Dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu konflikt stále ovlivňuje geopolitickou situaci, ekonomiku i životy milionů lidí. Boje pokračují, ale zároveň se objevují náznaky diplomatického řešení. Jak se válka vyvíjela, jaké byly její klíčové okamžiky a jaké jsou vyhlídky na mír?
Zahájení invaze:
Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 v 04:00 SEČ oznámil, že vydal rozkaz ke "speciální vojenské operaci". Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o "demilitarizaci a denacifikaci" Ukrajiny a později invazi vysvětlil snahou o "osvobození, ochranu a podporu" samozvaných lidových republik Doněcké (DNR) a Luhanské (LNR). Ty vyhlásili na východě Ukrajiny v roce 2014 proruští separatisté a Rusko je později anektovalo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav. Z řady zemí včetně ČR zněla ostrá kritika Moskvy a lídři zemí EU se na summitu hned první den invaze shodli na zavedení prvního souboru sankcí proti Rusku. Balíků sankcí přijaly zejména západní státy celou řadu.
Vývoj na bojišti:
V počátcích války se Rusové přiblížili i ke Kyjevu, ale na počátku dubna 2022 ukrajinské síly získaly zpět pod kontrolu celou Kyjevskou oblast. Krátce poté se začaly objevovat informace o masakrech civilistů ruskými vojáky; symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča. Poté se boje přesunuly hlavně na východ Ukrajiny.
V červenci 2022 Putin vyhlásil vítězství ruských sil ve východoukrajinské Luhanské oblasti a v září 2022 podepsal smlouvy o připojení čtyř Moskvou částečně okupovaných východoukrajinských regionů k Ruské federaci - Doněcké lidové republiky (DNR), Luhanské lidové republiky (LNR), Chersonské oblasti a Záporožské oblasti. Rusko se částí těchto oblastí zmocnilo po invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Úspěchem Ukrajiny bylo znovudobytí strategického přístavního města Cherson, které leží při ústí řeky Dněpr do Černého moře, v listopadu 2022.
Ukrajinské síly na začátku loňského června zahájily dlouho očekávanou protiofenzivu na východě a jihu země (hlavně v Záporožské a Doněcké oblasti). Protiofenziva ale vedla k jen omezeným územním ziskům a iniciativu později převzali Rusové, kteří dobyli několik strategických měst. Rusko nyní okupuje téměř pětinu ukrajinského území, více než 112.000 čtverečních kilometrů. V poslední době invazní síly na východě Ukrajiny setrvale postupují a Rusko podle agentury APA za uplynulý rok zabralo ukrajinské území o rozloze 4500 kilometrů čtverečních.
Ukrajina naopak ovládala část ruské Kurské oblasti, kam vstoupily ukrajinské jednotky loni v srpnu. Zpočátku ovládaly 1300 kilometrů čtverečních, nyní ale z oblasti ustupují. Ruské síly tento týden zpět dobyly město Sudža. Rusům v této části fronty pomáhají i severokorejští vojáci, kterých KLDR vyslala do Ruska na 11.000.
Ke zlomovým okamžikům války patří loňské použití amerických raket ATACMS proti cílům na ruském území, ke kterému dal souhlas bývalý americký prezident Joe Biden. Ruská armáda v reakci odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí.
Lidské ztráty:
OSN v lednové zprávě uvedla, že od zahájení invaze zahynulo na Ukrajině 13.300 civilistů. V poslední době podle OSN počet zabitých civilistů roste, k nejčastějším příčinám patří dronové útoky, klouzavé letecké bomby a rakety dlouhého doletu. Nejtragičtější byl ruský nálet, který v březnu 2022 zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky lidí. Skutečné počty mrtvých civilistů ale mohou být vyšší. Například krvavá bitva o Mariupol, který Rusové dobyli v květnu 2022, si vyžádala podle ukrajinské samosprávy 20.000 obětí z řad civilistů.
Počty padlých vojáků Rusko ani Ukrajina nezveřejňují. Výjimku udělal ukrajinský prezident Zelenskyj, který v únoru řekl americkému novináři Piersovi Morganovi, že v bojích s Ruskem padlo 45.100 ukrajinských vojáků a dalších 390.000 bylo zraněno. Ruské ztráty podle Zelenského dosahují 350.000 mrtvých a až 700.000 zraněných. Mezinárodní institut strategických studií (IISS) uvádí, že zabito bylo přes 170.000 ruských vojáků a přes 600.000 jich bylo zraněno.
Zahraniční pomoc:
Největším podporovatelem Ukrajiny byly dosud Spojené státy. Washington od začátku ruské agrese schválil vojenskou pomoc v hodnotě přes 170 miliard dolarů. Po USA jsou největšími dárci Německo, Francie a Británie.
Například loni v dubnu tehdejší americký prezident Biden po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Předchozí výpadek této podpory přispěl k tomu, že ruské jednotky pronikly hlouběji na ukrajinské území, problémy kvůli tomu měla také ukrajinská protivzdušná obrana.
Bidenova vláda se snažila intenzivně pomáhat Kyjevu až do lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta. Trump je k pomoci zdrženlivý a po návratu do Bílého domu také uvedl, že po Ukrajině chce vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu korun), aby se USA vrátily zpět náklady na pomoc Ukrajině. Nedávno Trump oznámil, že pomoc Ukrajině pozastavuje; rozhodnutí změnil po jednání Spojených států s Ukrajinou v saúdskoarabské Džiddě tento týden.
Migrační krize:
Podle OSN je exodus Ukrajinců z napadené země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí v Evropě od konce druhé světové války. Podle posledního odhadu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Ukrajiny uprchlo asi 6,8 milionu lidí, z toho jich je nyní nejvíce v Německu (asi 1,2 milionu lidí) a v Polsku (necelý milion lidí). Vnitřně vysídlených osob úřad eviduje kolem čtyř milionů.
V EU žije 4,3 milionu ukrajinských válečných uprchlíků, kteří mají dočasnou ochranu. V přepočtu na obyvatele jich přijalo nejvíce z EU Česko. Poměr uprchlíků na 1000 obyvatel v Česku je podle posledních údajů Eurostatu 35,4, následují Polsko (27) a Estonsko (26). V Česku má dočasnou ochranu podle posledních údajů ministerstva vnitra 396.700 uprchlíků z Ukrajiny.
Současná jednání o zastavení bojů:
Změnu ve vztazích USA k Ukrajině přinesl nástup Trumpa do úřadu amerického prezidenta letos v lednu. Už krátce poté si telefonoval s Putinem, což byl první potvrzený přímý kontakt mezi vůdci obou velmocí od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. V polovině února spolu v Saúdské Arábii jednaly americká a ruská delegace.
Trump během loňské kampaně prohlašoval, že vyjedná mír na Ukrajině za 24 hodin od nástupu do úřadu. To se mu sice nepodařilo, jeho administrativa se ale situaci kolem Ukrajiny intenzivně věnuje. Prezident Zelenskyj koncem února přijel do Bílého domu, návštěva ale skončila předčasně poté, co se prezidenti pohádali před novináři v Bílém domě. Trump a jeho viceprezident J. D. Vance kritizovali Zelenského za podle nich nedostatečnou vděčnost a americká hlava státu pak na sociální sítě napsala, že Zelenskyj se může vrátit, až bude připraven na mír. Kvůli roztržce sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.
Tento týden se strany vrátily k jednání. Po rozhovorech v saúdskoarabské Džiddě vydaly USA a Ukrajina společné prohlášení, podle něhož je Kyjev připraven přijmout americký návrh na zahájení okamžitého 30denní příměří, zatímco USA ihned obnoví vojenskou pomoc Ukrajině. Dnes v reakci na to ruský prezident Putin podle agentury TASS oznámil, že Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů. Měly by ale podle jeho slov vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize.
