Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 62,6 miliardy korun. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2024, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v přebytku 136,9 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2024 přebytek 140,5 miliardy.
V přebytku skončil běžný účet platební bilance v sedmi měsících loňského roku. Nejvýrazněji to bylo v únoru, kdy dosáhl 49,7 miliardy korun. Ve schodku byl běžný účet od května do srpna a také v listopadu. V červnu činil 64,2 miliardy korun, což bylo loni nejvíce.
Letos v lednu dosáhla platební bilance podle předběžných údajů přebytku 29,2 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 13,6 miliardy korun. Přebytek bilance zboží a služeb činil ve čtvrtém čtvrtletí 107 miliard korun. Meziročně podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách pokleslo o 2,5 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 96,3 miliardy korun, meziročně vzrostla o 2,1 miliardy korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 10,7 miliardy korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 4,6 miliardy korun.
"Meziroční pokles aktivního salda v oblasti služeb byl způsoben především meziročním poklesem salda v oblasti odborných služeb a poradenských služeb v oblasti řízení a meziročním poklesem salda služeb v oblasti výzkumu a vývoje," uvedla ČNB.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů činilo ve čtvrtém čtvrtletí 81,3 miliardy korun. "Jeho meziroční prohloubení o 31 miliard korun ovlivnily především meziročně vyšší reinvestované zisky rozdělené zahraničním přímým investorům," uvedla ČNB. Objem těchto reinvestovaných zisků činil 77,2 miliardy korun, což představuje v meziročním srovnání růst o 19,4 miliardy korun.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 12 miliard korun. Na meziročním snížení záporného salda o 6,5 miliardy korun měl vliv především růst aktivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenaných v bilanci druhotných důchodů.
