Proč se tak špatně shánějí řemeslníci? Odpovídal Petr Michal

Chat je uzavřený11.02.2019 15:00

Petr Michal.

Stalo se to snad už každému, kdo shání opraváře, instalatéry, elektrikáře, plynaře, zedníky, truhláře a všemožné další profese. Jsou regiony, kde jich je málo, takže jejich čekací lhůty mohou být obrovské. A občas se stane, že přijde někdo nepříliš šikovný. Proč řemesla nelákají nové zájemce? Co pro to dělá anebo může udělat stát a sami řemeslníci nebo jejich organizace, například Hospodářská komora? Vyřeší problém kvality řemeslníků mistrovská zkouška, kterou pro jednotlivé cechy Hospodářská komora zavádí? Ptejte se JUDr. Petra Michala, Ph.D. Host odpovídá v pondělí 11. února od 15.00.

JUDr. Petr Michal, Ph.D., podnikatel, místopředseda představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy. Ve své praxi se věnuje především obchodnímu a insolvenčnímu právu, je společníkem advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný. V pražské hospodářské komoře se zabývá hlavně problematikou veřejných zakázek a řízením služeb, které komora poskytuje podnikatelům. Ve volném čase se věnuje chovu včel. Je ženatý a má tři dcery.

Chat

  • BENHYPO

    Pokud se nyní v ČR špatně shánějí řemeslníci, tak to připomíná bolševický režim v Česku před r. 1989, že?

  • Host chatu

    Možná to tak může na první pohled vypadat, ale příčiny jsou jiné a Hospodářská komora na popisu pracuje a postupně se snaží přispět k jejich řešení.

  • pepin

    že nejsou řemeslnici je vina politika společnosti-zrušilo se učnovské školství-mimichodem jedno z nejlepší v evropě a začalo se razit kdo nema maturitu je meněcený člověk .na střední školu začaly brát žáky se čtyrkama aby měly dost žáků -DŮSLEDEK NEJSOU ŘEMESLNICI

  • Host chatu

    Právě proto pomáháme v Hospodářské komoře učňovské obory mládeži lépe představit. Rozjeli jsme program Cesta za řemeslem, kde si děti i s rodiči mohou v některých učilištích, vyzkoušet, co konkrétní řemesla obnášejí. Anebo se snažíme vést naše členy – firmy – aby se prakticky zapojovaly do výuky, nabízely studentům stáže, pomáhaly s pořízením vybavení škol.

  • Jarda Zedník

    Jak to vlastně vypadá s mistrovskou zkouškou o které se už dlouho mluví, že by mohla nahradit maturitu na učňovských oborech? Je nějak ticho po pěšině, ne?

  • Host chatu

    Mistrovská zkouška jako prokázání úspěšného zvládnutí podstatných náležitostí v oboru, to je podle mého něco, o čem je ve středním odborném vzdělávání potřeba uvažovat. Byla by to vhodná příležitost pro cílené propojení teorie s praxí, ze kterého bude profitovat zákazník i řemeslník, a nahrazovala by maturitní zkoušku, která dnes spoustu dětí zbytečně straší. Takové rozhodnutí ovšem musí udělat parlament, nikdo jiný. My ho pak budeme umět uskutečnit, mimo jiné ve spolupráci s cechy, které budou odborným garantem pro jednotlivé profese.

  • krizovatka

    Proč máme tak složité procedury pro příjezd cizinců ochotných pracovat?

  • Host chatu

    Není to zase tak dávno, kdy tu byla nezaměstnanost skoro devět procent a statisíce lidí nemohly najít práci. Možná tehdy politici ty procedury nastavili tak, aby bránili dovozu levné pracovní síly z ciziny a počet nezaměstnaných se dále nezvyšoval. A samozřejmě na to nejspíš má vliv bezpečnostní situace, to je pro každý stát nesmírně důležité a citlivé téma. Každopádně platí, že Hospodářská komora usiluje o zjednodušení možností příjezdu zahraničních pracovníků a bere to za jeden ze svých důležitých úkolů. Komora také vloni otevřela dvě asistenční kanceláře v Srbsku a na Ukrajině, aby usnadnila vyhledávání lidí na chybějící pozice a pomáhala jim s vyřízením formalit pro příjezd do Česka.

