Nejsou volby jen drahým luxusem? Ptejte se Daniela Kunštáta

Chat

• Trubač

  Dobrý den, když zmiňujete elektronické volby, jak moc jim věříte? Proč skoro nikde nezavádějí, i když už to někde funguje?

• Host chatu

  Dobrý den, zemí, kde jsou elektronické volby zavedeny a dosud od nich nebylo upuštěno (mj. Estonsko) skutečně není mnoho. Domnívám se, že je tomu tak z vcelku dobrých důvodů, neboť elektronické hlasování nastoluje minimálně dva důležité problémy: 1) právní, protože nezajišťuje (nebo zajišťuje nedostatečně) klasický ústavní princip tajnosti hlasování, 2) technický, neboť dobře víme, že „nabourat“ se lze i do sebelépe zabezpečeného systému.

• Honza

  Dobrý den, jaký je Váš názor na "CZ" volební systém?
  Není současný většinový systém nespravedlivý a neodrážející realitu voleb?
  Díky

• Host chatu

  Dobrý den, v České republice se v současnosti ve většině typů voleb používá (pomineme-li např. volby do Senátu) proporční volební systém. Ten naopak odráží redistribuci politických preferencí ve společnosti přece jen přesněji než většinové systémy. Na straně druhé, většinové systémy obvykle produkují přece jen stabilnější vlády a zejména umožňují jejich čitelnější zodpovědnost (před voliči). Žádný volební systém nicméně není a nemůže být dokonale „spravedlivý“, záleží na úhlu pohledu, na tom, co od něho každý z nás očekává (např. efektivitu vládnutí versus reprezentativitu politické elity).

• Jaroslava

  Proč jsou blížící se volby důležité?

• Host chatu

  Dobrý den, z hlediska občanů: právě komunální politika představuje správu věcí veřejných na každodenní (a občanům tedy nejbližší) úrovni. Z hlediska politických stran: každá solidní demokratická strana musí vyrůstat z místní úrovně, strana bez pevného ukotvení v „komunálu“ není a nemůže být plnohodnotnou a už vůbec ne perspektivní stranou. Komunální volby jsou tedy pro každou stranu – lhostejno, zda tradiční nebo novou - signálem, jak silně (nebo naopak slabě) je zakořeněna v občanské společnosti.

• Eva

  Dobrý den pane doktore.
  Mohl byste vysvětlit značné rozdíly mezi jednotlivými předvolebními průzkumy?
  Nevěřím tomu, že jsou dány rozdílnou metodologií, na druhou stranu ani tomu, že je možné je jakkoli ovlivnit.
  Jak se v nich tedy vyznat?
  
  Děkuji.
  

• Host chatu

  Dobrý den, především bych doporučil vždy věnovat pozornost tomu, jak seriózní instituce ten který průzkum publikuje, jaká byla použita metodologie (jaké jsou parametry výzkumu) a zejména tomu, o čem publikovaná data vypovídají, resp. co přesně „měří“ – je totiž velký rozdíl kupříkladu mezi "stranickými preferencemi" (tedy v zásadě stranicko-politickou orientací celé společnosti, nikoliv jen voličů) a "volebním modelem", který by měl reálně predikovat aktuální volebních chování lidí, kteří se k volbám chystají přijít.

• Trpaslíček

  Dobrý den,
  myslíte si, že je důležité, aby se studenti například už na středních školách seznamovali se fungováním politiky a s tím, jak volit, aby pak v dospělosti na volby takzvaně nekašlali?

• Host chatu

  Dobrý den, určitá výchova k demokratickému občanství by bezpochyby měla být součástí vzdělávání nejen na středních, ale už i na základních školách. Nejsem expert na danou problematiku, ale předpokládám, že rámcové vzdělávací programy cosi podobného obsahují. Alespoň doufám…

• Pan Hovorka

  Dobrý den. Je vůbec možné dnes zvolit osobnost nebo stranu, na kterou se lze spolehnout? Poslední roky ukázaly, že volební programy jsou pro většinu z nich asi tak na úrovni toaletního papíru a přesto jsou voleni další jim podobní. Chápu nechuť lidí volit!

