Česko dá příští rok na obnovu německých hrobů v pohraničních oblastech deset milionů korun. Návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na vytvoření dotačního programu schválila dnes vláda, plyne z výsledků jejího jednání. V dalších letech by se mohla částka zvýšit o 20 milionů korun, podporu se bude MMR snažit zajistit z evropských fondů.
"Potřeba vytvoření dotačního programu pro období do roku 2029 vyplývá z aktuálního stavu pohřebišť, která jsou ve velmi špatném stavu a odklad financování oprav do roku 2029 by znamenal nárůst škod, a tedy i nákladů spojených s opravami v období pozdějším," uvedla mluvčí MMR Karolína Nová.
Česká republika se zavázala k péči o německé hroby v mezinárodní smlouvě mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Německem o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992. V ČR jsou podle MMR statisíce německých hrobů v neuspokojivém stavu. Například na území Ústeckého kraje je zhruba 20.000 německých hrobů.
Sudety je označení pro pohraniční oblasti České republiky sousedící převážně s dnešním Německem, Rakouskem a Polskem. Pohraničí začali německy mluvící obyvatelé kolonizovat zhruba v polovině 13. století za vlády krále Václava I. Německá kolonizace se tehdy uskutečňovala i v dalších částech Evropy.
Němci se v severních částech pohraničí v následujících staletích věnovali převážně průmyslu a rozvoji měst. Jižní část byla zaměřená spíše na zemědělství. Významný rozvoj sudetská města, jako například Reichenberg (Liberec), zaznamenala v 19. století.
Na území žili společně s Němci i Češi a další etnika a národnosti, Němci ale v některých částech tvořili převážnou většinu populace. Po první světové válce a vzniku Československa tvořili Němci zhruba pětinu až čtvrtinu obyvatelstva. Po podpisu mnichovské dohody v roce 1938 se pohraničí připojilo k nacistické Třetí říši.
Po ukončení druhé světové války byly zhruba tři miliony Němců z pohraničí vysídleny. Během toho podle česko-německé komise historiků přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
Na území po Němcích se následně začali stěhovat Čechoslováci, některé území ale zůstalo neobývané a řada podniků dříve vedených německou populací zanikla.