  • František Mach

    Řemeslo padlo na dno, právník či politik a nejlépe bankéř to jsou placená místa a vzhledem k jejich výkonům doslova královsky přeplacená. Znám kednu firmu kde si majitel doslova váží každého svého zaměstnance včetně uklízeček a taky je dobře platí, lidé si jej váží a jsou ochotni pro něj dobře pracovat a když je to třeba tak i o sobotách a nedělích a to je dobrá politika majitele má taky velmi kvalitní zaměstnance. Před lety nemohl sehnat dobré řemeslníky a další zaměstnance, choval se k nim jako k lidem nižší rasy či se povyšoval a až málem zkrachoval a tehdy odjel do Německa pracovat, aby zachránil firmu a vydělal nějaké peníze a tam se naučil jak se má chovat k lidem, když chce aby měl kvalitní lidi a jeho firma byla na vysoké úrovni. Takže po návratu vše změnil, mnoho lidí vyměnil a dobré zaměstnance si ponechal a dobře odměnil a to se rozkřiklo a nyní lidé doslova čekají až se uvolní místo, aby tam mohli pracovat. Jednou mi řekl je důležité to co lidé umí a není důležité jaké mají papíry. Zřejmě pochopil pana Baťu a jeho strategii. Dnes řemeslníci raději odcházejí za hranice či dokonce se tam stěhují a jsou mnohem spokojenější než zde. Toto je výsledek práce našich politiků, přestali si vážit lidí co něco umí a bez papíru se génius u nás prostě ztratí nemá šanci. Ekonomika jeden a 85 % a platy jsou na 33% průměru EU, takže lidi jsou okrádáni a podváděni. Vysvětlete mi jednu věc, proč zaměstnanci zahraničních firem u nás působící berou 3x až 5x menší mzdy i když dělají stejnou práci a co vím dělají více a kvalitněji a přesto je s nimi zacházeno jako s otroky. Znám jednu Německou firmu u nás působící kde jí vedou Pražáci a zaměstnanci dělají za nejnižší mzdu. Takže kombinace Německé a Pražské honorace je výsledkem bída pro zaměstnance či řemeslníky co tam ještě zůstávají. Jinak mistrovské zkoušky nic nevyřeší.

  • Host chatu

    Mistrovská zkouška, pokud by ji stát jako obdobu maturity zavedl, samozřejmě nebude záchranou celého světa. Ale jistě by pomohla k tomu, aby se děti v učilištích mohly věnovat své vybrané profesi bez toho, že budou celou dobu ve stresu, že na konci nezvládnou pro ně jinak nepotřebnou složitější matematiku.

  • GF

    Kteří řemeslníci se v současnosti v ČR nejhůře shánějí?

  • Host chatu

    Na to se v současnosti nedá přesně odpovědět, protože nějaké statistiky vede Úřad práce, ale ty se týkají spíš volných pracovních míst v podnicích, a vůbec v tom nejsou řemeslníci, po kterých se shánějí lidé na pomoc s údržbou svých bytů a domků. Takže podnikům asi budou chybět svářeči nebo pomocné profese, kdežto veřejnost bude poptávat spíš truhláře nebo zahradníky. A rozhodně v tom nedostatku některých profesí budou rozdíly mezi regiony. Problém je především v tom, že dnes u nás živnostenské úřady vykonávají především evidenční a částečně povolovací roli – např. u některých živností zkoumá délku praxe v oboru. Stát tak poměrně přesně ví, kolik je registrováno zedníků nebo obkladačů a jiných profesí, ale nemá přesnou informaci, kolik lidí v daném oboru skutečně působí, a tedy ani kolik jich chybí a že je proto třeba posílit vzdělávací kapacity. Dále neexistuje propojení mezi živnostenskou a daňovou legislativou – zdanitelné příjmy podnikatele nelze rozlišit podle druhu živnosti, ze které efektivně pocházejí. A proto stát nemá informace, jak jsou která řemesla personálně obsazena, případně kolik tržeb podnikatelům celkem přinášejí. Tento stav je potřeba změnit a Hospodářská komora ČR bude v budoucnu mnohem aktivnější v administrativě ohlašování a provozování živností a prosazuje v tom smysl změnu živnostenského zákona. Vždyť za první republiky živnostenské rejstříky nevedl stát, ale právě hospodářská komora.

  • InnerS

    Kteří řemeslníci se v současnosti v ČR nejsnadněji shánějí?

  • Host chatu

    Na to neexistují už vůbec žádné statistiky. Nebo možná ano, ale nevím o nich. Nebojím se říci, že snadno se dnes neshání žádný řemeslník. Snadno v tom smyslu, že mu zavoláte nebo k němu zajdete, a on hned zítra nastoupí. Spíš se vám stane, že ho sice docela snadno seženete, ale bude schopen přijít až za několik týdnů nebo měsíců.

