Stravování dětí a nutriční programování s doc. Bronským

Chat je uzavřený25.07.2014 10:30

Doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.

Jak ochránit současné děti, a tedy budoucí generace, od civilizačních onemocnění správným stravováním a stravovacími návyky? Co by měly děti jíst? Které látky jim nejčastěji chybí? Jaké období je pro budoucí vývoj nejzásadnější? Právě pestrostí stravy, zdravou výživou a včasnou diagnostikou alergií se zabývá tzv. nutriční programování, které prosazuje iniciativa 1000 dní do života a podporují ho čeští pediatři. Co nutriční programování přesně znamená? Na tyto a další otázky jste se ptali docenta Jiřího Bronského 25. července od půl jedenácté.

Doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D. je lékař a pedagog Pediatrické kliniky 2. LF UK. Promoval na téže fakultě v roce 2001. Během studia strávil dva měsíce na pediatrické klinice v Hannoveru, v 1. ročníku doktorandského studia absolvoval vědeckovýzkumnou stáž ve skotském Aberdeenu. Během pregraduálního i doktorandského studia nasbíral zkušenosti ze zahraničních stáží v Hannoveru, Aberdeenu a v Texas Children´s Hospital v Houstonu. V současnosti se věnuje výuce studentů v oboru pediatrie a pracuje na Pediatrické klinice 2. LF UK ve FN Motol jako vedoucí oddělení dětské gastroenterologie. Je předsedou Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy v rámci České pediatrické společnosti ČSL JEP. 

Chat

  • Dan Kostka

    Proč název 1000 dní do života?

  • Host chatu

    Jedná se o prvních 1000 dní v životě jedince - tzn. období vývoje plodu v těhotenství a následných 2 let života dítěte. Toto období považujeme za klíčové z hlediska tzv. programování organismu. To znamená, že vnější vlivy, které na dítě působí v tomto období jej mohou ovlivnit na celý život. Klíčovou roli hraje právě výživa (nutriční programování).

  • KELHEN TEST G

    Jak je to v současnosti v ČR - jsou děti obézní hodně a chybí jim některé látky?

  • Host chatu

    Ano, dětská nadváha i obezita v posledních cca 20 letech u dětí v ČR postupně narůstá. Co se týče chybění některých látek u českých dětí, tak v tomto smyslu proběhl nedávno výzkum, jehož výsledky nejsou dosud publikovány.

  • Lovacoop

    Někde jsem četl, že pro žaludek je nejhorší pestrá strava,hlavně různé exotické recepty. Kde je smícháno všechno dohromady, žaludek neví na co se má při trávení soustředit.Jak tak rapidně přibývá lepkáčů a obyvatel zeměkoule tak budoucnost je v erteplách.6 tun z hektaru pšenice nebo 30 tun brambor ?

  • Host chatu

    Naopak, pestrá strava je doporučována. Jednostranná strava může vést k deficitům některých složek výživy.

  • Hartl

    Jak se , pane docente, díváte na bezlepkovou stravu a její zařazení u mladých lidí a třeba i mladých sportovců?

  • Host chatu

    Bezlepková strava je indikována u pacientů s celiakií a tam má nesporně prokazatelný pozitivní efekt. U jedinců, kteří nemají celiakii, ale udávají zlepšení některých symptomů na bezlepkové stravě, nemáme v současnosti možnost jim žádným diagnostickým testem pomoci v rozhodnutí, zda bezlepkovou stravu dodržovat či nikoliv. Je to osobní rozhodnutí každého, ale nejedná se v současnosti o jasně definovanou diagnózu.

  • Hartl

    A skutečně se i podle návodu v titulku besedy zeptám , jaké období je pro vývoj nejdůležitejší z hlediska dodržování výživy .
    A ještě k tomu bezlepku ... Pokud bezlepkově jíme , ochuzujeme se o něco ?
    Děkuji za odpověď

  • Host chatu

    Podle současných poznatků je nejdůležitější z celoživotního hlediska skutečně období "prvních 1000 dní". Tam se velmi pravděpodobně pokládá základ našeho celoživotního zdraví. Samozřejmě v průběhu života se člověk musí o svou výživu starat permanentně. Ale o tom, jak bude organismus dlouhodobě nastaven rozhodují především geny a časná výživa. K Vaší druhé otázce - dobře vedená bezlepková dieta s sebou nenese žádná významná nutriční rizika.

  • Lucie Bartošová

    Dobrý den, pane docente. Co si mám pod tím "nutričním programováním" ve skutečnosti představit? Vnímám jej spíš jako věc pro odborníky než pro rodiče. Jak tedy mohu v každodenním životě přispět ke správnému "naprogramování" dítěte? Děkuji

  • Host chatu

    Představme si to tak, že mladý organismus má určitou "plasticitu", která se v průběhu vývoje postupně vytrácí. Malé děti reagují na okolní prostředí tím, že dokážou upravit svůj metabolismus a nastavit jej i pro budoucnost. Tato schopnost se následně postupně vytrácí. Jako příklad uvedu fenomén, se kterým se setkáváme u kojených dětí. Mateřské mléko obsahuje vysoké množství cholesterolu. I přesto mají kojené děti v průběhu života cholesterol nižší než děti nekojené. Je to pravděpodobně dáno tou adaptací, která zafunguje v kojeneckém věku a následně "naučí" metabolismus dítěte s cholesterolem lépe zacházet. Programování tedy není jen teorie pro odborníky, ale je to velmi praktická věc právě pro rodiče, kteří chtějí výživou svého dítěte mu poskytnout co nejlepší startovní pozici do života.

  • KAmila S.

    Dobrý den,
    od kdy přikrmovat, kdyz WHO a dalsi radí kojit nejméně do 6. měsíce, zatimco odborníci placení mj. Nestlé v nepodložené studii propagují už od 4. měsíce?
    Jaký je Váš názor?