• Host chatu

  Dobrý den, do určité míry s Vámi mohu souhlasit, ale ruku na srdce, pakliže nebudete volit, máte jedinou jistotu: že nezměníte už vůbec nic. Zkrátka a dobře, musíte to alespoň zkoušet a věřit, že „jednou bude líp“ :)

• Matěj

  Dobrý den, pane Kunštáte, mám tři dotazy:
  1. Není současný systém nastaven tak, že volby mění jen \"povrch\" a nikým nevolení kmotři, lobbisté, asistenti a další přísavky a šedé eminence mají ten opravdový vliv na ty, které zvolíme? Co s tím?
  2. Existuje v nějaké zemi demokracie s kvótami pro jednotlivce? Tj. pro lidi, kteří nemají krytí politickými stranami?
  3. Jaký reálný vliv by mělo prodloužení volebního období na o několik let - mířím tím na to, že současné čtyři roky jsou ideální pro krátkozraké uvažování politiků stylem \"po nás potopa\". Nastaly by opačné vlivy, tj. spíše omezení demokracie apod.?
  Děkuji.

• Host chatu

  ...

• Milda

  Všímám si, že řada lidí z veřejného života uvádí ve svých životopisech CEVRO, případně mluví o tom, že tuto školu studují. Jedná se tedy o školu, která řekněme zkvalitní současné úředníky a politiky, dovzdělá je, nebo byste studium na CEVRU doporučil i maturantům? Jak je to potom s jejich uplatněním, nevycházejí ze školy příliš jednostranně zaměření absolventi, navíc zaměření na obory či místa, kde je nával už nyní. Děkuji za odpověď.

• Host chatu

  Dobrý den, dovolím si promluvit alespoň za obor politologie a mezinárodní vztahy na naší vysoké škole, o kterém mám samozřejmě nejdetailnější znalosti. Snad to nebude znít troufale, ale „politologie“ na CEVRO Institutu bezesporu patří mezi špičková politologická pracoviště v České republice (i v porovnání s těmi nejkvalitnějšími veřejnými vysokými školami). Pro snad pochybující zájemce doporučuji zhlédnout personální obsazení katedry na webových stránkách školy... Právě obor politologie a mezinárodní vztahy je vhodný především pro obecně humanitně zaměřené maturanty. V rámci tohoto oboru získají nejen detailní znalosti o tom, jak reálně fungují politické procesy, ale také široký přehled v mnoha dalších příbuzných disciplínách (historie, filosofie, sociologie, ekonomie). S touto univerzální výbavou pak mají absolventi možnosti vskutku širokého pracovního uplatnění: naši někdejší „svěřenci“ dnes pracují jako úředníci v orgánech státní správy a samosprávy, velmi úspěšně působí v médiích, mezinárodních organizacích, komerční sféře i neziskovém sektoru, uplatňují se v odborném zázemí politických stran atp.

• Dotaz

  Koho volíte obvykle vy v různých českých volbách?

• Host chatu

  Dobrý den, už od r. 1990 volím v různých typech voleb různé politické strany. Vždy jsou to ovšem strany, které se důsledně opírají o principy občanské svobody a podporují transatlantické spojenectví.

• IS

  Za rudou oponou. Komunisté a jejich voliči (Sociologické nakladatelství, 2014). , už je to venku, prodává se na knižních pultech?

• Host chatu

  Dobrý den, kniha je k dispozici v kamenných i internetových knihkupectvích. Vřele doporučuji :)

• ONTARIO

  Co si myslíte o tom, že by armáda a policie neměli volit a že by se mělo ve všech volbách volit od 21 let?

• Host chatu

  Dobrý den, a) Nevidím dnes vážný důvod, proč by příslušníkům ozbrojených složek mělo být odejmuto volební právo, b) Proč by mladí lidé mohli volit právě až od 21 let? Proč ne od 19? Nebo od 22? Jinými slovy: těžko najdeme neprůstřelné argumenty pro nějakou jasnou věkovou hranici občanské kompetence, aktivní právo volit je v naší ústavě definováno dosažením věku 18 let a dost dobře nevím, proč by mělo být měněno směrem nahoru či (dokonce) dolu. A jen tak na okraj řečeno s určitou nadsázkou: volební chování nejmladších voličů je v našich končinách v jistém ohledu rozumnější, než jejich dědů a babiček...

• Dotaz

  Co snížit pětiprocentní hranici u někt., voleb? A co vázané kandidátní listiny, co vy na to?

• Host chatu

  Dobrý den, u voleb do Poslanecké sněmovny má pětiprocentní uzavírací klauzule logické opodstatnění. Umíte si představit roztříštěnost stranického složení sněmovny, pokud by tato klauzule neexistovala? V takovém případě by vládu sestavil ze svých ctihodných blízkých mužů a žen skutečně snad už jen pan prezident. A pokud jde o vázané kandidátky, samozřejmě lze zvažovat nějakou variantu jejich „rozvázání“, ale nemyslím si, že jde o kardinální problém české politiky.

• ramak

  Souhlasíte s názorem jednoho nejmenovaného brněnského docenta politologie s tím,že pokud bude učast v volbách trvale nízká (tj.ani ne pětina voličů jako naposledy-volby do EP) je na místě uvažovat o změně volebního systému z přímého na nepřímý?
  Děkuji zd odpověd.

• Host chatu

  Dobrý den, možné je všechno, ale asi by nám to v Evropě neprošlo :)

• Karel Zvědavý

  Fobrý den pane Kupštát,
  
  chtěl bych se zeptat, zda byste volil Losnu, nebo Mažňáka.
  
  Děkuji za odpověď
  
  S pozdravem
  Karek

• Host chatu

  Dobrý den, toho hodnějšího.

• Josef Novák

  Mám názor, že kdyby volby měly něco změnit, tak by je už dávno zrušili. Co Vy na to?

• Host chatu

  Dobrý den, ONI nám volby určitě nezruší, takoví frajeři zase nejsou :) Ale vážněji: volby si můžeme zrušit leda MY. A že už z historie 20. století máme slušnou praxi...

• Erik Gaden

  Dobrý den, co si myslíte o všeobecném volebním právu. Není to příčina nízké volební účasti a populismu, který ničí politickou kulturu a degraduje společnost. Proč o systému mají rozhodovat lidé se stejnou váhou i přesto, že se na něm nijak nepodílí...?

• Host chatu

  Dobrý den, všeobecné volební právo je něco, s čím se musíme chtě nechtě smířit. Ale opět vážněji: nalézt mechanismus, jak a na základě jakých kritérií volební právo omezit, považuji z mnoha důvodů (politických, právních, psychologických a konec konců i filozofických) za surreální. V teorii i praxi liberální demokracie je zkrátka zakódováno, že každý dospělý jedinec je disponován - bez ohledu na jakékoliv další kvality - rozhodovat o věcech veřejných. Tečka. Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat.

• Karel

  Dobrý den, můžu věřit předvolebním průzkumům? Jak se to dělá?

• Host chatu

  Dobrý den, solidním výzkumným agenturám dle mého soudu věřit můžete. Odpověď na otázku "jak se to dělá" by bohužel patrně zaplnila celé dnešní odpoledne. Ale mohu Vás ubezpečit, že se používají stejné standardní procedury jako v jiných civilizovaných zemích.

• Martin Kopecký

  Dobrý den, chodíte Vy k volbám pravidelně? A přesvědčujete Vaše studenty nebo rodinu chodit k volbám?
  

• Host chatu

  Dobrý den, k volbám chodím pravidelně. Nikoho o ničem ze zásady nepřesvědčuji (nejen v oblasti politiky), jen upozorňuji (zejména právě studenty) na to, že kdo k volbám nechodí, ztrácí posléze nárok nekompromisně u piva kritizovat stav české politiky…

• Jan

  Ve volbách do EP byla volební účast asi 18 procent, to je hodně mizivé! Myslíte, že si EU uvědomuje, že ji tím nedáváme legitimitu? Ani já jsem z tohoto důvodu nevolil.

