Osudy rakouského polního podmaršálka Tassilo hraběte Festetics de Tolna budou tématem bitevní ukázky letošního 159. výročí bitvy na Chlumu u Hradce Králové. ČTK o tom informovali pořadatelé. Program začal ve čtvrtek odhalením pomníku v Dohalicích a vyvrcholí v sobotu 5. července v 15:00 bitevní scénou na motivy historických událostí.
"Návštěvníci uvidí v bojové akci více než 400 členů historických jednotek z Čech a zahraničí, 40 jezdců na koních, 20 historických kanónů, povozy a množství pyrotechnických efektů v autentických kulisách," uvedli pořadatelé.
K vidění bude i život v historickém polním ležení, chybět nebudou stánky s upomínkovými předměty a občerstvení. Muzeum války 1866 je dočasně zavřené. Vstup na venkovní akce v Hradci Králové a bitevní ukázky na bojišti Chlum 1866 bude zdarma.
"Vzpomínkové akce projektu Königgrätz 1866 jsou vyhledávaným místem turistů z celého světa a historické bitevní ukázky jsou svojí kvalitou a autentičností evropským fenoménem," uvedl ředitel projektu Königgrätz 1866 Radek Balcárek. Bitevní scéna je součástí projektu, který dlouhodobě pečuje o odkaz bitvy u Hradce Králové, jedné z největších v 19. století.
V sobotu čekají na Chlumu velké množství návštěvníků, v areálu budou záchytná placená parkoviště. Autobusová doprava z Hradce Králové na bojiště a zpět posílí.
Tassilo hrabě Festetics (1813-1883) byl uherský magnát a roku 1879 byl povýšen na generála jezdectva. Jeho jednotka tvořila s II. sborem pravé křídlo rakouské půlkruhové obranné sestavy. "S vykázaným postavením na linii Chlum-Neděliště nebyl spokojen, proto se rozhodl zaujmout postavení asi o dva kilometry severněji na linii Máslojedy-Sendražice," uvedl Balcárek.
K posunu přemluvil i polního podmaršála Thuna. Když byla ze Svíbu se ztrátami vytlačena jiná rakouská jednotka, rozhodl se Festetics zaútočit právě na Svíb. Krátce poté byl zraněn a velení po něm převzal polní podmaršál Mollinary, který zaútočil na Svíb, uvedli pořadatelé.
Neúspěšné zapojení dvou rakouských armádních sborů do strategicky zbytečného boje o les Svíb se považuje za rozhodující moment velké bitvy. "Došlo k oslabení a odkrytí části rakouské obranné linie. V důsledku toho druhá pruská armáda korunního prince Friedricha Wilhelma, která dorazila na bojiště pochodem, mohla útokem kolem půl třetí odpoledne dobýt Chlum. To rozhodlo bitvu," uvedli pořadatelé.
Boj pruských a rakouských vojsk na vyvýšenině Chlum začátkem července 1866 byl jednou z největších bitev 19. století v Evropě. Rakouské jednotky bitvu prohrály a habsburský trůn musel přijmout pruské podmínky příměří.
