• Host chatu

  Osobně považuji povinný poslední rok v mateřské škole za nadbytečný. Již před jeho zavedením totiž docházelo v ČR do předškolního vzdělávaní přes 90 % dětí. Je jasné, že zrovna já docházku do školky podporuji a jsem si naprosto jistá, že má pro děti a jejich rozvoj své nezastupitelné místo. Každopádně povinný předškolní rok nevyřešil to, co si od něj zákonodárci slibovali – většina dětí, které by do školky nechodily, tam nechodí stejně. Navíc i legislativně je v povinné předškolní docházce spousta děr a nejasností, které se, jak je dobrým zvykem, řeší za běhu. Za mě, pokud by se měl povinný předškolní rok opět zrušit, nic se nestane, jen odpadne další administrativa s tím spojená.

• SK

  Kdy začít u dítěte s výukou jazyků?

• Host chatu

  V tomto případě není dle mého otázka „kdy začít“, ale „jak začít“. U nás ve školce mají děti nativa během celého dne od školkového věku, tedy cca od 3 let. Nicméně je jasně poznat, že některé děti ani v tomto věku nejsou třeba zrovna na angličtinu připravené. Více času tráví se svým českým pedagogem a jen s ním se chtějí účastnit aktivit. A je to úplně v pořádku. Každé dítě totiž zraje a vyvíjí se svým vlastním tempem, které musíme respektovat. Pokud tohle nerespektujeme, pak nerespektujeme ani dítě. A pokud děti v tomto ohledu nedostanou svobodu volby, jedině jim, a i sami sobě, komplikujeme život. Pokud je totiž do něčeho, co nechtějí, dotlačíme, většinou jim to i znechutíme a je těžké rozvíjet kohokoliv v něčem, co nechce. My dospělí to máme přeci stejně, ne? No, a když už je dítě zralé, pak je stejně nesmírně důležité, aby „výuka“ probíhala přirozeně, zábavnou formou, hrou, která je pro děti nejdůležitějším učebním nástrojem. Dám Vám příklad své dcery. Moje dcera chodí do Bambína, kde na ní učitelé během dne mluví přirozeně česky a anglicky. Jeden její kamarád mluví španělsky a jeden zase bulharsky. Ona samozřejmě nemluví žádným z cizích jazyků, zatím „pouze“ zpívá spousty anglických písniček, řekne pár španělských slov. Co je ale nesmírně důležité a pro její budoucí učení se jazykům nejdůležitější, že již ve svých 3 letech vnímá, že je spousta jazyků a ona nemá jakékoliv sebemenší pochyby, že se domluví s kýmkoliv jakkoliv. To je motivace, na které se dá fantasticky stavět. A to je nejcennější základ, jaký můžeme dětem dát.

• Marek

  Co jsou u dítěte zmiňované soft-skills?

• Host chatu

  Soft-skills jsou „měkké dovednosti“, zjednodušeně tedy zejména interpersonální dovednosti (např. komunikační dovednosti, týmová spolupráce, samostatnost, organizační schopnosti apod.). Jsou to dovednosti, které jsou těžko měřitelné (není třeba snadné otestovat, jak je dítě odolné vůči stresu), nicméně jsou velmi důležité a často na ně není ve školách kladen takový důraz, jaký by si zasloužily. Vezměte si třeba sebereflexi. Ta je nesmírně důležitá, v životě dospěláků ideálně každý zaměstnavatel touží po zaměstnanci, co umí sebereflektovat, zaměstnanec zase chce šéfa, který udělá totéž a přizná svoji chybu, pokud ji udělá. Každý jsme jiný, máme odlišný temperament, rodinné zázemí apod., ale ať už jsme osobnostně jakýkoliv, sebereflexe se jen tak nezjeví, je potřeba na ní pracovat a učit se různé metody, jak ji zvládnout. A tak je to s většinou soft-skills. Proto je důležité se jim věnovat a čím dříve začneme, tím to bude snazší.

