Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
Kniha s názvem Toxique z roku 2021, která se zaměřila na šest ze 193 jaderných testů, jež Francie provedla mezi lety 1966 a 1996 na atolech Moruroa a Fangataufa, tvrdí, že testy poškodily zdraví mnohem většího počtu lidí, než Francie kdy připustila. Kniha vycházela ze 2000 stran odtajněných materiálů a desítek rozhovorů.
Nejnovější dokumenty ukazují, že rok po vydání knihy CEA vydala 5000 výtisků své vlastní brožury s názvem Jaderné testy ve Francouzské Polynésii: proč, jak a s jakými důsledky? a distribuovala je na ostrovech.
Koordinovaná kampaň, která měla odhalení v knize Toxique zdiskreditovat, stála podle zjištění novinářů více než 90.000 eur (2,2 milionu Kč). Její součástí byla i cesta čtyřčlenného týmu do Francouzské Polynésie v roce 2022. Tým cestoval byznys třídou a na ostrovech byl ubytován v hotelu Hilton. Jeho členové se setkali s místními hodnostáři a poskytli rozhovory médiím.
Brožura, vytištěná na lesklém papíře, tvrdila, že poskytuje vědecké odpovědi na obvinění obsažená v knize, jejíž autoři podle brožury neměli stejnou úroveň odbornosti. Brožura uvádí, že kontaminace byla omezená a že se Francie vždy chovala transparentně a s respektem ke zdraví místních obyvatel.
Vydání knihy, založené na investigaci platformy Disclose, Princetonské univerzity a výzkumného kolektivu pro environmentální spravedlnost Interprt způsobilo ve Francii rozruch. Do Polynésie dokonce zamířil prezident Emmanuel Macron, který připustil dluh Francie vůči tomuto regionu.
Podle vědeckého výzkumu mohli obyvatelé Tahiti a blízkých ostrovů, tedy 110.000 lidí, dostat po jednom z jaderných testů v roce 1974 takovou dávku radiace, že pokud by se u nich později vyvinul jeden z 23 různých druhů rakoviny, měli by nárok na odškodnění.
Podle knihy CEA dlouho podceňuje úrovně radiace, kterou testy vyvolaly, což výrazně omezuje počet lidí, kteří mají na odškodnění nárok. Do roku 2023 byla jako přípustná posouzena méně než polovina z 2846 podaných žádostí o kompenzaci.
Parlamentní vyšetřování, k němuž bylo dosud předvoláno přes 40 politiků, vojáků, vědců a obětí, má do konce května předložit zprávu o společenských, ekonomických a environmentálních dopadech testů a o tom, zda Francie vědomě zatajila rozsah kontaminace.
Vojenská divize CEA (CEA/DAM), vynálezce francouzské atomové bomby, to opakovaně označila za nepravdivé tvrzení a její bývalý šéf Vincenzo Salvetti popřel, že by brožura měla za cíl prezentovat oficiální verzi událostí CEA či být odpovědí na knihu Toxique.
Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASNR) nicméně přiznal nejistotu spojenou s výpočty CEA a parlamentní vyšetřovací komisi sdělil, že není možné prokázat, že lidé obdrželi dávky záření nižší než práh pro odškodnění.
V Polynésii převládá rakovina štítné žlázy, prsu a plic způsobená ozářením, stejně jako leukémie a lymfom (nádorové onemocnění lymfatického systému). Francouzská armáda uvedla, že až 2000 vojáků mohlo být vystaveno takovému množství záření, které by mohlo způsobit rakovinu.