• Host chatu

  Dobrý den, máte pravdu, že volební účast ve volbách do EP je zejména u nás tristní. Na druhou stranu jsem oprávněně skeptický ve vztahu k tezi, že ti, kteří nevolili, dávají tímto způsobem najevo nějaký fundamentální odpor k EU. Češi jsou spíš ingnoranti než revolucionáři.

• Pavel Kolář

  Elektronické volby budou znamenat definitivní konec demokracie. Není nic snazšího, než aby vládnoucí subjekty takové volby vždy zmanipulovaly podle toho, jak se jíim to bude hodit. To už ve světě vysvětlila dlouhá řada expertů. I proto třeba Holanďané opět začali volit červenou tužkou, jak tomu říkají. Mnozí "ovčané" to ale uvítají, protože jim namluví, že nebudou muset zvedat zadek a budou moci hlasovat v pohodlí domova a podobné tzv. výhody. To, že budou lidé u moci mimo jiné vědět, kdo jak volil, je jasné i tomu největšímu bulíkovi nejpozději od aféry kolem NSA. Proč se vůbec o elektronickém hlasování uvažuje, když je zřejmé, že je to krok směrem k fašismu?

• Host chatu

  Dobrý den, svoje (a zdaleka nejen svoje) drobné pochybnosti o smysluplnosti zavedení elektronického hlasování jsem nastínil v jedné z předešlých odpovědí. Krom toho s Vámi souhlasím v jedné věci: umožňovat voličům, aby při volebním aktu ani nemuseli zvednout zadek, jak píšete, skutečně poněkud zavání něčím, co bych nazval demokratickou dekadencí.

• Ondřej Karnoš

  Dobrý den pane inženýre,
  
  zajímal by mne váš názor na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti. do jaké části spektra jí řadíte a co si myslíte o jejím potenciálu do budoucna.
  
  S houpavým pozdravem,
  O.K.

• Host chatu

  Dobrý den Ondřeji, já jsem leda tak inženýr lidských duší :) Nicméně k věci: DSSS se bezpochyby vymyká z tradičního demokratického spektra, a to dokonce i ve smyslu klasického štěpení levice-pravice, neboť v sobě snoubí jak levicový sociální populismus na straně jedné, tak i obligátní agendu evropské krajní pravice s jejím přepestrým katalogem fóbií (s přídomky xeno-, homo-, islamo- etc., etc). Pokud bychom ale zařazení DSSS do ideologického spektra vyvozovali ze sociálního složení elektorátu, pak jde jednoznačně o stranu levicovou, stranu v lepším případě nekvalifikovaných manuálních pracovníků a nezaměstnaných, v horším případě krystalického lumpenproletariátu. A pokud jde o potenciál do budoucna, těžko říci, podobným partajím vždy kvete pšenka v dobách hlubokých sociálních a politických krizí. Jestli se čehosi podobného někdy dočkáme? Nevím.

• GH

  Za rudou oponou. Komunisté a jejich voliči (Sociologické nakladatelství, 2014) kolik stojí a v jaké nákladu to vyšlo?

• Host chatu

  Dobrý den, kniha stojí něco přes tři stovky a náklad byl tuším 400 nebo 500 kusů, nevím přesně.

• Václav Císař

  Dobrý den,
  
  nemohu se dnes příliš vyznat v politické scéně, které strany jsou podle vás konzervativní a které liberální? A které stany byste zařadil čistě doprava a doleva?

• Host chatu

  Dobrý den, v dnešní době už téměř nelze rigorózně odlišit strany liberální od konzervativních. Pravdou je, že všechny velké evropské strany pravice či pravého středu (typu CDU/CSU, britských konzervativců či francouzských neogaullistů) v sobě v různém míře integrují prvky jak klasicky liberální, tak i konzervativní. A totéž platí i pro českou pravici (mám na mysli ODS a TOP 09). Jinak čistě levicovými stranami jsou u nás KSČM a ČSSD (v tomto případě lze možná spíše hovořit o levém středu), čistě pravicovými už zmíněné ODS, TOP 09 a třeba i Svobodní. Například s takovým hnutím ANO je trošku potíž, je všude a zároveň nikde...