  • Host chatu

    Podle všech mezinárodních doporučení zatím platí, že ideální výživou prospívajícího kojence je výlučné kojení do ukončeného 6.měsíce věku a následně kojení i v průběhu zavádění příkrmů. Ne všem maminkám se daří tohoto ideálu dosáhnout, proto bylo potřeba stanovit nejnižší možnou věkovou hranici, od které je možno příkrmy podávat v případě, že výlučné kojení se nedaří dosáhnout. Tato hranice je ukončený 4.měsíc věku. O tom, zda všem kojencům cíleně doporučovat nemléčné příkrmy už od ukončeného 4.měsíce se vedou u nás ale i ve světe v současnosti debaty. probíhají velké mezinárodní studie, které by měly do několika let tuto otázku zodpovědět. Zatím tedy stále platí, že výlučně kojit do 6 měsíců je v pořádku.

  • Leona

    Hezký den, je pro děti zdravé,když by jim rodiče nutili vegetariánskou stravu?

  • Host chatu

    Pokud to bude pouze dobře vedená vegetariánská strava a nebude docházet k dalším omezením v přísunu živin, tak velká rizika nehrozí. Problém je však v tom výrazu "dobře vedená". Skutečně kvalitní vegetariánské stravování může praktikovat jen člověk velmi dobře vzdělaný v zásadách výživy. A to rozhodně není jednoduché zvládnout-zvláště ve vztahu k malým dětem, nebo dokonce kojencům.

  • dotaz

    Pane docente, jaké chyby nejčastěji rodiče českých dětí ohledně stravy dělají?které látky dětem v jídle chybí?

  • Host chatu

    Stravování dětí se v posledních několika desetiletích u nás pravděpodobně mění (stejně jako se mění výživa v celé populaci), ale nemáme o těchto trendech zatím žádná přesná data. Delší dobu nebyl proveden velký výzkum na naší dětské populaci, až v tomto roce proběhla velká studie pod záštitou Společnosti pro výživu a Odborné společnosti praktických dětských lékařů. Do studie bylo zařazeno několik stovek dětí a výsledky zatím nebyly zcela publikovány. Stále probíhá zpracování dat.

  • Laco

    Jak jsou na tom ceske deti s obezitou?a srovnani se svetem?

  • Host chatu

    Obezita u českých dětí narůstá a stává se opravdu velkým problémem. Umisťujeme se i v mezinárodním srovnání na předních příčkách.

  • Monika C

    Dobrý den,je velká konzumace mléčných výrobků pro děti zdravá?

  • Host chatu

    Dobrý den, pro kojence v prvních 6 měsících věku je doporučováno mateřské mléko dle chuti dítěte-bez omezování délky a frekvence kojení. V druhém půl roce je to se zaváděním příkrmů alespoň 500ml. Ve druhém roce věku alespoň 300 ml mléka denně a ve třetím minimálně 125 ml denně. Zároveň však narůstá příjem ostatních mléčných výrobků tak, aby byl zajištěn dostatečný příjem vápníku.

  • Tereza

    Jaké maso je pro děti nejdravější,pane docente??

  • Host chatu

    Důležitá je pestrost. Dítě od 1 roku věku již může jíst celé spektrum běžné stravy dospělých (vyjma tvrdých kousků, které by mohlo vdechnout). Jinak je důležité zdroje živin střídat, v jídelníčku mají být zastoupeny všechny základní skupiny potravin. To samé platí i pro maso. Pro kojence od zavádění příkrmů je z hlediska vyššího obsahu železa výhodnější maso hovězí, ale to neznamená, že by nemohlo být kombinováno i s jinými druhy mas. Velmi výhodné jsou pro jakékoliv období od kojeneckého až po dospělost ryby (zejména mořské) pro jejich vyšší obsah jódu a vícenenasycených mastných kyselin (zejména omega-3), které podporují vývoj mozku. Již neplatí stará poučka, že rybí maso by se nemělo podávat kojencům. Naopak, dnes není důvod ryby v jídelníčku odkládat a mohou být klidně jedním z prvních příkrmů u dítěte.

  • Jolana

    Jak je to s rybami u dětí, pane doktore? Od kdy jimi děti krmit? a které druhy jsou enjzdravější?

  • Host chatu

    Toto bylo již částečně zodpovězeno v předchozím dotazu. Mořské ryby jsou výhodnější. Dříve byly obavy z rozvoje alergie při časném zařazení ryb do jídelníčku. Tyto obavy se postupně výzkumy prokázaly jako neopodstatněné. Naopak, dnes podporujeme zavedení ryb do jídelníčku kojenců časně.

  • Miki

    Hezky den jak jsou na tom ceske deti s cukrem a solenim? o kolik vic techto latek prijimaji nez by mely. a existuje nejaka zjednodusena pomucka pro rodice, aby vedeli kdy uz nesolit apod?

  • Host chatu

    U kojenců se stravu nedoporučuje přislazovat ani přisolovat vůbec. Podle posledních výzkumů to vypadá, že čeští kojenci mají ve stravě více soli i jednoduchých cukrů, než je doporučováno. Má to své důsledky-právě díky nutričnímu programování. Nadbytek soli může vést v pozdějším věku k hypertenzi a navíc dosolování může dítě navyknout na slanou chuť, kterou potom v životě preferuje.

Foto: archiv




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 09/2019 najdete >




Týden

Instinkt

Sedmička

Faktor S

Exkluziv

Interview

Sedmička křížovky

Sedmička křížovky XXL

Sedmička Naše životy

Týden Historie

TV Barrandov

Kino Barrandov

Barrandov Krimi

Barrandov News


Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. Více informací najdete ZDE.