• Linda

  Jaké jsou výhody výuky dítěte doma? A co preferujete?
  Děkuji

• Host chatu

  Já jednoznačně preferuji to, že jsou děti vzdělávány ve vzdělávacích institucích a ne doma. Už jen v pohledu na socializaci dítěte má škola nezastupitelnou roli. Jsou rodiče, co vzdělávají děti doma a říkají mi, že chodí s dítětem na spousty kroužků a mají hodně známých. To může být pravda, nicméně ani tohle školní prostředí nenahradí. Navíc rodič je stále rodič a pokud není ve výchově a vzdělávání i jiná strana, která zná dítě zase z jiného pohledu, může nám spousta věcí uniknout, a to je, myslím, velká škoda pro děti i jejich rodiče.

• Pavla

  Dobrý den,
  co má rodič udělat, aby se dítěti škola nezošklivila?
  Děkuji za odpověď

• Host chatu

  Nezošklivení školy je jistě společná práce rodiče i školy. Škola je místem, kde mají děti své povinnosti, kde fungují nějaká pravidla, kterým je potřeba se přizpůsobit, nicméně škola by měla být pro děti zajímavá, měla by je do učení motivovat, děti neshazovat, zbytečně je nezatěžovat spoustou informací, domácích úkolů apod. Je ovšem pravda, že i pokud je škola v tomto ohledu skvělá, část úspěchu je i na rodičích. Někdy se totiž snadno stane, že škola je fajn, dítě spokojené, jen rodiči se něco „nezdá“. Pokud to pak neřeší včas, přímo s učiteli, ale třeba se svým potomkem, problém je na světe. Takže asi nejlepší rada za mě je – vyberte si školu, s jejíž filosofií, metodami atd. souzníte. Pak je práce skoro hotová. No a když se Vám něco nezdá, nenechávejte si to pro sebe, ale zkuste to vyřešit, ideálně hned, s učiteli nebo řediteli. A možná ještě jedna věc – účastněte se aktivně školních akcí. Ty jsou totiž skvělou možností, jak poznat školu zase z jiné strany a třeba i pochopit, proč se něco děje tak, jak se to děje.

• Lukáš

  Jaké jsou výhody a nevýhody bilingvních dětí?

• Host chatu

  Je určitě otázka, o jak bilingvních dětech mluvíme – jsou jejich oba jazyky cizí nebo je jedním z nich čeština a jedním třeba japonština? Obecně je samozřejmě výhodou bilingvních dětí, že mluví dvěma jazyky přirozeně, pokud jsou navíc z různé jazykové rodiny, pak dávají dětem dva jazykové systémy, na které se může v budoucnu lépe navázat dalším jazykem. Nevýhodou často bývá, že vzhledem k tomu, že děti zpracovávají víc jazyků najednou, začínají mluvit o něco později. Pokud jde o děti, které mluví oběma jazyky odlišnými od jazyka prostředí, ve kterém žijí, např. mluví rusky a anglicky a žijí v ČR, pak je potřeba, aby byly do škol integrovaní a naučili se tedy jazyk třetí, přičemž je tedy rázem měníme v děti mutilingvní. Tam potom záleží na tom, kdy dítě začne přibírat třetí jazyk, jaké je osobnostně a jak celkově probíhá jejich adaptace a následná integrace.

• Aneta

  Jak byste změnila české školství?
  

• Host chatu

  Jé, já bych určitě ráda změnila mnoho věcí, nicméně bych rozhodně začala přípravou učitelů. Pokud totiž nebudeme mít kvalitně připravené učitele, kteří chtějí svoji práci dělat, pak bude dle mého, většina dalších změn zbytečných.

• René

  V kolika letech je nejlepší začít učit dítě cizí jazyk?

• Host chatu

  René, stejnou otázku jsem zodpovídala již výše, tak snad bude moje odpověď uspokojující i pro Vás.

• Julie

  Je správné dávat dítě do jeslí? Neměly by být děti, co nejdéle s matkou nebo otcem doma?

