Česká republika se řadí mezi evropské země s nejvyšším podílem nelegálních e-cigaret na trhu – podle nedávné studie Fraunhofer institutu činí tento podíl až 66 %. Problém zasahuje celou Evropskou unii, kde téměř polovina trhu připadá na šedý či černý obchod, přičemž hlavním zdrojem nelegálního zboží je Čína. Studie respektované instituce upozorňuje, že řešením není zákaz, ale sjednocení regulací, digitální sledovatelnost a užší spolupráce se zeměmi původu.
Německý Fraunhofer institutem IIS vůbec poprvé zkoumal nelegální trh s elektronickými cigaretami nebo vaporizéry v Evropě na základě statistických a logistických dat, které porovnala s daty dodavatelských řetězců. Podle uvedené studie u nás podíl nelegálního trhu e-cigaret dosahuje 66 procent. Na špičku se řadíme společně s Finskem (67 %), Slovenskem (63 %), Maďarskem (63 %) a Bulharskem (62 %). Průměr za celou EU přitom činí 48 procent.
Za nelegálními zmíněná studie označuje produkty ze šedého a černého trhu, které porušují národní daňové předpisy, požadavky na označování výrobků, místní předpisy, nebo jejichž původ nelze jednoznačně vysledovat. Za šedý trh se považuje například soukromá spotřeba výrobků nevyhovujících požadavků místního trhu (třeba individuálně dovezených), za černý pak klasický nelegální obchod. Podíl šedého trhu na celkovém nelegálním je u nás odhadován na 45 a černého na 55 procent, průměr EU činí 28 procent pro šedý a 72 procent pro černý trh.
Autoři studie k těmto číslům dospěli tak, že porovnali celkovou poptávku po výrobcích pro vapování v každé zemi EU s oficiálními obchodními statistikami, typicky údaji o dovozu nebo vývozu. Rozdíl, který nelze statisticky vysvětlit, představuje nelegální trh se dělící dále na šedý a černý.
Zajímavé je, že vyšší podíl nelegálního trhu je u nás připisován prodeji jednorázových vaporizérů, a to až 73 % - mimochodem toto číslo je nejvyšší z celé EU (její průměr dělá 51 %). U náplní, tedy tzv. liquidů určených do znovuplnících e-cigaret, se v ČR podíl nelegálního trhu odhaduje na 64 %. Průměr EU je přitom 47 %.
Jak je na tom EU?
Jak už bylo uvedeno výše, v EU pochází z nelegálních zdrojů přibližně 48 % trhu s elektronickými cigaretami. Problematický je tak původ zhruba každé druhé e-cigarety. Z toho lze více než třetinu jednoznačně přičíst nelegálnímu obchodu, přibližně 13 % pak tvoří soukromé dovozy neschválených nebo nezdaněných produktů, tedy tzv. šedý trh.
Zhruba 90 procent nelegálního zboží, jehož celková hodnota se odhaduje na 6,6 miliardy eur, pochází z Číny. Problémem je, že nelegální trh nadále roste, a to odhadovaným tempem 8,6 procenta ročně. Očekává se, že do roku 2030 dosáhne objemu 10,8 miliardy eur.
To se negativně podepisuje na příjmech států i samotné EU, které každoročně přicházejí o miliony eur. Výrazně znevýhodněni jsou pak legální maloobchodníci a evropští výrobci těchto zařízení. Jen v Německu se odhadovaná daňová ztráta v roce 2024 pohybovala kolem 119 milionů eur. „Elektronické cigarety z neověřených zdrojů navíc obcházejí ochranu spotřebitele a kontroly kvality a jsou pro výrobce extrémně ziskové,“ říká Horst Manner-Romberg, ředitel společnosti MRU, která na přípravě studie spolupracovala s Fraunhofer institutem.
Miliony zásilek a e-commerce
Vysoký podíl „nestandardních“ výrobků je umožněn jednak nejednotnou regulací a předpisy jednotlivých evropských zemí, a také rostoucím objemem elektronického obchodu pocházejícího převážně z Číny. Evropské země mají například rozdílnou výši zdanění nikotinu v liquidech, rozdílné požadavky na označení výrobků, věkové omezení pro uživatele a další předpisy. Nelegální trh s elektronickými cigaretami přitom funguje prostřednictvím stejných kanálů jako legální obchod, pouze bez stejných povinností. „Řada těchto produktů není padělaná ani pašovaná; často jsou pouze nesprávně označené, neodpovídají povolenému obsahu či množství účinných látek v konkrétní zemi, mají špatné nebo žádné zdanění, případně jsou legální v jedné zemi a v jiné nelegální. To způsobuje, že trh je složitý k pochopení a téměř nemožný na regulaci ze strany úřadů,“ vysvětluje Horst Manner-Romberg.
Objem zásilek zboží přicházejících denně do Evropy z Číny je navíc obrovský. Většina z nich míří přes Německo, Nizozemsko nebo Belgii. V loňském roce dorazilo do EU každý den přibližně dvanáct milionů zásilek, což je výrazně více než v předchozích dvou letech. Žádný celní úřad nedokáže bezchybně zkontrolovat miliony zásilek denně. A jakmile je zboží na území EU, mezi jednotlivými zeměmi se už pohybuje víceméně bez problémů.
Druhým problémem je online ochod. Spotřebitelé stále častěji nakupují přímo z Asie. E-shopy tak těží z nejednotnosti předpisů EU, přitom online objednávka z Číny je pro celní orgány často k nerozeznání od legálního dovozu.
„Vnitrostátní regulace naráží na své limity, pokud jde o globální dodavatelské řetězce. Evropská harmonizace a lepší kontrola dávají smysl – zákaz e-cigaret by naopak byl kontraproduktivní,“ upozorňuje vedoucí oddělení analýzy rizik ve Fraunhofer institutu IIS Uwe Veres-Homm.
Kontrola a spolupráce s Čínou
Autoři studie se jednoznačně shodují, že plošný zákaz elektronických cigaret by problém nevyřešil. Pokud budou legální distribuční kanály výrazně omezeny, existuje riziko, že se tyto objemy zboží zcela přesunou do nelegálního sektoru. Nehledě na to, že oproti klasickým cigaretám představují ty elektronické výrazně nižší riziko konzumace nikotinu a mohou tak být řešením pro ty, kteří by jinak kouřili cigarety.
Řešení vidí studie ve třech krocích. Prvním je jednotná definice a klasifikace produktů. Mnoho problémů zkrátka vzniká proto, že stejné produkty jsou v jednotlivých členských státech EU považovány za odlišné a jinak i daněny. Druhým opatřením je zavedení digitální sledovatelnosti a centrální databáze, která by zajistila transparentnost dodavatelského řetězce a pomohla odlišit legální toky zboží od nelegálních. A posledním krokem je spolupráce se zeměmi původu, v tomto ohledu zejména s Čínou. U masově vyráběného zboží lze nejúčinnější kontrolu provádět před vývozem, nikoli pouze při dovozu, upozorňuje studie.
