EU vyzvala v souvislosti s čínským vojenským cvičením v blízkosti Tchaj-wanu obě strany ke zdrženlivosti, podle Evropské komise vojenské manévry Pekingu prohlubují napětí v oblasti a ohrožují mezinárodní mír a stabilitu. Význam stability v Tchajwanském průlivu zdůraznily i Francie a Německo, píší média. Agentura Reuters operaci označila za dosud největší čínské vojenské cvičení v okolí ostrova, který Peking považuje za svou vzbouřenou provincii.
Čína dnes druhým dnem po sobě pořádala rozsáhlé vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu, které mělo simulovat blokádu tchajwanských přístavů a poprvé nacvičovat, jak odradit zásah jiných zemí, které by přišly v případě čínského napadení ostrovu na pomoc. Tchajwanský prezident Laj Čching-te cvičení odsoudil s tím, že "odporuje chování, které lze očekávat od odpovědné mocnosti", zároveň ale přislíbil, že Tchaj-wan nebude Peking "provokovat" ani "prohlubovat napětí".
"Stavíme se proti jakýmkoli jednostranným akcím, které by ohrozily status quo, a to zejména silou nebo nátlakem," uvedla mluvčí Evropské komise pro zahraniční věci Anitta Hipperová. Podle ní je v přímém zájmu EU, aby se současná situace v Tchajwanském průlivu neměnila, a vyzvala Peking ke zdrženlivosti.
Vojenské cvičení podle německého ministerstva zahraničí zvyšuje napětí a narušuje stabilitu v průlivu, která je podle něj zásadní pro mezinárodní bezpečnost a prosperitu. Francouzská diplomacie vyzvala všechny strany, aby se zdržely jakékoli eskalace, vyjádřila závazek země k míru a stabilitě v průlivu a rovněž odmítla jakoukoli jednostrannou změnu statu quo v oblasti.
Vedoucí představitelé výboru pro Čínu americké Sněmovny reprezentantů v prohlášení podle Reuters uvedli, že cílem cvičení je zastrašit Tchaj-wan a další demokratické státy a narušit mír a stabilitu v indicko-pacifickém regionu. Americký prezident Donald Trump už dříve v pondělí, první den manévrů, podle webu stanice BBC prohlásil, že má "skvělé" vztahy s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a že jej čínské manévry neznepokojují, protože Peking v oblasti podle něj provádí námořní cvičení už 20 let.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
