Experti se shodují: Maďarsko je v Evropské unii vnímáno jako problematický partner, kterého ostatní státy zatím tolerují. Premiér Orbán je mezi evropskými lídry izolován, přesto si díky právu veta udržuje značný vliv. Nedávné kontakty maďarské diplomacie s Moskvou však mohou tuto dynamiku změnit – reakce Unie bude podle odborníků výrazně ostřejší než dosud.
Problematický, ale tolerovaný partner
Maďarsko sice zůstává řádným členem Evropské unie, v posledních letech se však odchyluje od zavedených pravidel spolupráce mezi členskými státy. Shodují se na tom oslovení experti. Podle nich je Budapešť vnímána jako problematický partner, kterého ale členské státy tolerují.
Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy upozorňuje, že vedle prosazování národních zájmů je pro fungování EU klíčová i nepsaná zásada loajality, solidarity a hledání kompromisu. Právě od těchto principů se podle něj Budapešť odklání. V praxi se to projevuje opakovaným blokováním či vetováním rozhodnutí, často bez zjevné vazby na konkrétní národní zájem nebo bez nabídky alternativního řešení.
Důvěra ostatních členských států klesá
Tento postup podle něj oslabil důvěru ostatních členských států a poškodil obraz Maďarska jako spolehlivého partnera. "Pokud mluvíme o současném postavení Maďarska v Evropské unii, je do velké míry definováno nedůvěrou ostatních členských států v to, jaké jsou jeho záměry a jakým způsobem jedná," řekl Weiss.
Podle analytičky Pavlíny Janebové z Asociace pro mezinárodní otázky se tento vývoj promítá i do postavení premiéra Viktora Orbána v Evropě. Orbán je mezi unijními lídry do značné míry izolovaný, a to především kvůli narušené důvěře mezi Maďarskem a ostatními státy, uvedla. Přesto si podle ní zachovává relativně silný vliv, mimo jiné díky schopnosti blokovat některá rozhodnutí na evropské úrovni, a to i navzdory tomu, že Maďarsko patří mezi menší členské země.
Zahraniční politika jako hlavní třecí plocha
Míra souladu Orbánovy politiky s hlavním proudem Evropské unie se podle Janebové liší v jednotlivých oblastech. Výrazné rozdíly přetrvávají zejména v zahraniční politice, například ve vztahu k Rusku, kde má maďarský premiér jen omezený okruh partnerů, mezi nimi například slovenského premiéra Roberta Fica.
Weiss uvedl, že doposud bylo Maďarsko vnímáno jako problematický, ale stále tolerovaný partner, vůči němuž panovala snaha hledat kompromis a vycházet vstříc. Nedávné události, včetně telefonických hovorů mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, však tuto dynamiku podle Weisse narušily. Pokud by se Viktor Orbán udržel po nadcházejících parlamentních volbách u moci, lze očekávat, že reakce ostatních států a institucí bude výrazně silnější a méně vstřícná než doposud, míní Weiss.
Členství od roku 2004 a postupné vyostřování vztahů
Maďarsko je členem Evropská unie od roku 2004, kdy vstoupilo spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy. Od návratu Orbána k moci v roce 2010 se vztahy mezi Budapeští a Bruselem postupně vyostřují, zejména kvůli sporům o právní stát, fungování médií či nezávislost soudnictví.
Evropské instituce v reakci na tyto obavy vůči Maďarsku zahájily několik řízení a částečně mu pozastavily přístup k unijním fondům. Vedle toho Budapešť opakovaně využívá právo veta v citlivých otázkách, například v zahraniční politice nebo při schvalování společných postojů.
