Tuzemský chov prasat čelí po krátkém oživení v letech 2023 a 2024 znovu problémům, řada producentů se dostává do ztráty. Stavy prasat se sice zvýšily zhruba na 1,4 milionu kusů včetně přibližně 83.500 prasnic, ekonomická situace chovatelů se ale zejména kvůli levnému masu z dovozu znovu zhoršuje, řekl dnes novinářům předseda Svazu chovatelů prasat Josef Luka. Výkupní ceny jatečných prasat podle něj klesly na 36 korun za kilogram, což je nejnižší úroveň od jara 2022 a méně než na začátku loňského roku. Pokles soběstačnosti, která je nyní na úrovni 45 procent, může dál pokračovat, řekl Luka.
"Naším cílem je motivovat naše zemědělce, podnikatele, k tomu, aby se snažili vyrábět vyšší přidanou hodnotu, právě živočišná výroba a chov monogastrů, prasat, mezi tyto priority patří," řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Cílem ministerstva je podle něj vytvořit stabilní a předvídatelné prostředí pro to, aby měli zemědělci na turbulentním trhu určité stabilní body. Postupný pokles soběstačnosti ve vepřovém mase je podle něj patrný od sametové revoluce. "My jsme přišli s některými návrhy, jak tu situaci stabilizovat, například fixace národních dotací na delší období," řekl Šebestyán. Ministerstvo chce dotace používat jako vyrovnávací položku, měla by reagovat na to, že v některém období je situace horší, v některém lepší. Důležitá je podle něj rovněž podpora krátkých dodavatelských řetězců.
Na sektor negativně dopadá zejména přetlak na evropském trhu, který je kombinací šíření afrického moru prasat v některých zemích EU a předchozí čínské politiky vysokých dovozních cel. Čínská cla na dovoz vepřového masa ze zemí EU dosahovala loni v září až 62 procent. Přestože v prosinci byla snížena na jednotky procent, přebytek masa v Evropě přetrvává a tlačí ceny dolů.
Podle Luky spadly výkupní ceny prasat za posledních šest měsíců o 28 procent. "Vesměs dnes všichni chovatelé prodělávají peníze, protože tato úroveň cen, 36 korun za kilogram, je hluboko pod výrobními náklady," řekl Luka. EU, která je největším vývozcem vepřového masa, ho podle něj produkuje zhruba o 15 až 20 procent více, než sama spotřebuje. "Z těchto 20 procent do zavedení cel asi 27 procent směřovalo do Číny," doplnil Luka.
Soběstačnost v produkci vepřového masa za posledních deset let podle Luky klesla zhruba o deset procent. V Česku je aktuálně zhruba 300 chovatelů prasat. Za poslední dva roky, kdy byla situace lepší, narostly stavy mírně asi o dvě procenta. Současná situace může bez pomoci státu znovu vést k tomu, že některé chovy skončí. "Pro nás by bylo velice důležité, kdyby tady byla určitá garance pro chovatele, že dejme tomu v dalších třech čtyřech letech bude rozpočet národních podpor, které tvoří gros podpor pro chovatele prasat, naplněn tak, aby chovatelé měli jistotu, že pokud přijde nenadálý výkyv způsobený externími vlivy, tak stát se za ně postaví a nenechá chovy zavřít," řekl Luka.
Spotřeba vepřového masa v Česku podle statistik činí zhruba 43 kilogramů na osobu ročně. Více než 61 procent spotřeby je dnes kryto dovozem, především ze Španělska a Německa.
