Dnes v 04:43 nastal letní slunovrat, tedy okamžik, kdy Slunce na své zdánlivé pouti po nebi dorazí k nejsevernějšímu bodu své cesty, nad obratník Raka. Dnešek je díky tomu nejdelším dnem letošního roku. Slunovratem začíná astronomické léto. Odpovídají tomu i teploty, které v neděli podle předpovědi atakují hranici 30 stupňů Celsia.
Jako astronomické léto se označuje období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti. Přesný čas obou jevů vědci pro každý rok vypočítávají. Tím se liší od klimatologického léta, které začíná vždy 1. června a končí posledním srpnovým dnem. Ještě jinak je definované vegetační léto, tedy období s průměrnými denní teplotami vyššími než 15 stupňů Celsia.
V přesném začátku astronomického léta jsou mezi jednotlivými roky několikahodinové rozdíly. Většinou nastává letní slunovrat 21. června, výjimečně o den dříve. Velmi vzácně může slunovrat nastat také 19. nebo 22. června. Důvodem měnícího se počátku léta je nepřesnost kalendářního roku, který trvá 365 dnů. Země ale ve skutečnosti oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Aby odchylka oproti kalendáři stále nenarůstala, museli jeho tvůrci zavést přestupné roky, které rozdíl vyrovnávají.
Od začátku lidské civilizace byl letní slunovrat významným okamžikem, spojený s magickou sílou přírody a spjatý s řadou rituálů. Podle okamžiku východu či západu slunce v období slunovratu jsou orientovány některé starobylé chrámy, některé prvky orientované na slunovrat lze nalézt u megalitických staveb, například ve Stonehenge v jižní Anglii, jejichž stáří dosahuje až 5000 let. O několik dní později, o takzvané svatojánské noci z 23. na 24. června, lidé zapalovali hranice, sbírali byliny, protože věřili, že v této době mají největší účinek, tancovali nebo uctívali vodní prameny. K některým rituálům se vrátili i v současné době.
