Francie na nové mimořádné dani pro nejbohatší obyvatele vybrala jen přibližně čtvrtinu původně plánovaného výnosu. Informoval o tom server listu Financial Times (FT) s tím, že to dále prohlubuje tlak na státní rozpočet. Zvláštní daň z příjmů vysokopříjmových osob podle údajů ministerstva financí vynesla za rok 2025 pouze 400 milionů eur (9,7 miliardy Kč), zatímco ministerstvo původně očekávalo daňový výnos 1,9 miliardy eur.
Daň se vztahuje na osoby s ročními příjmy nad 250 000 eur a měla zajistit, aby na daních odvedly alespoň 20 procent svých příjmů. Výnos zůstává výrazně za původními plány i do budoucna. Pro rok 2026 vláda nyní počítá s výběrem zhruba 650 milionů eur, což je asi o miliardu eur méně, než se původně předpokládalo.
Situace krátkodobě komplikuje snahu kabinetu snižovat vysoký deficit veřejných financí. Ministerstvo financí uvedlo, že vzniklý rozpočtový výpadek hodlá zaplnit kombinací jiných daňových opatření a výdajových škrtů.
Úřad přičítá slabý výnos změně konstrukce daně a jejímu pozdnímu zavedení. Daň se měla původně uplatňovat zpětně i na příjmy z roku 2024, ale kvůli politickému patu a opožděnému schválení rozpočtu to nebylo možné.
Zpráva znovu rozpoutala politickou debatu o zdanění bohatých a o tom, jak ozdravit francouzské veřejné finance. Levicové strany poukazují na neúčinnost současného modelu a volají po razantnějších opatřeních. Předseda rozpočtového výboru parlamentu Éric Coquerel z levicově populistického hnutí Nepodrobená Francie označil výsledek za selhání vlády. "Ukazuje se, že pokud se budeme držet jen drobných symbolických opatření proti daňové optimalizaci ultrabohatých, míjíme se s cílem," uvedl.
Deficit francouzských veřejných financí loni dosáhl 5,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vláda premiéra Sébastiena Lecornua má jen křehkou parlamentní podporu. Kabinet už zvýšil zdanění velkých firem a prodloužil dočasná daňová opatření, což vyvolalo kritiku ze strany podnikatelských svazů. Zkušenost s novou daní znovu ukazuje obtíže při koncipování zdanění bohatých, kteří často využívají legální optimalizace ke snížení svých daňových povinností, dodal FT.
Na konci loňského roku parlamentem neprošel návrh na zavedení takzvané Zucmanovy daně, kterou dlouhodobě prosazuje ekonom Gabriel Zucman působící jako profesor na pařížské École normale supérieure a také na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Daň by se týkala lidí s majetkem přesahujícím 100 milionů eur (2,4 miliardy Kč), kterých je ve Francii přibližně 1800. Neúspěšný společný návrh levicových stran předpokládal zavedení dvouprocentního odvodu z jejich majetku.
