Pracující matka je v Česku stále spíše výjimkou než pravidlem. Daňový systém i nedostatek jeslí rodiče od návratu do práce aktivně odrazují, upozorňuje Evropská komise. K tomu přidává kritiku nízkého podílu obnovitelných zdrojů, rizik stárnutí populace i přetrvávající nerovnosti na trhu práce.
Daňový a sociální systém v České republice odrazuje mladé matky od návratu do zaměstnání. Ve svých doporučeních pro Česko stran hospodářské, sociální a rozpočtové politiky to dnes uvedla Evropská komise (EK). Zatímco míra zaměstnanosti žen loni činila 77,5 procenta a mužů 70,5 procenta, rozdíl mezi ženami a muži ve věkové skupině 25 až 34 let dosáhl 32,8 procentního bodu. Česku EK proto mimo jiné doporučuje snížit překážky, které brání rodičům v návratu do zaměstnání, a zlepšit nabídku služeb denní péče, aby se podpořil vstup většího počtu žen na trh práce.
Dlouhé rodičovské dovolené, které v tuzemsku z velké části zastávají ženy, vedou i k výraznému rozdílu v odměňování žen a mužů. Takzvaný gender pay gap v roce 2024 činil 18,5 procenta, zatímco unijní průměr byl 11,1 procenta.
Zdanění příjmů druhého výdělečně činného člena rodiny bylo v roce 2025 nad průměrem EU a nad daňovým zatížením svobodných osob. Daňová sleva pro nepracující manžele a manželky a struktura rodinných dávek odrazují rodiče od práce, zejména pak matky, dodává EK. Česku proto doporučuje upravit systém slev a dávek tak, aby rodiče od návratu do práce neodrazovaly.
Pokud jde o dostupnost péče o děti, v roce 2025 tyto služby využívaly rodiče 7,9 procenta dětí mladších tří let. To sice představuje zlepšení o 3,5 procentního bodu ve srovnání s rokem 2023, ale stále je to hluboko pod průměrem EU, který činí 40,5 procenta, stojí v dokumentu. Česká republika by proto tyto služby měla posílit, neboť stávající situace výrazně zatěžuje takzvané neformální pečovatele, což jsou v drtivé většině případů ženy.
Zpráva také upozorňuje, že polovina pracujících ukrajinských uprchlíků pracuje na pozicích pod svou kvalifikací kvůli složitému uznávání diplomů u regulovaných profesí. Míra zaměstnanosti v této skupině v roce 2024 činila 66 procent. Klíčovým doporučením je tedy zjednodušení uznávání kvalifikace dosažené v zahraničí, aby tito lidé nemuseli pracovat na pozicích, které neodpovídají jejich vzdělání.
Výrazně nižší zaměstnanost než v celkové populaci je v Česku u Romů, v roce 2024 to bylo 55 procent. Česko by podle EK mělo zlepšit úroveň dovedností a vzdělávacích výsledků zvýšením docházky, snížením míry předčasného ukončování školní docházky a větší podporou znevýhodněných škol.
Navzdory nedávným reformám přetrvávají rizika související se stárnutím populace pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Poměr seniorů k lidem v produktivním věku se bude po roce 2030 rychle zvyšovat, což spolu s tlakem na výdaje v oblasti klimatu a obrany vyžaduje další reformy penzijního systému a zvýšení efektivity veřejných výdajů
Česko je stále silně závislé na fosilních palivech, zejména v dopravě a průmyslu. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny byl v roce 2025 druhý nejnižší v EU. Mezi hlavní překážky patří omezená kapacita elektrických sítí a pomalý rozvoj velkokapacitních větrných a solárních instalací, uvedla EK.
