ECB zvýšila úroky o čtvrt procentního bodu, depozitní sazba je na 2,50 procenta

Ekonomika
10. 9. 2026 23:29

Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání zvýšila úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Depozitní sazba tak vzrostla na 2,50 procenta, informovala banka v tiskové zprávě. Upozornila, že konflikt na Blízkém východě nadále vytváří inflační tlaky, a předpověděla, že inflace v eurozóně po delší dobu zůstane nad dvouprocentním cílem.

Podle zdrojů agentury Bloomberg obeznámených se situací představitelé ECB předpokládají, že úroky ještě porostou a že jejich příští zvýšení by se mohlo uskutečnit již v říjnu. Prezidentka ECB Christine Lagardeová dnes zdůraznila, že budoucí vývoj sazeb není předem stanoven a bude záviset na dalším vývoji situace a nejnovějších ekonomických údajích. "Nadále se přikláníme k tomu, že úroky znovu stoupnou v prosinci. Říjnové zvýšení je možné v případě, že ceny energií zůstanou na vysokých úrovních," uvedla analytička Modupe Adegbembová ze společnosti Jefferies.

V červnu ECB kvůli inflačním tlakům spojeným s konfliktem na Blízkém východě přikročila k prvnímu zvýšení úroků za téměř tři roky. Depozitní sazba tehdy vzrostla o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta. Na červencovém zasedání banka úroky ponechala beze změny.

ECB dnes rovněž mírně zlepšila výhled ekonomiky eurozóny. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 0,9 procenta, zatímco v červnu banka letošní hospodářský růst odhadovala na 0,8 procenta. V příštím roce očekává ECB zrychlení růstu na 1,4 procenta, podle červnové prognózy to mělo být pouze 1,2 procenta. Zlepšení výhledu podle banky odráží zejména překvapivě silnou odolnost ekonomiky eurozóny.

"Ekonomika ve druhém čtvrtletí prokázala odolnost, navzdory problémům souvisejícím s energetickým šokem," uvedla Lagardeová. "Zpracovatelský průmysl si dál vede dobře, protože vlády vynakládají více peněz na obranu a infrastrukturu. Spotřebitelská důvěra se zotavila z nízkých úrovní, což pomohlo sektoru služeb překonat počáteční energetický šok," dodala. Poukázala rovněž na zvýšenou aktivitu související s umělou inteligencí (AI), která je podle ní patrná v digitálních službách, podnikových investicích i exportu.

ECB nadále předpokládá, že průměrná inflace v eurozóně v letošním roce dosáhne tří procent. Odhad inflace na příští rok nicméně zvýšila na 2,5 procenta z dříve očekávaných 2,3 procenta.

"Konflikt na Blízkém východě a aktuální vývoj v neoprávněné válce Ruska proti Ukrajině vedly k dalšímu růstu cen energií," uvedla Lagardeová. "To pravděpodobně způsobí, že inflace zůstane do první poloviny roku 2027 výrazně nad cílovou úrovní," dodala.

Banka upozornila, že vyhlídky pro inflaci a hospodářský růst v eurozóně zůstávají velmi nejisté. Poukázala v této souvislosti na nebezpečí, že inflace odhady překoná, zatímco hospodářský růst za nimi zaostane.

"Zářijové rozhodnutí bylo jednoduché. Úroveň sazeb na 2,5 procenta by se podle odhadů ECB nacházela na horní hranici neutrálního pásma, tedy úrovně, která ekonomiku výrazněji neochlazuje ani nepodporuje. Teď však začne mnohem složitější období v podobě průběžného hodnocení výše sazeb s ohledem na proinflační rizika a jejich výhled, včetně těch spjatých s vyššími cenami energií a s jejich možnými sekundárními efekty," uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka.

Rychlý odhad statistického úřadu Eurostat minulý týden ukázal, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu zrychlil na 3,3 procenta z červencového tempa 2,9 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za tři roky. Za jejím vzestupem stály zejména ceny energií, které se meziročně zvýšily o 14,3 procenta.

Inflace v eurozóně se už několik měsíců pohybuje nad dvouprocentním cílem ECB. Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské údery na Írán, vedl k výraznému zdražování ropy a plynu. To vyvolalo vzestup inflačních tlaků po celém světě.

Ke zvýšení úrokových sazeb v červnu přikročila také Česká národní banka (ČNB). Její základní sazba vzrostla o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Na dalším zasedání na začátku srpna ČNB úroky ponechala beze změny. O jejich nastavení bude znovu rozhodovat příští týden ve čtvrtek.

Autor: ČTKFoto: Depositphotos

Další čtení

Inflace v srpnu zrychlila na 1,9 procenta, zatím ji tlumí ceny potravin

Ekonomika
10. 9. 2026

ČEZ získal povolení k použití jaderného paliva od Westinghouse v Temelíně

Ekonomika
9. 9. 2026

Apple sedm let po Samsungu představil svůj první skládací telefon

Ekonomika
9. 9. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