Organizace Člověk v tísni podpořila loni 2,399.350 lidí, z toho 55 procent tvořily ženy a 45 procent muži. Největší část příjemců pomoci byla v Africe, na kterou připadalo 32 procent, dalších 29 procent tvořili lidé ze zemí Východního partnerství, z Balkánu a Evropské unie, 24 procent z Asie a zbývajících 15 procent z Blízkého východu. Vyplývá to z výroční zprávy za rok 2025, kterou má ČTK k dispozici.
Nově organizace do této metriky nezapočítává lidi, které chrání systémy včasného varování před živelnými katastrofami. Loni pomohly ochránit více než 1,7 milionu lidí. Předloni Člověk v tísni uváděl 3,456.853 podpořených lidí, tehdy však zahrnoval i osoby chráněné těmito systémy.
Tři čtvrtiny podpory Člověka v tísni směřovaly do zranitelných zemí a států zasažených konflikty. V Evropě se organizace soustředila především na Ukrajinu. Podporu poskytovala také ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku, v Arménii zajišťovala volnočasové aktivity pro uprchlické děti z Náhorního Karabachu a v Bosně a Hercegovině přispěla ke zlepšení systému včasného varování před lesními požáry.
Afrika nadále čelila rozsáhlým humanitárním potřebám vyvolaným občanskými válkami a klimatickými katastrofami. V Demokratické republice Kongo po prudkém nárůstu násilí organizace poskytovala lidem prchajícím před válkou potravinovou pomoc, přístup k pitné vodě a sanitaci, podporovala zdravotní střediska a zajišťovala prevenci a léčbu podvýživy. V Etiopii pomáhala lidem, kteří byli kvůli občanské válce a střídajícím se obdobím sucha a povodní nuceni opustit své domovy.
V Súdánu, kde podle zprávy pokračovala největší humanitární krize světa, ve spolupráci s místní partnerskou organizací podporovala dodávky pitné vody a zlepšení sanitace pro vnitřní uprchlíky. V Zambii se v komunitách postižených suchem zaměřovala na prevenci a léčbu podvýživy a obnovu zdrojů obživy.
V Asii byly humanitární potřeby způsobeny především přírodními katastrofami a dlouhodobými problémy zvyšujícími zranitelnost místních obyvatel. V Afghánistánu poskytoval Člověk v tísni nejzranitelnějším rodinám přímou finanční pomoc a spolu s místními komunitami opravoval studny a rozvody vody. V Nepálu se věnoval přípravě na povodně a sesuvy půdy, na Filipínách systémům včasné reakce na povodně, v Mongolsku ochraně před stepními požáry a v Laosu zlepšování připravenosti a systémů včasného varování před povodněmi.
Blízký východ podle Člověka v tísni dlouhodobě patří mezi regiony poznamenané konflikty a loni zůstal jedním z nejméně stabilních. V Sýrii poskytovala organizace finanční podporu na pokrytí urgentních osobních potřeb a jídla. V Gaze se zaměřuje na řešení problémů spojených s nedostatkem potravy a podvýživou. V Iráku pomáhala zlepšovat kvalitu vzdělávání a poskytovat psychosociální podporu dětem a jejich rodinám.
Výnosy Člověka v tísni dosáhly zhruba 4,06 miliardy korun. Největší část, přes 1,08 miliardy korun, pocházela z prostředků Evropské unie, téměř 970 milionů korun tvořily dary a bezmála 785 milionů příjmy ze zahraničních státních rozpočtů. Od agentur OSN a dalších mezinárodních organizací získal přibližně 387 milionů korun, z českého státního rozpočtu téměř 234 milionů.
Na zahraniční humanitární pomoc a rozvojové aktivity směřovalo podle finančního přehledu přibližně 2,91 miliardy korun. Na sociální práci a poradenství v Česku připadlo téměř 288 milionů korun, na zahraniční aktivity v oblasti lidských práv zhruba 187 milionů a na vzdělávání a osvětu v Česku přibližně 120 milionů. Podpůrné a režijní náklady činily asi 402 milionů korun. Předloni byly výnosy i náklady organizace vyšší, vyplývá z výroční zprávy za rok 2024.
Člověk v tísni je česká nezisková organizace, která působí v Česku i v zahraničí. Zaměřuje se zejména na humanitární a rozvojovou pomoc, podporu lidských práv, sociální práci a vzdělávání.