  • Jaroslav Doffek

    Jsně neni,stát nehlída školy a umožňuje vznik škol,které nám jsou k ničemu,napsal bych to hulvatsky,ale by mi to neprošlo,,Nač je česku plno politologu,psychiatru,sociálních pracovniků,teologu,novinářů,psychologu,ti za nás neupečou chléb ani nepostavi dům ani nezašroubuji šroubek,ale ve státš se dobře živi u různách neziskovek a nebo nevím kde

  • Host chatu

    V současné době neexistuje efektivní koordinace mezi krajem jako zřizovatelem škol, zaměstnavateli a krajskými hospodářskými komorami o tom, jaké jsou potřeby regionu v oblasti vzdělání. Tyto tzv. krajské tripartity by podle našeho názoru měly být místem, kde v budoucnu budou projednávat potřeby regionu z hlediska odbornosti absolventů středního školství, včetně odpovědi na otázku, které obory otevřít. Bez toho se školy samozřejmě přizpůsobují poptávce veřejnosti, hlavně ty střední a vysoké, které si mohou zaměření snáze upravit. A odborné školy a učiliště tím trpí. Myslím ale, že řešení není nahnat děti do technických oborů silou. Třeba by ty školy dokončily, ale jestli by ve svém oboru zůstaly, to by vůbec nebylo jisté. Spíš musíme soustavně řemesla podporovat a ukazovat, že to mohou být atraktivní obory, které řemeslníky dobře uživí. A přesně o to se v Hospodářské komoře snažíme.

  • Živnostník

    Všichni říkají, že u nás je málo lidí ochotných manuálně pracovat. Vidíte to stejně?

  • Host chatu

    Neřekl bych, že jich je málo. Myslím, že když se děti rozhodují o svém budoucím povolání jsou často spíš pod vlivem rodičů, než že by sami byli rozhodnutí dělat cokoli, jen ne manuální práci. Rodiče jsou často nedočkaví a chtějí výsledek a dobré uplatnění pro své děti hned – a dobře vědí, že výdělek řemeslníka má oproti jiným, např. administrativním profesím určité zpoždění, které souvisí se “zaučením se” v oboru. Pak ovšem řemeslo nabízí jednoznačně lepší perspektivu a možnost nadprůměrného příjmu v dlouhodobé perspektivě.

  • Akim

    Proč se do problematiky řemeslníků pouštíte vy jako právník – bílý límeček?

  • Host chatu

    Především proto, že jsem členem představenstva pražské Hospodářském komory, jež se o tuto problematiku bezpochyby starat má. Navíc se jako právník věnuji obchodnímu právu a u klientů jsem za roky spolupráce viděl mnoho problémů, které je brzdí. Řemeslníci totiž nechybí jenom občanům, chybí samozřejmě i podnikům. Dobré řemeslníky potřebujeme nejen proto, abychom byli schopni udržet vysokou úroveň v mnoha oblastech, ale i proto, že jsou jedním ze základních kamenů zdravé střední třídy. A to je v zájmu celé společnosti, nejen samotných řemeslníků, ale i učitelů, lékařů, obchodníků a koneckonců i nás, právníků. A nezapomínejme, že ne každý řemeslník je současně dělník, který pracuje pro nějakou firmu za mzdu. Velká část řemeslníků přece patří mezi živnostníky, pracují na sebe a o všechno se musí postarat sami. Takový řemeslník musí manuálních dovedností ze svého oboru mít i celou řadu dalších znalostí z práva, ekonomiky, marketingu, komunikace s klientem… A přesně v tom může organizace jako Hospodářská komora pomáhat například formou školení – a také to dělá.

  • Jaromír Bednář

    Někdo mi vyprávěl, že byl se synem na nějaké akci v odborném učilišti, kterou organizovala průmyslová komora. Chtěl bych tam vzít vnuka a navést ho na nějaké dobré řemeslo, ale nemůžu žádný takový projekt nikde najít. Nevíte o tom něco?

  • Host chatu

    Nejspíš vám špatně řekli organizátora – není to průmyslová komora, ale naše pražská Hospodářská komora. Ale jinak vaše informace sedí, skutečně jde o to, aby si děti vyzkoušely řemesla, ke kterým se jinak třeba vůbec nemají šanci dostat a třeba by je mohla bavit. A také se trochu pokoušíme vtáhnout do hry rodiče a ukázat jim, jakou perspektivu řemesla nabízejí. V životě nejde jen o peníze, ale nezapomínejme, že průměrně dobře pracující řemeslník je schopen dnes docílit nadprůměrných příjmů. Podrobnější informace o akci najdete na našem webu www.cestazaremeslem.cz.

  • Jaromír Bednář

    Ta situace je ale opravdu hrozná a je to jen jasný důkaz, že nám 30 let lže Klaus když říká že neviditelná ruka trhu všechno vyřeší. Řemeslníků nepřibývá, jenom zdražují.

