Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na rekordních 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů Kč), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své dnešní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
V České republice se podle SIPRI výdaje snížily o 0,4 procenta na 7,1 miliardy dolarů (zhruba 147,5 miliardy Kč). V žebříčku zemí s největšími vojenskými výdaji tak Česko sestoupilo o jedno místo na 39. příčku, plyne ze zprávy.
Na prvním místě zůstaly s velkým náskokem Spojené státy, ačkoli se jejich vojenské výdaje snížily o 7,5 procenta na 954 miliard dolarů. Druhé místo obsadila Čína, která výdaje podle odhadů SIPRI zvýšila o 7,4 procenta na 336 miliard dolarů. Následovalo Rusko, kde výdaje vzrostly o 5,9 procenta na 190 miliard dolarů.
Podíl celosvětových vojenských výdajů na globálním hrubém domácím produktu (HDP) loni vzrostl na 2,5 procenta z 2,4 procenta v předchozím roce. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od roku 2009. V České republice tento podíl činil 1,8 procenta.
V Česku se v posledních dnech vedou spory ohledně neplnění závazku vůči Severoatlantické alianci vydávat ročně na obranu dvě procenta HDP. Premiér Andrej Babiš v neděli uvedl, že Česko letos podle hodnocení NATO závazek nesplní a že ho v minulých letech neplnila ani vláda Petra Fialy. Zástupci minulé vlády jeho tvrzení o loňských výdajích odmítli. Česko loni podle Fialy vydalo 2,01 procenta HDP, Fiala odkázal na zatím poslední publikovanou zprávu generálního tajemníka NATO. Ta ale stále pracuje s odhady, které se budou upřesňovat. Že Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo v NATO, dnes řekl i prezident Petr Pavel.
"Globální vojenské výdaje se v roce 2025 opět zvýšily, protože státy na další rok válek, nejistoty a geopolitických otřesů reagovaly rozsáhlými zbrojními iniciativami," uvedl analytik SIPRI Siao Liang. "Vzhledem k rozsahu současných krizí i k dlouhodobým cílům mnoha států v oblasti vojenských výdajů bude tento růst pravděpodobně pokračovat i v roce 2026 i v následujícím období," dodal.
SIPRI ve zprávě rovněž uvedl, že loňský pokles vojenských výdajů ve Spojených státech bude pravděpodobně pouze krátkodobý. Upozornil také, že mimo Spojené státy se vojenské výdaje vloni zvýšily o 9,2 procenta. Nejvýrazněji k tomu přispěla Evropa, kde se výdaje zvýšily o 14 procent na 864 miliard dolarů.
"Výdaje Ruska a Ukrajiny se ve čtvrtém roce války na Ukrajině dál zvyšovaly, zatímco pokračující snahy evropských členů NATO o znovuvyzbrojení vedly k nejprudšímu růstu výdajů ve střední a západní Evropě od konce studené války," píše SIPRI.
Ukrajina vloni zvýšila vojenské výdaje o 20 procent na 84,1 miliardy dolarů. Jejich podíl na HDP tak činil 40 procent, zatímco v případě Ruska to bylo 7,5 procenta, odhaduje SIPRI. "Pokud bude válka pokračovat, budou se jejich výdaje pravděpodobně dál zvyšovat i v roce 2026," uvedl analytik SIPRI Lorenzo Scarazzato. "Příjmy Ruska z prodeje ropy se zvyšují a Ukrajina očekává peníze z velkého úvěru od Evropské unie," dodal.
Příjmy Ruska z prodeje ropy v poslední době podporuje konflikt na Blízkém východě, který vedl k výraznému růstu cen této suroviny. Členské státy EU minulý týden definitivně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že první tranši získá Kyjev ještě v tomto čtvrtletí.
Dnešní zpráva SIPRI ukázala, že celkové vojenské výdaje 29 evropských členů NATO vloni dosáhly 559 miliard dolarů. Minimálně dvě procenta HDP činily tyto výdaje u 22 evropských členů NATO, píše SIPRI s odkazem na svou metodiku výpočtu.
Vojenské výdaje evropských členů NATO vloni podle zprávy rostly nejrychleji od roku 1953. Výrazný růst zaznamenaly například výdaje v Německu a v Polsku. V Německu se výdaje zvýšily o 24 procent na 114 miliard dolarů, v Polsku o 23 procent na 47 miliard dolarů.
