Klíčem k řešení problému s dezinformacemi, radikalizací a zneužíváním emocí ve volebních kampaních je dlouhodobé posilování odolnosti společnosti. Shodují se na tom experti, které oslovila ČTK. Vyzdvihují především potřebu rozvíjet kritické myšlení, důvěru v instituce a schopnost občanů orientovat se v informačním prostoru.
Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně si myslí, že posun ke zlepšení musí přijít ze dvou směrů. Na jedné straně je podle něj potřeba budovat důvěru v instituce a odbornost, na straně druhé rozvíjet kritický přístup občanů ke zdrojům informací. Upozorňuje, že jde o globální problém, který nemá jednoduché řešení. Společnost se podle něj musí naučit fungovat v rychle se měnícím informačním prostředí, podobně jako se v minulosti musela adaptovat například na rozvoj knihtisku. Hlavní rozdíl však spočívá v tempu, které je mnohem rychlejší.
Obranou je rozum a mediální gramotnost
Zvýšení odolnosti české společnosti vůči manipulativním kampaním a dezinformacím vyžaduje podle Jana Charváta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy systematický přístup v několika oblastech. Klíčovou roli podle něj hraje mediální gramotnost, tedy schopnost občanů rozpoznávat manipulativní obsahy, chápat fungování médií a orientovat se v digitálním prostoru. S tím souvisí i potřeba transparentní politické reklamy, aby voliči věděli, kdo za konkrétními sděleními stojí.
Charvát dále vyzdvihl význam investigativních médií. Vedle podpory médií považuje za důležité rozvíjet i strategickou komunikaci státu. Dalším nástrojem je výzkum a sdílení dat o šíření dezinformací a extremistických obsahů a nezbytná otevřená veřejná debata o svobodě slova a dopadech dezinformačního prostředí.
Manipulace a strach jsou s námi stále. Někdy jsou víc slyšet
Manipulace, strach a polarizace jsou neefektivní společenskou reakcí na nejistotu a dezorientaci v období krize. "Objevují se častěji tehdy, když je pro ně ve společnosti připravené prostředí – tedy v časech, kdy se lidé cítí více existenčně ohroženi. Oproti tomu v obdobích stability bývá společnost vůči těmto jevům odolnější," uvedla Alena Koubová z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Klíčová je společenská odolnost, která znamená schopnost připustit si, že krize je součástí vývoje, ne křivdou, a hledat zdravé cesty, jak jí projít. Odolnost tedy není podle Koubové zachováním stávajícího stavu, ale zachováním vztahu k realitě.
Společnost je podle Koubové odolná, pokud má elity, které se krizí nebojí a nevyužívají ji k posilování vlastní moci, ale pomáhají jí porozumět a překonat ji. Potřebuje také ochranu před hybridními hrozbami a nenávistnými algoritmy na sociálních sítích, pozitivní veřejné vzory, komunitní vazby na místní úrovni, systémovou podporu pečujících profesí a lidí ve znevýhodněných situacích. "Společnost je tak silná, jak je silný její nejslabší článek," dodala. Klíčové je ale také posilování informační a psychologické gramotnosti, která umožní rozeznávat a chápat manipulaci a její dopady.