  • Host chatu

    Nechci se pouštět do politiky, ale to, co popisujete, je klasická ukázka reakce trhu – když je něčeho málo, tak to zdražuje, a když to zdražuje delší dobu, začne to být zajímavé pro další výrobce nebo pracovníky, kteří se do toho oboru vrhnou. Tak to přece na světě opravdu chodí. Ale myslím, že na zájem lidí o manuální práci působí i další vlivy, takže je potřeba tomu pomoci. Proto se pokoušíme hledat různé možnosti, jak podpořit zájem o řemesla a přilákat do nich mladé lidi. Myslím si ale, že pomoci může i stát – jako užitečné a smysluplné se jeví zavedení úlev na veřejných odvodech (sociální a zdravotní pojištění) pro zaměstnavatele zaměstnávající mladé řemeslníky do určitého věku – např. do 26 let. Fakticky se totiž mladý absolvent řemesla v tomto věku stále ještě učí, ale státu už musí odvádět stejný podíl z příjmů jako zkušený řemeslník. Došlo by tak k vyrovnání nákladů veřejných rozpočtů na výuku mladého řemeslníka v porovnání s ostatními obory studia, na které dosud stát vydává více peněz, a to i z daní mladého řemeslníka.

  • Vojtěch Tantoš

    Chtel bych vedet co umíte, co ste delal, jestli dokaáže zvládnout kolektiv, práce pod napetím,práce na 100 % kvality, 0,0001 Baru..0,0001 V...a najít potom chybu a opravit, mám presnost rukou 0,3 mm..........jako já ! Musel jsem se to naučit, protože jsem chtel práci a plat a žít. Všechno de jenom je treba chtít.A asi vám neverim ani slovo !

  • Host chatu

    Mrzí mě, že mi nevěříte ani slovo ještě dřív, než jsem sem vůbec nějaké napsal. Na co jste se vlastně chtěl zeptat?

  • Radek

    Kvalitní řemeslníci nejsou a asi hned tak nebudou. Proč? No protože učňáky berou každého...., ikdyž o obor nemají zájem. Jsou tam, protože dostávají peníze, ale učit se nemusí a pracovat už vůbec ne. Učeň je jen zboží. Vše by se mělo zpřísnit, zlepšit kvalitu hlavně praxe. Učit jen to, co takový učeň fakt potřebuje a učit je makat a ještějednou makat!! Nevyhazo at prachy jen aby na škole züstali.

  • Host chatu

    V Česku zrovna v těchto týdnech běží debata o tom, zda by se měly legislativně stanovit minimální požadavky pro přijetí na maturitní obory. Cílem tohoto opatření má být přivést do učňovského školství další studenty, kteří dosud – často neúspěšně – působili v maturitních oborech, a to ke škodě své i celé společnosti. Aby se něco takového mohlo uskutečnit, chybí podle nás fakty podložená představy o skutečné potřebě regionů, pokud jde o strukturu, čímž se vracíme ke krajským tripartitám, o kterých už jsme se zmínil na začátku. Účinná cesta, jak správně určit chybějící a nedostatečně obsazené obory by bylo zavedení určitých prvků tzv. duálního systému do vzdělávání. Předpokládá to povinnou praxi studentů středoškolských odborných oborů u zaměstnavatelů. Zaměstnavatel zaměstná žáka – ten díky tomu získá nutnou praxi, zatímco teoretickou výuku mu poskytne škola nebo učiliště, jehož provoz bude spoluhrazen krajem a zaměstnavatelem. Takhle to ke vší spokojenosti funguje v řade zemí.

  • romantička

    Syn je v osmé třídě, je trochu nerozhodný co by chtěl v životě dělat. Tak jsme se ním byli na akci Cesta za řemeslem v SPŠ dopravní a docela jsme si to užili. Chystáte se přidat ještě nějakou další školu v Praze nebo i v okolních menších městech?

  • Host chatu

    V současnosti je do Cesty za řemeslem zařazeno necelých dvacet oborů na několika pražských školách a pracujeme na dalších.

  • PetrPavel

    Jak jste psal o té akci ve školách. Jak se mohu na to vyzkoušení řemesla přihlásit? Stojí to něco? Můžeme jít se synem jako rodina taky? A můžeme tam třeba pak hned podat přihlášku?

  • Host chatu

    Určitě, přivítáme na těchto akcích právě rádi celé rodiny, společně si mohou vyzkoušet, co by se pak dětem líbilo za obor. Jejich výběr máme uvedený na webu pražské Hospodářské komory (www.hkp.cz nebo přímo https://www.cestazaremeslem.cz/), a termíny také pravidelně zveřejňujeme. Jeden kurz, který většinou trvá celý den, stojí pro jednoho dospělého a dvě děti kolem osmi set, tisíce korun. Vyrobené věci si lidé samozřejmě mohou odnést s sebou. Pokud jde o přihlášky, to teď přesně nevím, ale určitě na kurzu získáte přinejmenším podrobné informace…

Foto: archiv

Autor: - red -




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 06/2024 najdete >




Týden

Sedmička

Interview

Instinkt

TV Barrandov

Kino Barrandov