Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Klíčová depozitní sazba tak vzrostla na 2,25 procenta. ECB své rozhodnutí v dnešní tiskové zprávě zdůvodnila tím, že válka na Blízkém východě vytváří inflační tlaky a že zvýšení úroků je vhodné pro více scénářů, jak by se situace mohla dál vyvíjet. Zvýšení úroků je první za téměř tři roky.
ECB se tak stala první z největších centrálních bank světa, která přistoupila ke zvýšení úroků od chvíle, kdy eskalace konfliktu na Blízkém východě z konce února vyvolala krizi na trhu s energiemi. Banka doufá, že zvýšením úroků zabrání tomu, aby se prudký růst cen energií vyvolaný dopadem americko-izraelského útoku na Írán promítl do vyšší inflace.
"ECB nepřekvapila a podle očekávání se rozhodla pro zpřísnění měnové politiky. Zvýšení klíčové depozitní sazby ze dvou na 2,25 procenta je vynucenou reakcí na rostoucí inflační rizika," řekl ČTK analytik Portu Marek Malina.
Ve snaze tlumit inflační tlaky ECB podle Maliny pravděpodobně přistoupí k dalšímu zvýšení depozitní sazby i na podzim, konkrétně na 2,50 procenta. Pokud by konflikt na Blízkém východě pokračoval a ceny energií zůstávaly na současných úrovních dlouhodobě, není vyloučeno ani třetí zvýšení, což by mělo vážné důsledky pro už tak slabý ekonomický růst v eurozóně, varoval analytik.
Rozhodnutí měnového výboru bylo jednomyslné. Někteří členové již chtěli zvýšit úroky v dubnu. Ekonomové tento krok očekávali a uváděli, že jeho hlavním cílem je udržet pod kontrolou inflační očekávání a zároveň posílit důvěryhodnost ECB po pomalé reakci na inflační vlnu po pandemii v roce 2022. Někteří analytici krok označili jako preventivní opatření, které je možné zrušit, pokud cenové tlaky odezní.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová však toto označení odmítla. "Takhle jsme o tom vůbec nediskutovali," řekla na tiskové konferenci. Zároveň zdůraznila, že ECB bude pečlivě sledovat další dopady energetického šoku způsobeného konfliktem na Blízkém východě a že její rozhodnutí budou i nadále záviset na příchozích ekonomických datech.
Finanční trhy nyní očekávají v nejbližších 12 měsících další dvě zvýšení úrokových sazeb. První by mohlo přijít v září.
Růst cen ropy a plynu přispěl k tomu, že inflace v zemích eurozóny v květnu stoupla na 3,2 procenta, a výrazně tak překonala dvouprocentní cíl ECB. Další růst cen je téměř jistý, protože konflikt trvá déle, než většina lidí očekávala.
ECB dnes také zvýšila odhad inflace na letošní rok a nyní ji odhaduje na 3,0 procenta. V březnu počítala s inflací 2,6 procenta. Zvýšila i výhled na příští rok, a to na 2,3 procenta z dosavadních 2,0 procenta.
Centrální banka v dnešní zprávě zhoršila i výhled hospodářského růstu na letošní rok. Nově očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) se v eurozóně zvýší o 0,8 procenta, před třemi měsíci počítala s růstem o 0,1 procentního bodu vyšším. V příštím roce ECB očekává zrychlení tempa růstu na 1,2 procenta.
