Podíl studentů vysokých škol na populaci Česka ve věku 20 až 29 let se v roce 2024 vrátil k historickému maximu z roku 2011 na 19,5 procenta. Na veřejných a soukromých vysokých školách se v roce 2024 vzdělávalo asi 314.900 studentů. Počet studentů těchto škol zhruba do roku 2010 stoupal, poté do roku 2019 klesal a od té doby opět roste.
Na západě Česka je podíl studujících ve věku 20 až 29 let z obyvatel ČR relativně nižší, naopak na Moravě je vyšší. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), které dnes novinářům představila Vendula Kašparová z odboru statistik rozvoje společnosti úřadu.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dlouhodobě hovoří o nedostatku vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku. Podle dat OECD za rok 2023 mělo vysokoškolské vzdělání v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let. Průměr zemí OECD byl 41 procent. Zatímco v Praze má podle dat ministerstva školství vysokoškolské vzdělání asi polovina mladých lidí ve věku 25 až 34 let, v Karlovarském kraji jde o 14 procent, v Ústeckém asi o 16 procent.
Nejvyšší podíl vysokoškolských studentů ve věku 20 až 29 let z obyvatel ČR je v okrese Praha západ, nejnižší v okrese Tachov. Vliv na to mohou mít další faktory, uvedla Kašparová. Praha podle ní zaznamenala nejvyšší podíl studujících ve věku 30 a více let, bylo to 18 procent, 15 procent zaznamenal kraj Karlovarský a Ústecký. Zároveň má Praha podle ní mezi obyvateli nejvyšší podíl cizinců, je to asi čtvrtina.
V posledních pěti letech podle Kašparové vzrostl počet českých vysokoškoláků i cizinců. Mezi lety 2023 a 2024 bylo podle ní možné poprvé zaznamenat pokles podílu cizinců na počet všech vysokoškoláků. "Bylo to dáno tím, že počet Čechů se zvýšil o něco víc než počet cizinců," řekla. Jedná se o malý pokles z 18 procent v roce 2023 na 17,8 procent v roce 2024.
Studující cizinci na českých veřejných a soukromých školách jsou nejčastěji Slováci. V minulém roce jich na českých VŠ studovalo asi 22.700, od roku 2022 se jejich počet zvýšil téměř o 2000. Od roku 2021 také přibývá studentů z Ukrajiny, loni jich bylo asi 7400, o asi 3000 více než v roce 2021. Naopak ubylo studentů z Ruska, jejich počet se snížil z asi 8000 v roce 2021 na asi 5000 v roce 2024. Úbytek ruských studentů souvisí s válkou na Ukrajině, která vypukla v roce 2022, a následnými sankcemi vůči Rusku.
Nejvíce vysokoškoláků studovalo obory veřejných a soukromých VŠ ze skupiny oborů obchod, administrativa a právo. Následuje skupina oborů zdravotní a sociální péče, vzdělávání a výchova a technika, výroba a stavebnictví. Nejvyšší podíl žen byl v oborech vzdělávání a výchovy, jednalo se o 76,5 procenta. Naopak nejnižší podíl žen byl v oborech informační a komunikační technologie, jednalo se o 18,5 procenta.
