Ve čtvrtek 2. října oslavilo Divadlo Ungelt už svou třetí dekádu. V roce 1995 se totiž na Malé Štupartské poprvé otevřely dveře tehdy nového komorního divadla.
Hosté a gratulace plné emocí
„Štěstí se nás drží nejen díky těm, kteří s námi stáli na začátku, ale i díky našim divákům, kteří nám zůstávají věrní už tři desetiletí,“ řekl emeritní principál a zakladatel divadla Milan Hein, který oslavu tradičně zahájil svým „hlášením nahoru“. Miloši Kopeckému a všem “ungelťákům”, kteří už s námi nejsou podal zprávu o uplynulé sezóně.
Ke třicetinám přišlo pogratulovat mnoho herců i řada osobností veřejného života. Mezi prvními gratulanty byli profesoři Pavel Pafko a Vladimír Beneš, kteří vyzdvihli to, co Ungelt dělá Ungeltem – vzácná jednota mezi hledištěm a jevištěm. Následovali je herci Tereza Brodská, Petra Nesvačilová a David Švehlík. Každý z nich přinesl osobní a upřímné přání. David Švehlík na jevišti pronesl: „Tam, kde jsou k sobě lidé laskaví, laskavost se šíří dál."
Tradiční věnování židlí
Nechyběl ani tradiční rituál předávání „židlí s příběhem“. Letos přibylo rekordních 10 nových židlí, které darovali mimo jiné Ivana Chýlková a Jan Kraus, Eva a Marek Adamczykovi, Bára Poláková a Štěpán Urban, Vojtěch Dyk, Herbert Slavík, Iva Pazderková, Jan Holík, David Lukeš z Centra Paraple a další. Každá z nich – od výtvarně pojaté tonetky až po „bobek“ s duší – se stává trvalou součástí Ungeltu a tedy i připravované nové divadelní kavárny.
Nová divadelní kavárna ve staropražském stylu
Už při vzniku divadla si Miloš Kopecký s Milanem Heinem říkali, že by ke sklepní scéně měla náležet i odpovídající divadelní kavárna v úrovni ulice a s celodenním provozem. Po třiceti letech k tomu konečně dojde! Ve stejném domě ze 14. století, kde sídlí i Divadlo Ungelt, se právě rekonstruuje útulný prostor. Do konce roku se otevře všem, kteří mají rádi divadlo, umění, kvalitní pečení i výběrovou kávu. Interiér, navržený filmovým architektem Janem Vlčkem, bude ctít historický charakter místa a propojuje prvky staropražských kaváren s estetikou Ungeltu. Do kavárny se dostanete přímo z ulice a skrze ni se pak dostanete až dolů do divadla. Milan Hein vznik kavárny komentoval slovy: „Je to přesně ten druh setkávacího místa, o kterém jsme s Milošem Kopeckým kdysi snili. A teď se po třiceti letech sen stává skutečností.“