Celkem 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do zajištění bezpečnosti Ukrajiny po dojednání míru s Ruskem, ať již na zemi, na moři či ve vzduchu. Po dnešním jednání lídrů takzvané koalice ochotných v Paříži to médiím řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který zároveň pohrozil Rusku novými sankcemi, pokud nezačne jednat o ukončení války.
Americký prezident Donald Trump v telefonátu s evropskými lídry vyzval Evropu, aby přestala kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku, napsala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl, že všechny země chystají plány toho, jak přispějí k bezpečnostním zárukám pro Kyjev v případě mírové dohody.
"V den, kdy ustanou boje, začnou fungovat bezpečnostní záruky,“ řekl Macron po jednání, do kterého se podle něho zapojilo 35 zemí. Členové koalice ochotných, kterou tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka, podle francouzského prezidenta chtějí ke garancím požadovaným Kyjevem přispět účastí svých vojáků v mírových jednotkách, poskytnutím svých základen nebo vojenskou podporou ukrajinské armády.
Macron původně řekl, že 26 zemí vyšle jednotky, pak však upřesnil, že některé státy poskytnou jiné záruky. O konkrétních zemích dnes Macron nemluvil, připravenost nasadit své vojáky dala v minulosti kromě Francie najevo také Británie. Premiéři Itálie a Polska Giorgia Meloniová a Donald Tusk v reakci na Macronova slova zopakovali, že jejich země vojáky na Ukrajinu nepošlou.
Francouzský prezident dnes řekl, že Spojené státy se do bezpečnostních záruk také chtějí zapojit a že o formě jejich příspěvku rozhodnout v nejbližších dnech. Trump přitom již dříve vyloučil, že by přímo na Ukrajinu vyslal americké jednotky, hovoří se spíše o vzdušné či technické podpoře.
Trump podle činitele Bílého domu citovaného Reuters vyzval evropské lídry, aby jejich země ukončily nákupy ruské ropy. Zelenskyj uvedl, že americký prezident Evropu za pokračující odběr ropy z Ruska kritizoval, což podle Zelenského bylo namířeno zvláště proti Maďarsku a Slovensku, které jsou s Ukrajinou ve sporu kvůli jejím útokům na ropovod Družba přepravující surovinu z Ruska.
Český premiér Petr Fiala, který se k dnešnímu jednání připojil na dálku, v minulosti opakovaně za nejlepší bezpečnostní záruku pro Kyjev označoval posílení ukrajinské armády, o možném nasazení českých vojáků dnes odmítl spekulovat.
"Nejdříve musíme dospět k nějaké podobě příměří, respektive míru, jaký by byl mandát těch jednotek a pak se samozřejmě můžeme bavit o konkrétním podílu jednotlivých zemí. Česká republika je připravena se nějakou formou na tom podílet, ale jaká ta forma bude, to je opravdu předčasná otázka," řekl dnes ČTK Fiala na předvolebním mítinku v Pardubicích.
Prostřednictvím videohovorů se k summitu připojili i další politici včetně německého kancléře Friedricha Merze. Ten podle vládního mluvčího po jednání uvedl, že Evropané jsou připraveni se výrazně podílet na silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Dodal, že Evropa zvýší tlak na Rusko prostřednictvím sankcí, pokud bude Moskva dál používat zdržovací taktiku ve válce proti Ukrajině i při snahách o její ukončení. Německo podle časopisu Der Spiegel hodlá posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu, a to ročně o 20 procent.
Polsko se zase podle Tuska zapojí do diskuzí o vytvoření bezpečného vzdušného prostoru nad Ukrajinou, což však nesmí ohrozit polskou bezpečnost. Meloniová uvedla, že její země může monitorovat klid zbraní a cvičit ukrajinské vojáky.
