Francie přidá armádě 36 miliard eur, posílí jaderný arzenál, plánuje vláda

Zahraničí
8. 4. 2026 23:44

Francie přidá 36 miliard eur (878 miliard korun) na obranné výdaje pro období do roku 2030, což umožní rozšířit jaderný arzenál či zásoby balistických střel, dronů a munice. Podle francouzských médií s tím počítá upravený návrh zákona o financování armády, který dnes ministryně obrany Catherine Vautrinová prezentuje prezidentu Emmanuelu Macronovi a vládním kolegům.

Vojenský rozpočet klíčové evropské země tímto navýšením v reakci na hrozbu představovanou Ruskem či nejistotu kolem amerických závazků k evropským spojencům vzroste ze dvou na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), píše agentura Reuters.

"Hluboká a brutální změna v rozložení mezinárodních geopolitických sil nás nutí jednat rázněji a rychleji," uvedla podle Reuters ministryně v textu prezentujícím novelu zákona. Dosavadní plán vojenských výdajů na roky 2024 až 2030 počítal podle agentury AFP s celkovou částkou 413 miliard eur, nyní se tedy pro zbývající část období zvýší zhruba o desetinu. Francie tak zvýší roční objem obranných financí na 2,5 procenta HDP v době, kdy se evropští členové NATO snaží přiblížit loni dohodnutému závazku 3,5 procenta HDP k roku 2035, na jehož splnění tlačí americký prezident Donald Trump. Dalších 1,5 procenta mají alianční země vydávat na nevojenské investice související s obranou.

Francouzský plán již letos nastínil Macron, který v březnu hovořil mimo jiné o navýšení počtu francouzských jaderných zbraní a o tom, že Paříž zvažuje rozšíření své obranné jaderné strategie na celou Evropu. Francie podle posledních odhadů disponuje 280 jadernými hlavicemi, o kolik chce tento počet navýšit, Macron neřekl.

Návrh počítá i s výrazným rozšířením konvenčního arzenálu, mimo jiné střel země - vzduch, střel s plochou dráhou letu SCALP, dronů či dělostřelecké munice.

Parlament by o návrhu měl jednat v červenci, píše AFP. Francie patří k zemím s nejvyšším rozpočtovým deficitem v Evropě a napjaté parlamentní hlasování o veřejných výdajích loni vedlo k pádu několika Macronových menšinových vlád, proti nimž se staví poslanci krajní pravice a krajní levice.

Autor: ČTKfoto: Blondet Eliot/ABACA / Abaca Press / Profimedia

Další čtení

ilustrační foto

Sériový vrah z New Yorku se doznal k osmi vraždám. Oběti uškrtil

Zahraničí
9. 4. 2026

Íránská média se neshodují, zda je Hormuzský průliv otevřen či ne

Zahraničí
8. 4. 2026

Slovensko od pátku zruší zákaz vývozu nafty, jiná omezení zůstanou

Zahraničí
8. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