Čína zvažuje postavit na své budoucí lunární výzkumné stanici, kterou plánuje společně s Ruskem, jadernou elektrárnu. Peking v posledních třiceti letech značně rozvinul své vesmírné programy a investoval do nich v přepočtu miliardy eur ve snaze stát se hlavní vesmírnou velmocí. Do konce dekády má ambice přistát s lidmi na Měsíci, o což opět usilují i Spojené státy.
Kromě jaderné energie by mohla energetická síť budoucí Mezinárodní lunární výzkumné stanice (ILRS) záviset na solární farmě, uvedl ve středu na prezentaci v Šanghaji Pchej Čao-jü, technický šéf mise Čchang-e 8 plánované na rok 2028. Jejím cílem je položit stavební základy ILRS.
O plánech umístění jaderné elektrárny na Měsíci informovala také minulý rok ruská kosmická agentura Roskosmos. Tyto plány počítaly s jejím vybudováním mezi lety 2033 a 2035.
Začal boj o Měsíc? Do hry vstupují i soukromníci
Po více než 40leté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmů světových mocností. Poprvé od roku 1976 na měsíčním povrchu přistála v prosinci 2013 čínská sonda Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. V posledních letech se o dosažení měsíce se svými sondami úspěšně i neúspěšně pokusilo několik vládních agentur i soukromých firem, naposledy se to na začátku letošního března podařilo modulu Blue Ghost americké společnosti Firefly Aerospace.
Čínský harmonogram lunárního dobývání se do určité míry shoduje s plány programu Artemis amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ten podle posledních vyjádření z loňského prosince počítá s přistáním posádky na přirozené družici Země v roce 2027. Peking plánuje vyslat své astronauty na Měsíc do roku 2030. Poslední astronauti vstoupili na povrch Měsíce v rámci amerického programu Apollo v roce 1972.