• Host chatu

  Je to správné, pokud to chtějí rodiče dítěte a jejich děti jsou na kolektiv dětí v jeslích zralé. Zralost je v tomto případě u každého dítěte individuální. Jistě existuje spousta lidí, i z řad odborné veřejnosti, kteří jsou přesvědčeni, že děti do jeslí nepatří. Není ale pravda, že každý z nás je jiný, a pokud jsem rodič, který považuje jesle za dobrou variantu pro sebe i své dítě, je to správné? Je přeci mnohem lepší, mít spokojené rodiče, kteří se dítěti věnují a jsou šťastní a spokojení, protože jejich život naplňují i jiné věci než celodenní starost o potomka. Navíc, pokud si rodiče vyberou kvalitní jesle, které poskytují dětem kvalitní prostředí, pak není co řešit.

• Katka

  Syn chodí do druhé třídy veřejné školy. Ale nejsem si jistá, zda vyučování předmětů samostatně, jak je vedeno už dlouhá léta, odpovídá dnešní době. Jaký na to máte názor? A jaké jsou tedy moderní výukové metody? Děkuji!

• Host chatu

  Nejdřív je nutné říct, že problém netkví v tom, zda je škola veřejná nebo soukromá. Existuje spousta kvalitních, moderních veřejných škol, naopak každá soukromá škola není zárukou kvality a spokojenosti. Každopádně já vidím spousty výhod v tom, když je vzdělávání vedeno kontextově, a v případě, že jsou předměty integrované, tedy např. fyzika, chemie a další přírodní vědy propojeny v jednom předmětu, pak je kontextový způsob vzdělávání dosahován přirozenější formou. Důležitou podmínkou samozřejmě je, že takovýto předmět učí někdo, kdo nechce dětem pouze předávat informace, ale spíše je vést k vlastní iniciativě a experimentování. My jsme ve Square zvolili cestu integrace předmětů, stejně jako důraz na projekty, protože věříme, že je to pro děti přirozenější způsob učení. Zkuste se jen zamyslet na svým zaměstnáním. Nikdo z nás přeci nepoužívá znalosti separovaně. Skoro při všech činnostech zapojuje znalosti a dovednosti z více oborů najednou, tak proč nedopřát stejné prostředí našim dětem i ve školách? A jaké jsou moderní vyučovací metody? Zejména takové, kde je učitel jakýmsi garantem učení a volí postupy, které žáky aktivizují a motivují je, aby využili své dosavadní zkušenosti a odvozovali nové poznatky. Konkrétně např. brainstorming; kooperativní, skupinové nebo projektové učení, tedy učení, které se soustředí nejen na cíl, který chceme dosáhnout, ale zároveň na procesy, ke kterým dochází, když spolu daná skupina spolupracuje; ale i různé diskusní metody (diskuse, rozhovory) apod.

• Martin

  Co byste poradila rodičům 6 letého dítěte ze školky, které už zná většinu písmenek a umí číst slova, umí docela dobře počítat apod - při vstupu dítěte na základní školu? Jak pomoci udržet jeho pozornost a kázeň ve škole?

• Host chatu

  Ačkoliv by se mohlo zdát, že je odpověď na tuto otázku poměrně snadná, opak je pravdou. Jedna věc totiž je, že umí dítě např. už ve školce číst, možná i začíná psát. Na druhou stranu je otázka, zda nemá jiné potíže. Má dobře rozvinutou grafomotoriku, sluchové vnímání, je sociálně zralé? V tuto chvíli je pro mě v dané otázce spousta neznámých, a tak je možné, že i dítě, které umí již ve školce číst a psát, bude řešit spousty jiných věcí. Stejně tak se může stát, že bude dítě nadané, nebo mimořádně nadané, a bude na škole, aby vytvořila zcela specifické podmínky. Každopádně, školy by měli přistupovat ke každému dítěti i jeho rodině individuálně, rozpoznat specifika každého a vytvořit mu takové prostředí, kde se může rozvíjet. Pokud bude probíhat mezi rodiči a školou dobrá spolupráce, jsem si jistá, že nebude otázka, jak „udržet pozornost a kázeň“ dítěte.